Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)

Volební program hnutí SPD 2017 (shrnutí v 8 bodech, zveřejněno 9. 10. 2017)

1) PROSAZUJEME PŘÍMOU DEMOKRACII A SVOBODU – UŽ NIKDY O NÁS BEZ NÁS

• Chceme přímou osobní, hmotnou a trestní odpovědnost politiků, soudců a státních zástupců
• Prosazujeme přímou volbu a odvolatelnost politiků
• Zákon o referendu
• Zpětné prokázání původu nabytí majetku nad 20 mil Kč

2) NE ISLÁMU, NE TERORISTŮM – BEZPEČNÁ ZEMĚ PRO KAŽDÉHO

• Zákaz islámu v ČR
• Nulová tolerance nezákonné migrace
• Osmitýdenní základní vojenský výcvik pro mladé na obranu naší země

3) KONEC DIKTÁTU EU

• Prosazujeme referendum o vystoupení ČR z EU
• NE státnímu financování multikulturních neziskovek s politickým programem
• NE zpřísňování podmínek pro legální držení zbraní

4) PENÍZE SLUŠNÝM LIDEM, NE PARAZITŮM

• Zavedeme minimální výši důchodu ve výši minimální mzdy a valorizaci důchodů všem stejnou částkou – nikoliv procentem
• NE výplatám sociálních dávek parazitujícím – podmíníme výplatu pracovní minulostí a čistým trestním rejstříkem
• Zvýšíme podporu zdravotně postiženým spoluobčanům
• Zavedeme bezúročné a nenávratné novomanželské půjčky pro pracující rodiny s dětmi
• Výrazné, až 100% daňové slevy na děti

5) KONEC ZVYŠOVÁNÍ DANÍ A BYROKRACIE

• Vytváření nových pracovních míst za důstojnou mzdu
• Nahrazení EET paušální daní
• Platba DPH až po zaplacení faktur
• Stejné výhody pro české podnikatele jako mají zahraniční firmy

6) KONEC ROZKRÁDÁNÍ ZEMĚ

• Přírodní bohatství a strategická infrastruktura musí být pod kontrolou státu
• Prosazujeme deprivatizaci vody zpět do rukou měst a obcí

7) KVALITNÍ VZDĚLÁNÍ A DOSTUPNÁ ZDRAVOTNÍ PÉČE PRO VŠECHNY OBČANY

• Prosadíme dostupné a kvalitní zdravotnictví hrazené z veřejného pojištění
• Kvalitní potraviny a zdravé životní prostředí pro všechny
• NE další inkluzi a experimentům ve školství, učitelé a žáci na prvním místě

8) NE LICHVÁŘSKÉ A EXEKUTORSKÉ MAFII

• Zestátnění exekutorů
• Zavedeme strop úroků u úvěrů – konec lichvy
• Zrušení 21 % DPH na exekuce

Volební program SPD (stránka Program na spd.cz)

Demokracii a svobodu – Už nikdy o nás bez nás.

Hnutí SPD má ve svém názvu i programu přímou demokracii a svobodu. Demokracie i svoboda jsou v této zemi vážně ohroženy. Naše hnutí prosazuje zásadní legislativní změny k jejich obraně. Žádáme přímou volbu a odvolatelnost politiků. Jejich trestní a hmotnou odpovědnost. Všechny politiky musíme volit přímo, stejně jako prezidenta. Pouze tak omezíme moc stranických mafií.

Prosazujeme také časově omezený mandát soudců a jejich hmotnou odpovědnost. Prosazujeme právo občanů rozhodovat o veřejných věcech v referendu. Budeme novelizovat zákon o místním referendu a prosazujeme zákon o obecném referendu. Občané mají právo se tímto způsobem vyjádřit ke všem zásadním otázkám budoucnosti českého státu, včetně členství v EU nebo v NATO.

Za zásadní ohrožení demokracie považujeme činnost takzvaných neziskových organizací s politickým a ideologickým programem.

Dnes jsou úzce propojeny na činnost státní správy a realizují ideologické a politické cíle za veřejné prostředky. Zakážeme jejich financování z prostředků státního rozpočtu. V případě neziskových organizací financovaných a řízených ze zahraničí použijeme legislativní příklad z USA nebo z Izraele k zajištění transparentnosti v jejich činnosti.

Naše hnutí SPD bude prosazovat zásadní změny v činnosti České televize a rozhlasu. Prosadíme zvýšení kontrolních pravomocí státu nad hospodařením v těchto veřejnoprávních institucích. Zrušíme rozhlasové i televizní poplatky u fyzických osob a rozhlas i televize budou pracovat na základě rozpočtové dotace státního rozpočtu.

Ne islámu, ne teroristům. Víc je bezpečnost našich občanů.

Vážení přátelé, naše hnutí požaduje zásadní kroky k zajištění bezpečnosti naší země a jejich občanů. Především odmítáme vnuceně přijímat nelegální imigranty a odmítáme islamizaci naší země pod záminkou multikulturalismu. Nedovolíme v České republice vznik páté kolony radikálních muslimů. Právo šaría a islámský džihád jsou ohrožením naší svobody a bezpečnosti. Jejich propagaci a šíření postavíme mimo zákon a porušení budeme jednoznačně trestat.

Odmítáme zpřísňování podmínek pro legální držení zbraní. Naše hnutí bude také prosazovat zásadní změnu koncepce naší armády. Armáda musí sloužit v první řadě k obraně naší vlasti a ne pouze k zahraničním expedicím bez mandátu RB OSN. Jelikož stávající česká armáda není schopna kapacitně zajistit bezpečnost naší republiky, tak podle švýcarského vzoru zavedeme od mladé generace osmi týdenní základní vojenský výcvik a tímto opatřením zásadním způsobem doplníme přípravu záloh pro profesionální jádro armády v případě potřeby. Chceme také rozšířit vojenskou spolupráci států V4. Odmítáme účast na agresivních akcích a vojenských provokacích. Spojíme zkvalitnění branných schopností země s diplomatickým úsilím o mír. V oblasti vnitřní bezpečnosti budeme prosazovat zvýšení ohodnocení práce policistů, hasičů a dalších složek integrovaného záchranného systému. Podpoříme jejich technické vybavení. Budeme důsledně požadovat odpolitizovanou a profesionální práci policie, soudů a státního zastupitelství. Zpřísníme tresty za opakovanou kriminalitu a tresty pro recidivisty. Odmítáme jako nepřijatelné, aby imigranti stáli nad zákonem, jak to vidíme v sousedních zemích. Prosadíme, aby zákony platily pro všechny stejně! Český stát se musí jasně přihlásit k odpovědnosti za vnitřní i vnější bezpečnost země a svých občanů.

Konec diktátu EU. Odejdeme po anglicku.

Vážení přátelé, Česká republika není suverénní zemí. Naše země je podřízena diktátu Evropské unie. Evropská unie určuje, jaké zákony v naší zemi budou platit, a naše právo je podřízeno právu evropskému. Nemůžeme samostatně rozhodovat o legálním držení zbraní, výrobě potravin, nebo energie. Už je Evropskou unií rozhodnuto o prosazování volebního práva cizinců, přijetí eura, a Evropská unie připravuje přerozdělení imigrantů mezi své členské země.

Provádí se plán na multikulturní evropský super stát, kde Česká republika bude pouze bezvýznamná administrativní jednotka. Nemůžeme se spokojit s budoucností tohoto novodobého protektorátu, kde se v montovnách pracuje za třetinové mzdy pro zahraniční korporace a za podmínek, které by v jejich vlastních zemích nikdy neprošly beztrestně. Česká republika musí znovu začít důsledně prosazovat své ekonomické zájmy. Naše hnutí bude prosazovat následující kroky k obnově suverenity státu. Nejdříve navrhneme Evropské unii jednání o změně podmínek členství v EU. Budeme žádat plnou suverenitu v otázce imigrace, vnitřní a vnější bezpečnosti, potravinové a energetické bezpečnosti, daní a měny. Budeme žádat právo odmítnout legislativní kroky na základě směrnic EU. Pokud do šesti měsíců nedosáhneme požadovaných výsledků, vyhlásíme referendum o vystoupení naší země z Evropské unie. V případě, že občané toto vystoupení podpoří, potom budeme postupovat obdobně jako Velká Británie. Aktivujeme článek 50 Lisabonské smlouvy a zahájíme řízený proces našeho postupného vystoupení.

Souběžně povedeme jednání o úpravě vzájemných vztahů s Velkou Británií, Norskem, Švýcarskem a dalšími evropskými zeměmi, které nejsou členy eurozóny ani EU. Následné vztahy s evropskými zeměmi budeme řídit podle platné smlouvy o Evropské zóně volného obchodu (EFTA), které zaručí volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu podle vzoru např. Švýcarska a Norska. Využijeme izraelské zkušenosti ke kontrole činnosti tzv. politických nevládních organizací, jejich financování a jejich řízení ze zahraničí.

Spravedlnost pro každého.

Vážení přátelé, lidem v naší zemi chybí pocit, že se měří všem stejným metrem a že spravedlnost platí pro každého občana. Do očí se nám smějí korupčníci a tuneláři. Jejich trestní kauzy připomínají parodie. Slušní lidé pracují za nízké mzdy, nebo mají nízké důchody, jsou vystaveni aroganci úřadů, podvodům lichvářů a nemohou se účinně dovolat svých práv. Do očí se nám smějí nepřizpůsobiví občané, kteří parazitují na štědrém a bezpracném sociálním systému. V poslední době jsme poslouchali tahanice pana Babiše, pana Sobotky, pana Kalouska a dalších na téma majetku politiků, nákupu dluhopisů a podobně. Jsou to jen prázdná slova a politický cirkus. Chybí nám nejdůležitější nástroj, jak vrátit důvěru k politice a důvěru občanů, že nabytý majetek byl získán poctivě, legální cestou a řádně zdaněn. Tímto nástrojem je účinný zákon o zpětném prokázání majetku. Podstatné je pro nás právě slovíčko zpětné.

Tak nemohou být promlčeny zlodějiny korupčníků a tunelářů. Nechceme tímto zákonem obtěžovat byrokracií běžného občana, který vlastní rodinný dům, nebo získal dědictví po rodičích. Chceme stanovit hranici 20 milionů korun, nad kterou by tento zákon stanovil povinnost prokázat legální nabytí tohoto majetku. V případě, že by vlastník neprokázal legálnost nabytí svého majetku, stát by takový majetek zdanil ve 100% jeho hodnoty. Budeme prosazovat zásadní omezení výplaty sociálních dávek pro občany odmítající práci.

Nelze tolerovat situaci, aby měli občané odmítající práci vyšší sociální dávky, než je příjem rodin s nejnižší mzdou. Prosadíme také pravidelnou valorizaci minimální mzdy v závislosti na růstu mzdy průměrné. Podpoříme rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, tak aby mohl kontrolovat například také veřejnoprávní Českou televizi. Stát musí získat účinné nástroje kontroly tam, kde se hospodaří s veřejnými prostředky.

Podporujeme zveřejňování smluv o nakládání s prostředky veřejných rozpočtů a transparentnost výběrových řízení. Uzákoníme definici lichvy a připravíme zákon, který zpětně zbaví občany části dluhu tvořenou lichvářským úrokem. Prosazujeme také zákon o místní příslušnosti exekutorů a jejich zestátnění, což by ukončilo současný neadekvátní byznys s dluhy.

Peníze pracujícím rodinám a důchodcům. Ne imigrantům, ne parazitům.

Vážení přátelé, naše hnutí Svoboda a přímá demokracie má připravený zásadní a radikální program podpory pracujících rodin s dětmi.

Mít děti pro pracující mladé rodiny nesmí být luxusním životním programem, naopak mladé rodiny musí cítit naprostou podporu našeho státu. Nechceme a nepůjdeme cestou opakovaných navyšování sociálních dávek. Půjdeme cestou daňových slev a rodina se třemi a více dětmi, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, a bude mít čistý trestní rejstřík, nebude platit žádnou daň z příjmu.

Tyto zásadní odpočty daní budou platné po celou dobu výchovy a přípravy dětí na budoucí povolání, nejdéle do věku 26 let dítěte. Mladým rodinám chceme nabídnout bezúročné novomanželské půjčky do výše 300 tisíc korun s dobou splatnosti 15 let. Podmínkou je trvalé zaměstnání jednoho z manželů. Při narození třetího dítěte rodina ukončí splácení a dostane zpět splacenou částku při dovršení 18 let prvního dítěte. Odmítáme sociální podporu práceschopných rodičů, kteří dlouhodobě nepracují, nemají čistý trestní rejstřík a tolerují neomluvené hodiny svých dětí v rámci školní docházky.

Podpora českých pracujících rodin s dětmi je zásadní pro další budoucnost naší země. Naše hnutí považuje tradiční rodinu za základ bezpečné výchovy dětí. Narozené děti jsou také zárukou stability průběžného důchodového systému. Nepřipustíme další prodlužování věku odchodu do důchodu. Naopak prosazujeme jeho snižování podle počtu řádně vychovaných dětí. Výrazně zvýšíme nejnižší důchody.

Budeme podporovat státem garantované individuální důchodové připojištění. Naše hnutí bude prosazovat účinnou pomoc a podporu zdravotně postiženým občanům včetně podpory jejich pracovního a společenského uplatnění.

Vyšší platy – paušální a jednoduché daně.

Vážení přátelé, naše hnutí nepodpořilo zavádění elektronické evidence tržeb, kterou prosadil ministr financí Andrej Babiš společně s premiérem Sobotkou. Daně se platit musí, ale jsme dlouhodobě přesvědčeni, že cesta k efektivnímu výběru daní vede jiným směrem. Daně a zákonné odvody v naší zemi jsou velmi složité, vysoké a jejich výběr je nákladný. To ničí drobné podnikatele a živnostníky, nahrává to velkým korporacím a podporuje to aroganci státní správy. Naše hnutí navrhuje zásadní zjednodušení daňového systému pro malé podnikatele, firmy a živnostníky s objemem tržeb do 10 milionů korun ročně.

Prosazujeme zde systém paušálů u daně z příjmu. Při obratu osob samostatně výdělečně činných do půl milionu korun navrhneme omezit daňovou povinnost pouze na platbu zákonného pojištění a odvodů. V případě plátců DPH dlouhodobě prosazujeme platbu až ze skutečně proplacených faktur.

Chceme prosadit, aby osoby samostatně výdělečně činné a malé firmy dostaly stejnou podporu za vytvoření pracovního místa, jako mají zahraniční investoři. Po vystoupení České republiky z Evropské unie ihned navrhneme nahrazení daně z přidané hodnoty obratovou daní, neboť DPH je administrativně náročná a umožňuje daňové úniky.

Hnutí SPD má ve svém základním politickém programu závazek nezvyšovat daně. Tento náš závazek trvá. V naší zemi musíme budovat ekonomickou infrastrukturu v oblasti dopravy a energetiky. V oblasti energetiky podpoříme individuální projekty občanů k zajištění jejich spotřeby a ve velké energetice je nutné, aby Česká republika zajistila svou energetickou bezpečnost. Podporujeme efektivní využití obnovitelných zdrojů.

Konec rozkrádání země. Naše přírodní bohatství zpět do rukou státu.

Vážení přátelé, naše hnutí bude prosazovat ukončení neoprávněných zisků na úkor občanů. Tyto zisky realizují nadnárodní společnosti ovládající trh s vodou, prosazující neoprávněné dotace v energetice a využívající monopolního postavení na trhu.

Zásadním způsobem posílíme úlohu a pravomoci regulačních úřadů, které musí skutečně začít chránit spotřebitele před monopoly. Ukončíme podporu tzv. solárních baronů, kterým platíme na jejich zisky. Čtyřčlennou rodinu jenom tento solární byznys přijde ročně na 16 tisíc korun. V posledních 15 letech více než stokrát narostly ceny pitné vody pro občany. Přitom její spotřeba klesla o polovinu.

Nebojíme se říct, že naším programem je deprivatizace vodárenských společností zpět do rukou měst a obcí. Naše krajina, stejně jako jižní Evropa, postupně vysychá. Pitné vody ubývá. Živelně zastavujeme nejúrodnější místa. Zbytek úrodné půdy je ničen. Na pole patří obilí a zelenina, ne řepka na výrobu nafty a kukuřice určená ke spalování. Fotovoltaické panely patří na střechy domů. Zajistíme opatření proti vodní a větrné erozi.

V oblasti telekomunikací posílíme úlohu Českého telekomunikačního úřadu. V oblasti energetiky, komunikačních sítí a vody musí být na prvním místě zájem občanů a ne nadnárodních monopolů.

Získané prostředky z ukončení dotací – například ve výši současných téměř 50 miliard korun ročně pro solární barony – použijeme na podporu pracujících rodin s dětmi, na důchody a pro naše zdravotně postižené spoluobčany. Naše hnutí bude prosazovat ochranu nerostného a přírodního bohatství země. Zisk z využití těchto zdrojů musí sloužit občanům naší země. Musíme také zastavit vyvádění zisků z naší země v podobě tržeb a dividend bez povinností zpětných reinvestic.

Zahraniční korporace vyvádí z naší země zároveň stamiliardové zisky získané na úkor nízkých mezd lidí. Toto musí skončit. Budeme prosazovat, aby byla zavedena povinnost korporací nadpoloviční většinu zisku zpětně investovat v ČR.

Potřebujeme podporovat naše české firmy, podnikatele a živnostníky a zároveň potřebujeme podporovat takové podnikání, které skutečně podporuje rozvoj regionů a zvyšuje kvalitu života našich občanů. Nebudeme podporovat stavbu zahraničních montoven pro agenturní zaměstnance. Budeme podporovat místní a regionální podnikaní a začínající podnikatele.

Vzdělání dětí a zdraví občanů na prvním místě.

Naše hnutí bude bránit a prosazovat kvalitní a dostupné vzdělání a zdravotní péči pro naše občany. Státní nebo krajské zdravotnictví nesmí být předmětem vytváření zisku. Tyto veřejné služby občané platí ze svých daní a musí jim dobře sloužit. Chceme-li zkvalitnit školství a zdravotnictví, potřebujeme zvýšit odměňování učitelů a nepedagogických pracovníků, lékařů, středního zdravotnického personálu a pracovníků v sociálních službách.

Podporujeme rozvoj řemesel. V současnosti máme převis vysokoškolsky vzdělaných lidí humanitního směru a chybí nám konstruktéři, vývojoví pracovníci, řemeslníci, obsluha strojních zařízení a pracovníci v zemědělství. Zvýšíme podíl hrubého domácího produktu (HDP) vydávaného na školství i zdravotnictví.

Plat učitele a začínajícího lékaře musí dosáhnout 130% průměrné mzdy, abychom zabránili odchodům. Ve školství musí skončit ideologizace a ukvapené reformy. Vrátíme pevné kvalitativní standardy do průběhu vzdělávání a zásadním způsobem omezíme administrativu škol. Nebudeme rušit speciální školství a dětské domovy. Odmítáme další inkluzi ve školství. Do škol se musí vrátit řád a obsah vzdělávání musí přinášet znalosti umožňující mladým lidem najít dobré uplatnění v životě.

Učitelé musí být chráněni státem a mít opět respekt svých žáků i rodičů. Ve zdravotnictví je nutné přesně definovat rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V této oblasti je nutné posílit kontrolu pojištěnce a státu nad efektivním využitím těchto prostředků. Zavedeme digitalizaci údajů o zdravotním stavu pacientů a čerpání prostředků veřejného pojištění, jako základní předpoklad efektivity zdravotní péče. Rozšíříme kompetence praktických lékařů v oblasti řízené péče. Zpoplatníme studium na lékařských fakultách a dalších vysokých školách pro všechny cizince bez rozdílu a podpoříme nárůst kapacit pro české studenty. Omezíme přesčasovou práci ve zdravotnictví a zjednodušíme její administrativu. Je nutné řešit znovu další vzdělávání lékařů s ohledem na návrhy lékařské komory a znovu definovat požadavky v systému vzdělávání zdravotních sester. Výsledkem bude kvalitnější péče pro naše občany.

Programový dokument: Zahraniční politika

Česká zahraniční politika musí být opět sebevědomá a mít za hlavní cíl ochranu bezpečí a zájmů ČR a jejích občanů. Po létech lavírování, nečitelnosti a servilnosti české zahraniční politiky vůči zahraničním vlivům považujeme za správné, aby česká zahraniční politika začala být opět česká, hájící především zájmy našeho státu a občanů. Tím se stane daleko čitelnější i pro naše zahraniční partnery. Našimi politickými partnery v Evropě jsou strany a hnutí sdružené do frakce Evropa Národů a Svobod v Evropském parlamentu. Jejími členy jsou např. Front National, FPO a další euroskeptické a realistické strany napříč Evropou.

Protože dosavadní forma závislosti české zahraniční politiky na direktivách EU a USA se neosvědčila, prosazujeme zásadní změnu zahraniční politiky ČR a vycházíme z následujících postulátů:

Ekonomická diplomacie

Je nutné jednoznačně nastavit priority české zahraniční politiky tak, aby v první řadě byla přínosná pro další vývoj ČR a současně i čitelná ve svém směřování pro naše nejbližší partnery. Prvořadým úkolem českých zastupitelských úřadů musí být neustálá práce na získávání nových klientů a zakázek. K tomu je nutné připravit pro každé teritorium týmy lidí ať již z MZV, MPO, Czechtrade nebo ze soukromého sektoru. Zrovna tak je nutné, aby všichni velvyslanci prošli ekonomickým školením (a složili zkoušky), aby prokázali kvalifikaci k vedení nejenom politických ale i obchodních misí, obchodních jednání i k zabezpečení servisu pro české exportéry ve svých teritoriích. Podle ekonomických výsledků by měli být vedoucí pracovníci českých ambasád také adekvátně finančně hodnoceni.

Politická diplomacie

Již dále nesmí být doménou zájmových skupin, přátel politiků nebo jejich odkladištěm. Systém přípravy politických diplomatů musí být orientován na dokonalou znalost teritoria, místního jazyku, kultury a společenských i historických reálií. V praxi to znamená, že mladí diplomaté se budou již během svých studií cíleně připravovat na práci v určité oblasti. Na ústředí budou dva týmy, které budou zpracovávat dlouhodobě jedno teritorium, pravidelně se budou střídat v tomto teritoriu, tak aby kontinuita styků, kontaktů i bezprostřední znalost situace byly zachovány. Samozřejmě, práce v klimaticky a sociálně obtížných zemích bude honorována tak, aby byly tyto ztížené podmínky zohledněny.

Zastupitelské úřady v zemích EU považujeme za zbytečně předimenzované, protože při jednotné legislativě zemí EU, podle našich zkušeností a analýz jejich práci zvládne menší úřad. Ostatní politickou činnost zabezpečí zastupitelský úřad ČR u EU. Namísto velkých úřadů v zemích EU chceme vybudovat nové zastupitelské úřady a jejich ekonomické sub složky v zemích mimo EU kde má ČR své ekonomické zájmy a kde dosud úřady, jako základní opěrný bod pro české vývozce chybí.

Systém práce i organizaci MZV je nutné zefektivnit, zjednodušit a zavést efektivní vnitřní kontrolní mechanismy.

Členství ČR v EU. Jak ukazují realistická fakta z poslední doby, tak členství v EU se stává pro Českou republiku nákladnou a nebezpečnou záležitostí. Od roku vstupu ČR do EU v roce 2003 prošla EU zásadními změnami, zejména obrovským nárůstem byrokracie a administrativy, vyprodukovala cca 200.000 stran legislativy, ve které se lze velice těžce a složitě orientovat. Lisabonskou smlouvou byla značná část samostatnosti ČR předána do rukou „eurobyrokracie“, která selhala v zajištění základních, zejména bezpečnostních, opatřeních na ochranu obyvatel Evropy. Evropská komise selhala především v nutnosti zajistit jak efektivní ochranu vnější hranice Schengenu, tak zajistit vnitřní bezpečnost zemí Schengenu. Výsledkem je rostoucí nestabilita v evropských zemích, nárůst terorismu a kriminality.

Evropská komise a další orgány produkují velký počet nesystémových nařízení, která jdou často právě proti národním zájmům jednotlivých států EU. Organizování příchodu milionů imigrantů z rozvojových zemí, kteří jsou v absolutní většině neintegrovatelní, vytváří obrovské zatížení národních i unijních rozpočtů jak náklady na sociální zajištění těchto imigrantů, tak i na zvýšenou bezpečnost obyvatel EU. Navíc podle chápání „eurovlády“ a některých vlád zemí západní Evropy, tito imigranti stojí mimo zákon. Jejich rozsáhlou trestnou činnost v zemích EU úspěšně zakrývá cenzura a politické omezení v rámci tzv. „politické korektnosti“ a následný omezený mandát policejních orgánů k zásahům. Faktickým dopadem tohoto tlaku Evropské komise na nucené přijímání velkých počtů nelegálních imigrantů bude v konečném důsledku očekávaný zánik národních států.

Úspěšné vydírání EU ze strany Turecka (zejména při 4 milionech německých Turků, kteří již mají v Německu volební právo a mohou být rozhodujícím faktorem v nadcházejících volbách) je toho dalším důkazem. Náš názor na spolehlivost tohoto paktu s Tureckem je velmi negativní. Jsme přesvědčení, že ony miliardy, slíbené Turecku, v případě investování do obranných systémů, by vyřešily trvale ochranu vnějších hranic EU. K tomu je ovšem nezbytné dosáhnout v Evropské komisi politické vůle k rozhodné obraně území EU, kterou zatím postrádáme.

Nebojíme se ekonomických důsledků vystoupení ČR z EU, jak nás straší v médiích (ovládaných právě EU) tzv. Czexitu, protože jednotlivé země EU náš trh potřebují stejně intenzivně jako my ten jejich a tak navzdory prohlášení politiků, kterým je mnohdy ekonomika vzdálená, tento argument nepovažujeme za relevantní.

Idea a experiment Schengenského prostoru v souvislosti s totálně nezvládnutou ochranou vnější hranice Schengenu se ukázal jako nesprávný pro celou EU, takže v případě CZEXITu řešení nahrazení Schengenu dohodou o bezvízovém styku a kontrolami na hranicích národního státu (například v rámci CEFTA) vidíme jako další krok k upevnění bezpečnosti.

EU již dávno není výspou svobody a demokracie, stala se zdrojem manipulace, cenzury, vydírání a silně připomíná pozici SSSR v době RVHP. Podle hlubokého přesvědčení členů hnutí SPD je proto nezadatelným právem občanů ČR vyjádřit se v (závazném) referendu, zda v takové Unii chtějí nadále žít anebo zda by volnější forma spolupráce nebyla pro ČR výhodnější. Uspořádání referenda považujeme za důkaz míry demokracie v České republice. Příklad Velké Británie, kde premiér dodržel svůj předvolební slib o referendu a vláda respektuje jeho výsledek, je opravdu hodný následování.

Spolupráce s NATO

Naše armáda, postižená řadou koncepcí „přestavby“, „reformy“ atd., se od našeho členství v NATO změnila na malý, nepodstatný expediční sbor armády USA a ochotně se podílí na jejích zahraničních akcích, často bez mandátu OSN nebo EU. Za pravý důvod spoluúčasti české armády na akcích USA je podle nás především česká vlajka, která dodává těmto akcím punc mezinárodní aliance. Skutečným výsledkem této spolupráce ale je, že ČR byla zahrnuta na seznam nepřátelských států (a tedy legitimních cílů islámského terorismu). Musíme zde zmínit i to, že česká armáda sama o sobě (viz kapitola o obraně) není schopna splnit základní úkol národní armády, tj. ochránit území ČR.

Je třeba říci naplno, že spolupráce s NATO nenahrazuje a ani nemůže nahrazovat nedostatečnost vlastní armády při obraně území a obyvatel ČR. Spolupráce s NATO tedy musí být přehodnocena a účast armády ČR na zahraničních operacích NATO mimo území členských států NATO striktně omezena pouze na mise s mandátem RB OSN.

Když naše polistopadová vláda rozhodovala o vstupu ČR do NATO, rozhodla tak bez referenda. SPD je toho názoru, že tento deficit demokracie je nutné odstranit a občané mají nárok, se závazným referendem konečně vyjádřit, zda s členstvím v NATO souhlasí.

Budeme prosazovat ukončení nasazení našich vojáků ve všech nelegitimních misích, tj. z těch bez mandátu RB OSN.

Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Tím, že středoevropské státy byly uchráněny migrační invaze v minulosti, nejsou jejich vlády pod tlakem muslimských voličů nuceny k ústupkům a mají tedy ještě zachován prostor pro ochranu demokracie, vlastní kultury a vlastenectví. Státy stř. Evropy navíc spojuje historické dědictví spolupráce hospodářské i vojenské.

Právě tato okolnost z nich začíná dělat naději západoevropanů na záchranu evropské civilizace. SPD chce rozhodně změnit dosavadní kurs Sobotkovy vlády a hodlá prosadit pevnější vazby Visegrádu (V4) pro vzájemnou spolupráci v oblasti obchodu, bezpečnosti a ostrahy hranic, stejně jako vytvořit společnou platformu pro vyjednávání s EU.

SPD nepředpokládá, že V4 nějakým způsobem nahradí EU. Formu spolupráce V4 vidí SPD na partnerské bázi samostatných států, které společně hledají cestu, jak se dostat z hospodářského i politického marasmu, do kterého celou Evropu svou nekompetentností uvrhla Evropská Komise.

V4 členských zemí má reálnou možnost stát se významným politickým i ekonomickým svazkem a ochráncem evropské kultury před invazivními vlivy. Náhrada nesvéprávné Europolitiky volnější politikou V4 je jenom logickým vyústěním výsledků dosavadního vývoje.

Tzv. transatlantické vazby

Jak zkušenosti posledních 27 let ukazují, tyto vazby jsou hospodářsky, vojensky i politicky především výhodné pro USA. ČR přinesly přízvisko nejvěrnějšího spojence USA v Evropě (rozumíme tomu tak, že nejlevnějšího). SPD považuje za nejdůležitější vazby V4, od kterých by se měly odvíjet vztahy států V4 jdoucí za rámec EU ať již směrem k USA, k Rusku, k Číně nebo např. ke KLDR. I když existují rozpory v některých závažných oblastech věříme, že je možné najít a prosazovat společné zájmy.

S tím souvisí i otázka tzv. transatlantické smlouvy obchodu mezi USA a EU (TTIP). SPD nesouhlasí s otevřením českého trhu geneticky modifikovaným potravinám (GMO) ani s tím, aby na zboží dovážené do ČR z různých zemí byly uplatňovány různé normy a standardy, nižší než EN.

Rusko

Historicky jeden z nejdůležitějších obchodních partnerů pro dovoz surovin i český vývoz strojírenského i konzumního zboží. Tradiční chápání českých výrobků je v Rusku stále velice vstřícné, a slovanská vzájemnost zde stále hraje svoji roli, navzdory všem nesmyslným sankcím a embargům, uplatňovaným vůči Rusku ze strany EU v posledních x letech pod nejrůznějšími záminkami. Ruský plyn a ropa, případně další nerostné suroviny pocházející ze států bývalého SSSR, jsou stále nejjistější zdroje energie. I zde musíme pochopit, že za všemi vzletnými frázemi o lidských právech, bezpečí, atd. stojí primárně jeden jediný zájem: o ruské suroviny a ruský trh.

V SPD věříme ve vyrovnaný a oboustranně výhodný obchodní vztah. Současně Rusko se svými zkušenostmi v boji proti mezinárodnímu terorismu a islamismu může být výhledově velmi cenný spojenec. Proto je našim heslem : Ani východ, ani západ, ale Česká republika!

Čína

V Čínské relaci bylo díky prezidentu Zemanovi a jeho týmu dosaženo velikých úspěchů. Naivní argumentace o porušování lidských práv v Číně a vyvěšování Tibetských vlajek je pouze nástrojem vnitřní politiky, prosazováním vlastních politických cílů nad ochranou ekonomických zájmů České republiky. Tento nezodpovědný přístup zničil v minulosti celou řadu velkých obchodů (příkladů je možné najít spoustu na internetových sítích) ze kterých nakonec profitovala konkurence z EU. Toto chceme v SPD rozhodně změnit a pokračovat v tom, co započal prezident Zeman, budovat obchodní vazby s Čínou ve prospěch ČR.

Země BRICS

Spolupráce se zeměmi skupiny BRICS1 a tzv. rozvíjejícího se světa, včetně dalších regionálních mocností a dravých ekonomik (např. Írán a Vietnam) představuje pro českou ekonomiku významný obchodní potenciál a rozhodně může přispět k rozvoji českého exportu. Podmínkou úspěchu je samozřejmě aktivní a pragmatická zahraniční politika, fungující ekonomická diplomacie a podpora exportu. Je velkým úkolem zahraniční politiky ČR a její ekonomické diplomacie zajistit dobré podmínky českým firmám pro vstup na trhy států BRICS ale i euroasijského společenství.

Islámský stát (ISIL)

Občanské války v oblasti Středního východu, severní a střední Afriky představují obrovský business se zbraněmi a podle všeho nejsme svědky nějaké skutečné snahy o nastolení míru. To, co se děje v oblasti Sýrie a Iráku, souhrnně označované jako válka proti ISIL, proti Bašárovi Asadovi, proti Kurdům, všichni proti všem. Do toho intervenující zahraniční armády, které podporují tu toho a tu onoho v konfliktu, kde vlastně stejně nikdo neví, kdo je s kým a kdo proti komu. Proto v SPD odmítáme úvahy o pozemní operaci a už vůbec nesouhlasíme s českou účastí v podobných válkách, kdy není jasné, kdo je (kdy) čí nepřítel.

Islámská „umírněná“ opozice, cvičená i vyzbrojovaná USA bojuje proti legitimní vládě Bašára Assada. Tito islamisté houfně přecházejí k Islámskému státu (i s americkou výzbrojí a výstrojí). Kurdové bojují proti ISIL a proti nim bojuje Turecko, které zaútočí na Kurdy pokaždé, když začínají vítězit. Je zde irácká pravidelná armáda, bojující proti ISIL. Irácká vláda marně protestuje proti operacím turecké armády na svém území. K tomu připočtěme další nelegitimně intervenující armády, kdy každá má jiné cíle. Jakákoliv intervence jenom prodlužuje agonii civilistů. Považujeme proto otázku syrského konfliktu za něřešitelnou bez účasti Bašára Assada, jako jediné legitimní vlády Sýrie. Zahraniční intervenci do suverénní země bez pozvání místní vlády považujeme za akt agrese.

Chápeme, že ISIL stojí na dlouhodobě trpělivě zasévané a pěstované nenávisti vůči Západu. Stojí na statisících mrtvých dětí i dospělých v konfliktech minulých desetiletí. Stojí na zoufalství a nenávisti rodičů, kteří viděli zbytečně umírat své děti, ať již v důsledku amerického bombardování, v teroristických útocích na tržišti, na nemoci, proti kterým nebyly léky díky různým sankcím a embargům. Od Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyji, Tunis, všude, kam došlo k „ochraně lidských práv, boji s terorismem, vývozu demokracie, atd. V rozvrácených zemích, v občanských válkách, nikdo o vině toho, kdo rozvrátil jejich země nediskutuje, a mladé generace hoří touhou se pomstít. Do toho bijí muslimští kazatelé, kterým situace nahrává a získávají obrovskou moc, obchodníci se zbraněmi i teroristické organizace, všichni se snaží konflikty udržovat a zejména se na nich (dobře) přiživit.

V SPD říkáme, že toto není náš boj. ČR nezpůsobila rozvraty oněch zemí ani je nikdy nekolonizovala, ale až bude nastolen mír, rádi pomůžeme s rekonstrukcí zničených zemí.

Proto také nesouhlasíme s rozdáváním zásob našich zbraní a munice (údajně Kurdům) naprosto nepřehledným způsobem prostřednictvím USA, které navíc Kurdy považují za teroristy a podporují Turecko v jejich boji s kurdským odbojem. SPD podporuje boj Kurdů proti Islámskému státu a protestuje proti tureckým nájezdům proti Kurdům na irácké území.

Sýrie: podporujeme právo Syřanů na demokratické a přímé volby, kterými si sami zvolí své vedení. Podporujeme právo Syrie na to, aby takto zvolené vedení bylo respektováno v zahraničí a v mezinárodních organizacích. Podporujeme snahu Syřanů o ukončení občanské války a nabízíme pomocnou ruku při obnově zničené země.

Turecko SPD s obavami sleduje imperiální ambice tureckého prezidenta Erdogana. Rozhodně protestuje proti jednání o udělení bezvízového styku Tureckým občanům. Jsme přesvědčeni, že v řešení imigrační krize Turecko sleduje především svoje vlastní cíle a vydírání Evropy prostřednictvím migrantů je jen jednou z metod, jak urychlit vývoj. SPD považuje vyvraždění tureckých Arménů za genocidu, která zasluhuje veřejného odsouzení. Poddajnost evropského vedení vůči tureckým ambicím považujeme za další důvod pro vypsání referenda o setrvání v EU.

Imigrační krize

Je na místě jasně a nahlas říci, že jako pohostinný národ vítáme rádi milé pozvané hosty, ale NEZVANÝ HOST NENÍ U NÁS VÍTÁN! Ti, co přicházejí s tím, že potlačí naši kulturu, ovládnou naši zem a původní obyvatele považují za méněcenné, jsou nájezdníci, i když (zatím) nemají zbraně. Nebudeme ustupovat a už vůbec se jim nebudeme podřizovat. Chceme navzdory manipulacím naší vlády a médií nadále nazývat věci pravými jmény, říkat a poslouchat pravdu. Poučujeme se z chyb našich západních sousedů natolik, abychom nedovolili jejich opakování u nás. Konec konců, proti Arabizaci Evropy se postavil i Dalajláma.

SPD trvá na nulové toleranci ilegální imigrace do Evropy, do zemí V4, do ČR! Za nelegální považujeme i „legalizovanou“ nelegální imigraci prostřednictvím kvót, dobrovolně přijatých uprchlíků i legalizaci „nelegálů“ tlakem euroadministrativy. Považujeme za nezbytné vrátit nelegální překročení hranice ČR stejně jako nelegální pobyt na území ČR do kategorie trestného činu s nepodmíněnými tresty.

Celou záležitost migrace vidíme v několika rovinách:

Příčinu migrace nevidíme ani tak v úspěšném rozvrácení dosud slušně fungujících byť diktátorských států silami USA a jejich spojenců, jako spíše v podivném a nepochopitelném humanismu, mediální manipulaci a cenzuře „nesprávných názorů“ ze strany vedení EU, která nelegální migranty de facto pozvala. Po příchodu do Evropy migranti zjišťují, že opravdu stojí nad zákonem, když poruší místní zákon, nikdo je nestíhá, mohou si diktovat stále rostoucí požadavky, kterým bývá vyhověno. Tato informace se následně snadno roznese po soc. sítích (každý migrant má svůj smartphon) a další miliony nepřizpůsobitelných imigrantů vyrazí na cestu.

Jsme v dnešní době svědky jedinečného, tragického sociálního experimentu, kdy Evropa páchá sebevraždu za své vlastní peníze, sebevraždu, ke které si sama tleská, jak ji provádí humánně a politicky korektně.

Nás rodilých Evropanů se nikdo neptal, zda s tím souhlasíme. Proto říkáme jasně a nahlas: v SPD prosazujeme nulovou toleranci nelegální migraci i „legalizaci“ nelegální migrace prostřednictvím povolení bezvízového styku se zeměmi, kde vládnou islamisté.

SPD se bude ptát v závazných referendech občanů, co chtějí, čeho se bojí a podle toho postupovat dále.

Společenský aspekt imigrace: Pro nejrůznější převaděčské mafie, aktivisty, komisaře a „neziskovky“ představují imigranti snadný zdroj státních i evropských peněz, obrovský business, bezpečný a pohodlný pro zúčastněné. Na jejich straně jsou masmédia i politici, jak národní, tak i Evropští, ovládající stále silnější propagandu. Výsledkem je, že nikým nevolení, neodvolatelní a nekontrolovatelní „pracovníci“ těchto neziskovek spokojeně a snadno čerpají státní peníze a mají se dobře, protože čím více migrantů, tím víc peněz.

Na druhou stranu zničení celých oblastí turistiky a života v Řecku a v Itálii očividně nikoho z nich nezajímá. Je nutné zahájit široké prověřování hospodaření těchto neziskovek.

Kriminální aspekt:

Převaděčství a prodej vybavení migrantům představuje obchod snů – jen např. plovacích vest muselo být prodáno více než 1 milion v roce 2015, nepočítaně nafukovacích člunů, motorů, benzínu, atd., navíc vysoké sazby „převaděčům“ za převedení. Zde budeme důrazně požadovat průběžné vyšetřování zejména finančních vazeb mezi mezinárodním org. zločinem a politikou. Současně chceme iniciovat užší spolupráci s mezinárodními bezp. organizacemi i s policií ve zdrojových zemích imigrantů při prověřování jejich totožností, zda se nejedná např. o hledané válečné zločince, kriminální živly nebo hledané džihádisty.

Politický aspekt: „Uprchlická“ krize neustále vířená medii i politiky, zaměstnává mnoho jinak obtížně zaměstnatelných úředníků. Poskytuje jim současně obrovské prostředky, kterými vládnou, stejně jako i osobní moc. Kromě této osobně-politické roviny je zde i úroveň nadnárodní. Krize otevřela stavidla prakticky neomezených účtů a přední evropští vůdcové s nimi svobodně manipulují tak, že miliardy Eur mizí v nenávratnu.

Odmítáme nesmyslné direktivy EU i jakékoliv další úvahy o volebním právu cizinců, pobývajících na území ČR bez občanství ČR. Chceme zpřísnit podmínky pro udělení povolení dlouhodobého pobytu na našem území. SPD trvá na přesném a přísném uplatňování českého azylového zákona. Trváme na přísném bezpečnostním i zdravotním prověřování všech žadatelů o azyl. Nepřijatelný je pro nás v tomto ohledu i tzv. Zákon o slučování rodin.

Politicko-vojenský aspekt:

Celá krize slouží Eurokomisi k získání silnějšího mandátu k vytvoření nadnárodní vojenské síly, která bude podléhat pouze velení EK a bude smět operovat na území členských států i bez souhlasu národních vlád! Tuto akci SPD odmítá, protože se obává – a zatím to nikdo nevyvrátilže tento „Nový Frontex“ poslouží hlavně k tomu, zbavit národní státy chuti bránit si své hranice vojenskými prostředky. Současně se může stát přesmyčkou, jak prosadit imigrantské kvóty, protože Frontex bude nejenom migranty vracet, ale také je pouštět dál, bez jakéhokoliv vlivu státu, na jehož území budou ty statisíce nelegálů relokovány. Odmítáme aby Frontexu velela Evropská komise, odmítáme další předražený, ale bezzubý aparát v mandátu drahé byrokratické organizace.

SPD odmítá poslední podivnou inciativu evropské komise, která chce zřídit na území národních států úřady pro podporu imigrace, které budou (bez ohledu na vůli dotyčné národní vlády) rozhodovat o umísťování imigrantů. SPD toto považuje za naprosto nepřijatelné!

Požadujeme základní změnu doktríny obrany Evropy! Požadujeme vytvořit organizaci s funkčním a rozhodným velením, které bude mít jediný rozkaz: bránit Evropu a Evropany na jejich území všemi prostředky. Nadnárodní organizace nám pomůžou, když my sami si pomůžeme. Víme, že za současného vedení EU toto není možné, protože věříme, že státy střední Evropy mají právo na vlastní obranu, mimo vliv Evropské komise. Těžiště politických i bezpečnostních zájmů chceme řídit podle priorit bezpečnosti státu, obyvatel a ekonomiky ČR podle pořadí: 1) ČR; 2) V4; 3) EU; 4) OSN; 5) NATO.

MZV bude spolupracovat s ozbrojenými složkami MO a MV při zabezpečování ochrany území a obyvatel ČR, sdílení strategických informací a úkolování tajných služeb.

Budeme prosazovat hloubkový audit a zastavení financování všech neziskových organizací, které „pomáhají uprchlíkům“ ze státních peněz.

Budeme požadovat vyšetření veškerých provozovatelů webů, které vyzývají k imigraci nebo poskytují migrantům informace, jak zneužít právní a sociální systémy evropských zemí. Tyto budeme chtít postavit mimo zákon.

Humanitární a rozvojová pomoc v zahraničí

Je důležitou součástí budování pozice České republiky. Tyto pomoci byly často zneužívány nejrůznějšími organizacemi, které využívaly vlivné politické síly. V SPD věříme, že jednotlivé projekty mají být předmětem výběrových řízení a pro okamžitou humanitární pomoc nutnou při živelních katastrofách, má být vytvořen zvláštní fond, ve kterém budou prostředky deponovány trvale, aby mohly být bez zdržení použity. Efektivita vynaložených prostředků musí být doložena kontrolou na místě.

SPD má své plány jak účinně kontrolovat finance, které ze státního rozpočtu plynou na rozvojovou i humanitární pomoc, aby bylo dosaženo maximálního efektu vynaložených peněz. Zavedeme pevné % sazby kolik budou smět organizace spotřebovat na svoji režii a jaké % musí dostat příjemce pomoci.

Poznámky pod čarou

1BRICS je akronymní označení společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. V dokumentu Building Better Global Economic BRICs z roku 2001, popisuje státy BRIC(S) jako země s nejrychleji rostoucí tržní ekonomikou na světě.

Programový dokument: Česká republika – náš bezpečný domov, naše úspěšná budoucnost

1. ÚVOD

Materiál SPD „Česká republika – náš bezpečný domov, naše úspěšná budoucnost“ v oblasti obrany naší země je zpracován na základě Programu politického hnutí SPD, který byl schválen na 1. ideové konferenci v prosinci 2015 a dále rozpracovává tento materiál do oblasti armády. Musí logicky vzít v úvahu celou řadu změn, které proběhly a probíhají nejen u nás, ale také ve světě a i v české armádě. Různých koncepcí, reforem, Bílých knih atp. bylo napsáno spousta a zabývala se jimi celá řada odborníků a vědeckých pracovníků, jak z řad armády, tak i široké veřejnosti. Ve skutečnosti však k žádným positivním změnám nikdy nedošlo. Vždy se jednalo o změny nekoncepční. Armáda české republiky (AČR) se od roku 1993 potýká s neucelenou koncepcí, která se vždy rozpracovávala a diskutovala tak dlouho až nakonec vlivem nedostatku finančních zdrojů a rozpočtových škrtů nebo změnou politické reprezentace skončila více méně nezdarem. Charakteristiky bezpečnostního prostředí, z kterých tyto dokumenty vycházejí, nejsou aktuální vzhledem k délce doby jejich zpracování a nebraly v úvahu aktuální skutečnosti jako je neřízená masová migrace milionů obyvatel z Blízkého východu a Afriky, nástup radikálního islámu anebo ukrajinskou krizi, která v konečném důsledku může mít za důsledek zásadní změnu bezpečnostní situace v Evropě. Další významem narůstajícím je hrozba terorismu, kybernetických útoků a ochrana kritické infrastruktury1.

Politici a média šíří dvě vytrvalé lži. První je falešný názor, že pro obranu země stačí malá profesionální armáda. Není tomu tak. Bez vycvičených záloh a branné přípravy obyvatel dojde k rychlému zhroucení odporu. Druhou lží je bodované falešné přesvědčení, že nás bude bránit NATO a EU.

V případě útoku na naši zem, nebo ohrožení její bezpečnosti neexistuje žádný závazek k okamžité ozbrojené akci jiné země v rámci NATO a EU na naši obranu. Česká republika je tedy bez pevné spojenecké vazby. Historická zkušenost naší země ukazuje, že nelze předat odpovědnost za bezpečí země na spojence. Rok 1938 a 1968 ukazují na nebezpečí takového stavu.

Snahou tohoto dokumentu je představit ucelený pohled SPD na budoucnost AČR. Je to otevřený materiál, který bude podléhat diskusi. Je potřeba většího zapojení široké veřejnosti do obrany naší země včetně povinné vojenské přípravy a domobrany2.

Materiál je v opozici oproti současné vládní koncepci výstavby AČR jako malého profesionálního expedičního sboru, která znamená výrazné omezení schopnosti ČR bránit své vlastní území svými silami a prostředky.

2. BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ

Česká republika čelí novým výzvám a rizikům. Při jejich řešení chce SPD dávat přednost politickým prostředkům a mírovému řešení. V souladu se zahraničně-bezpečnostní politikou a obrannou politikou je potřeba se soustředit na budování především vlastních obranných mechanizmů v souvislosti se sousedními státy, převážně státy V4.

Budování vlastních schopností a posílení vztahů se státy V4 by mělo postupně doplnit naši aktivitu a angažovanost v plnění spojeneckých závazků v NATO a EU, které prokázaly svou neschopnost zabezpečit ochranu obyvatel států EU v souvislosti s migrační vlnou z Balkánu a Blízkého východu. Je evidentní, že samostatné suverénní státy tyto schopnosti potřebují a nesmí jim chybět ani politická vůle hájit zájmy svých občanů samostatně.

Jsme si vědomi, že žádná země (kromě světových velmocí), a tedy ani Česká republika nemá dost obranných zdrojů, aby byla schopna eliminovat všechny potenciální hrozby. Hrozby jsou charakterizovány svou pravděpodobností a jejich predikce musí být analyzována a klasifikována našimi zpravodajskými službami v dostatečném časovém předstihu. Realita je však jiná. Jedním z důvodů je i roztříštěnost našich zpravodajských služeb umocněná nekompetentním politickým řízením a prosazováním stranických a parciálních zájmů. Část hrozeb může být eliminována, ale vždy budou existovat hrozby, na jejichž eliminaci nebudeme mít dostatek vlastních zdrojů.

Současné bezpečnostní prostředí je charakterizováno zvýšenou pravděpodobností vzniku globálního konfliktu, který může být velmi rychle eskalovat v důsledku rozšíření konfliktu na východě Ukrajiny. Podobný potenciál má konflikt na Středním východě. V současné době je vznik konfliktu střední a vysoké intenzity v Evropě a blízkém regionu těžko předvídatelný a jeho pravděpodobnost se zvyšuje. Pravděpodobnost šíření zbraní hromadného ničení je vysoká. Velmi nepředvídatelné a vzrůstající se stávají nevojenské hrozby přírodních/ekologických katastrof.

Za největší hrozbu pro bezpečnost ČR a stabilitu jejího politického, ekonomického a sociálního systému považujeme v současné době masovou migraci miliónů obyvatel, jejichž kulturní, historické a sociální chování v souvislosti s náboženstvím je s našimi hodnotami neslučitelné. Stupňující migraci považujeme za zásadní hrozbu naší státní existence. Jedním z rizik pro bezpečnost ČR, omezujícím v podstatě schopnost bránit území a jeho celistvost, je i současný stav AČR a celkové připravenosti občanů České republiky na možnost konfliktu na našem území. Za tuto situaci nesou politickou odpovědnost veškeré předchozí vlády od roku 1989.

Největší chybou, se kterou je možné se setkat v našich národních dokumentech, je bezduché přejímání analýz bezpečnostního prostředí a z nich vyplývajících hrozeb bez aplikace na podmínky ČR a její armády. Pokud provedeme analýzu bezpečnostního prostředí je zřejmé, že nelze zcela vyloučit ozbrojený mezistátní konflikt vysoké intenzity v euroatlantickém prostoru. To obecně vyvolává nejen silnější poptávku po moderních vojenských schopnostech poskytujících věrohodné odstrašení proti potencionálnímu protivníkovi, ale nutnost správně se rozhodnout o charakteru vlastních ozbrojených sil a ochraně obyvatelstva. Na symetrický konflikt budeme potřebovat těžkou vševojskovou armádu, naproti tomu hybridní konflikt s asymetrickým protivníkem bude vyžadovat zejména mobilitu, speciální jednotky a zpravodajství. Státy s obdobným ekonomickým a vojenským potenciálem nemohou tuto roli zvládnout sami. Státy EU se čím dál více stávají vojensky závislými na USA. Možností jak tuto situaci změnit je hledat řešení ve vlastním způsobu obrany ve zcela nových formátech spolupráci států. O formách našeho členství v rámci NATO a EU by občané naší vlasti měli rozhodnout v rámci referenda. Naše armáda je dnes zásadním způsobem závislá na našem partnerství v rámci NATO a nelze o tom pochybovat. Pokud by v rámci referenda bylo občany rozhodnuto o vystoupení z NATO, je třeba převzít odpovědnost za případné riziko a hledat náhradní strategické partnerství a budovat v dostatečném množství vlastní obranné síly včetně vojsk protivzdušné obrany státu.

Dynamika současných hrozeb v bezpečnostním prostředí zásadním způsobem zvyšuje nároky na připravenost a včasnou dostupnost sil a zásob pro řešení případného konfliktu a jeho eliminaci. V současné situaci neexistují téměř žádné možnosti věrohodně předvídat vznik jednotlivých krizových stavů s potenciálem vojenské konfrontace. Tím pádem rostou i požadavky na rozvinutí válečných struktur v podstatně kratším časovém úseku a vzniká nutnost držet i v hlubokém míru dostatečné zásoby a výrobní kapacity. Z uvedeného vyplývá, že se výrazně zkracuje doba, kterou by bylo možné využít pro přípravu a realizaci adekvátních opatření posilujících vojenské schopnosti před vznikem krizové situace.

3. ZÁKLADNÍ POSUNY V POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍ A STRATEGICKÉ SITUACI

V posledních letech došlo v politicko-bezpečnostní a strategické situaci ve světě, v Evropě i u nás k celé řadě zřetelných posunů, které musíme reflektovat v kontextu ozbrojených sil suverénního státu. Jejich budování je dlouhodobý proces vyžadující širokou politickou podporu napříč celým politickým spektrem. Vyžaduje dostatečnou flexibilitu, aby mohl reagovat na změnu politické, bezpečnostní a ekonomické situace. Tento proces je dlouhodobě degradován neustále se snižujícím zdrojovým rámcem vyčleněným na obranu v poměru k HDP (obr. 1)

3.1. Masová imigrace do Evropy

Evropa čelí největšímu náporu vlny ilegálních imigrantů od konce 2. světové války. Ekonomické, sociální, ekologické a demografické krize doprovází regionální konflikty. V roce 1991 začala „Operace Pouštní bouře“ vedená USA za podpory koalice, na kterou navázala celá řada konfliktů nízké a střední intenzity často bez mandátu RB OSN. Tyto konflikty především v oblasti severní Afriky, Blízkého východu a Balkánu rozvrátily místní stabilitu. Celkovým důsledkem je dnešní masová migrace obyvatel. Tato migrace nyní neprobíhá jako samovolný proces, ale je nástrojem k prosazování a šíření ortodoxního islámu a nástrojem prosazování mocenských zájmů.

3.2. Zkušenosti z ozbrojených konfliktů

Válečný konflikt v Iráku byl v mnoha ohledech přelomový v dějinách vojenství. Během první noci války Irák ztratil všechna řídící centra svého letectva, stejně jako všechny radary a velkou část své protiletadlové raketové obrany. Velké množství iráckých válečných letadel bylo zničeno na zemi. Nejen vojenské cíle byly zničeny, ale i civilní infrastruktura a zdroje vody. Bomby zničily ovládací systémy všech hlavních přehrad, většina čerpacích stanic a řada čistíren odpadních vod byla zničena. Splašky proudily přímo do Tigridu, z něhož civilní obyvatelstvo muselo brát vodu, což mělo za následek šíření epidemických chorob. Nejméně 2 miliony mrtvých a 6 milionů uprchlíků je výsledek. Zbídačelá země, která je znečištěna radioaktivním odpadem díky munici z ochuzeného uranu má za Výdaje na obranu v uvedených letech následek vrozené vady u novorozenců. Hrozba použití zbraní hromadného ničení ze strany Iráku se nakonec ukázala jako neopodstatněná. 13 let dlouhé sankce vlády George H. Bushe a Billa Clintona si vyžádaly kvůli nedostatku dovážených léků podle údajů OSN životy 500 000 iráckých dětí. Postup USA v konfliktech v Iráku, Afganistánu, Libyi vytvářel živnou půdu pro formování radikálních islámských skupin.

Operace „Enduring Freedom“ v Afghánistánu a „Iraqi Freedom“ v Iráku byly také testem pro nejnovější válečnou doktrínu USA, tzv. EBAO3. Znamenal konec klasického válčení s frontovými liniemi a přechod k nelineárnímu válčení bez jasného rozhraní mezi frontovými liniemi, to vše ve vysokém operačním tempu za použití nejmodernějších technologií. Dalším výrazným prvkem se stala mobilita jednotek za využití nejmodernějších zdrojů zpravodajských informací. Význam letecké převahy potvrdila i letecká válka sil NATO proti Jugoslávii v roce 1999. Tato válka ale také ukázala, že dobře vycvičené a připravené síly relativně malé země jsou schopny dlouhou dobu čelit daleko silnějšímu protivníku s moderní technikou.

Zkušenosti z těchto operací ukázaly, že zdaleka neskončila éra obrněných jednotek a že mechanizované vojsko s obrněnými vozidly má nezastupitelné místo v operační sestavě použitých sil. Jejich předností je odolnost a schopnost vysoké ochrany živé síly zejména v boji s improvizovanými elektronickými výbušnými zařízeními (C-IED4). Vznikla i potřeba menších lehkých obrněných vozidel pro boj ve městech a jejich úzkých uličkách. Vyžaduje to však techniku na velmi vysoké technologické úrovni od elektroniky, rušiček, informačních systémů, řízení palby a vysoce účinnou munici. Velmi důležitými prvky jsou bezporuchovost a opravitelnost, resp. logistika. Tímto způsobem se stává tato technika velmi finančně náročnou. Vysoce účinná kombinace manévru, mobility, informační převahy, přesné palby a ochrany živé síly vytváří účelově utvářená úkolová uskupení s velkými bojovými schopnostmi, avšak klade také nároky na technologický rozvoj a hlavně finanční zdroje. Stejně tak použití taktického letectva ve válečném konfliktu vyžaduje jednoznačnou technologickou převahu, avioniku, prostředky elektronického boje a precisně naváděnou munici v kombinaci s vysokou úrovní výcviku pilotů. V případě letectva se jedná o finančně vysoce náročné a tudíž nikoliv každému státu dostupné vojenské prostředky. Na základě těchto zkušeností lze konstatovat, že jednotky menší než divize jsou vhodné jako jednotky pro nasazení do moderního boje. V našich podmínkách to znamená, že má význam budovat jednotky brigádního typu. Z těchto brigád potom mohou být vybírány podle typu použití jednotky praporního nebo rotního typu které se mohou zapojovat do prvků operační sestavy případného mnohonárodního úkolového uskupení. Jednotka brigádního typu je potom schopná nezávislé operace v oblasti přibližně 70×70 km a každá může řídit až 4 prapory. Znamená to tedy cestu k menšímu počtu silnějších brigád. Konflikty v Iráku a Afganistánu také ukázaly zranitelnost okupačních sil v boji s odhodlaným protivníkem využívajícím asymetrické metody boje.

3.3. Ukrajina a Ruská federace

Vnitřní situace Ukrajiny je zcela zásadní příčinou toho, že ke konfliktu vůbec došlo. Ukrajinu lze charakterizovat jako zemi, která byla, a dodnes z velké části je, ovládána zkorumpovanými a nekompetentními politiky. Pokud by byla Ukrajina standardně fungující zemí, s funkční státní správou, policií, tajnými službami a armádou, pak by konflikt měl zcela jiné (menší) rozměry. Co se týče samotného Krymu, tak je odpověď zcela jednoduchá. Zde se jedná o vojensko-politickou příčinu konfliktu. Na Krymu šlo o strategické zájmy Ruska, neboť Sevastopol je jediný přístav, kde může kotvit ruská černomořská flotila. Přístav je jejím sídlem již od carských časů. Proto byl Kreml připraven udělat vše proto, aby jej připojil.

Ukrajina je na rozdíl od Ruska uměle vytvořený stát, a její hranice byly vytýčené bývalými politickými špičkami Sovětského svazu. Trpí absencí historické tradice vlastní státnosti a za 25 let své existence nebyla schopna vytvořit funkční stát akceptovatelný všemi obyvateli a národnostmi Ukrajiny. Na Ukrajině proběhl státní převrat spojený se svržením prezidenta. Následkem potom bylo povstání ruskojazyčného obyvatelstva a vytvoření místních „milicí“ tzv. domobrany. Reakce Kyjeva bylo zahájení protiteroristické operace, takže se rusky hovořící občané označili za teroristy, ačkoliv např. v Novoruské oblasti žili po celé tisíciletí. Je to důsledek politiky, kdy se pomocí manipulace, diskriminace a propagandy masmédií dosáhl požadovaný stav napětí, který vedl k ozbrojenému konfliktu. Konflikt vytvořil na východě Ukrajiny neuznané povstalecké republiky, které s podporou Ruska vytvořily politickou a vojenskou protiváhu vládě v Kyjevě. Na Rusko bylo vlivem těchto událostí uvaleno embargo. Dnes jde o zamražený konflikt a obrovským potenciálem eskalace.

3.4. Zkušenosti z ozbrojeného konfliktu na Ukrajině

Konflikt na Ukrajině se vzpírá zařazení do kategorií střetnutí mužů v uniformách. V tomto ozbrojeném konfliktu se nestřílí jen ze samopalů a děl. Obraz novodobé „on-line maskirovky“ by nebyl úplný bez své informační polohy. Používají se více či méně sofistikované zbraňové systémy v kombinaci se zpravodajskými hrami, informacemi a dezinformacemi (INFOOPS). V čele bojujících nestojí vojáci, ale příslušníci zpravodajských služeb. Oblékají se do uniforem bez výložek, které by umožnily jejich identifikaci. Arzenál ukrajinské armády pochází ještě ze sovětských časů. Výzbroj vládních a „separatistických“ jednotek bývá zastaralá. Typickým příkladem mohou být protitankové pušky PTRS 41 nebo samopal PPŠ 41 z časů 2. světové války. Sbírku výzbroje, techniky a materiálu na obou stranách doplňují zastaralé transportéry Kamaz nebo transportéry řady BTR80, jejichž bojovou hodnotu mají zvýšit dodatečné pancéřové plechy a mříže.

Současně ale Ukrajina ruským ozbrojeným silám slouží jako zkušební polygon, na kterém si lze v ostrém nasazení otestovat nové zbraňové systémy, jako například odstřelovací pušky Vintorez, supermoderní zbraň, která není běžná ani u pravidelných jednotek ruské armády anebo zbrusu nové rakety 9K333 Verba, která je ve výzbroji velmi krátce. Budou-li boje na východě Ukrajiny ještě pokračovat, můžeme očekávat, že se objeví také další nové typy techniky a výzbroje.

Vzhledem ke skutečnosti, že se konflikt nadále vyvíjí, je nyní předčasné dělat konečné závěry. Jedno je ale jasné již dnes. Pokud se konflikt rozšíří na celé území Ukrajiny, bude to mít za následek příchod dalších milionů migrantů z Ukrajiny, z nichž by zřejmě nejvíce směřovalo do jazykově blízkých zemí, tedy i do České Republiky. Proto by se měly ozbrojené síly připravovat obecně na rostoucí riziko migrace obyvatel a z toho pramenící extrémismus a etnické napětí.

Na základě výše uvedených skutečností lze charakterizovat tato bezpečnostní rizika ČR:

• 1. Imigrační krize a islamizace Evropy. Jde o organizované procesy směřující ke zničení národních států a vytvoření Evropského superstátu. Imigrace je zde použita jako zbraň.
• 2. Rozsáhlá destabilizace Evropy a jejího okolí spojená se změnou hranic zemí, neústavními převraty, vznikem totalitních režimů s fašistickými znaky, narušením energetických cest a ozbrojenými akcemi mimo režim mezinárodního práva.
• 3. Pohrůžky informační, psychologické a ekonomické války proti zemím hájícím svoji suverenitu. Může dojít i k pohrůžkám ozbrojenou silou a vyvolání konfliktu mezi zeměmi, včetně konfliktu s využitím nestátních ozbrojených formací.
• 4. Vznik oblastí destabilizace v Evropě spojené s teroristické činnosti rozsáhlého charakteru.

Na řešení těchto rizik dnes není naše země a její ozbrojené síly připraveny.

3.5. Vstup České republiky do EU, Evropská bezpečnostní a obranná politika

Smlouva o Evropské unii ve svém obsahu uvádí, že čl. 17 tvoří pilíř Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP). Tento článek hovoří nejen o možnosti vytváření společné obranné politiky ale i o možnosti dosažení společné obrany. Dále definuje úkoly, které má být EU schopna realizovat. Jedná se o humanitární a záchranné operace, mírové operace a použití bojových jednotek při krizovém řízení včetně operací na vynucení míru. V červnu 1999 se EU dohodla na cílech vedoucích k posílení EBOP, které by jí umožnily provádět autonomní operace s odpovídajícími ozbrojenými silami a bez účasti USA. V Helsinkách v prosinci 1999 byl tento cíl potvrzen. Podle nich členské země EU měly být schopny do roku 2003 rozmístit do 60 dní a na místě nasazení udržet až rok vojenské síly o velikosti až 15 brigád či 60 tisíc osob, které by byly schopny plnit celý rozsah Petersbergských úkolů. Tyto ambice se nenaplnily. Pro řadu operací jsou pro EU naprosto nezbytné kapacity a zdroje NATO (např. systém včasného vzdušného varování AWACS, strategická letecká přeprava atp.) jak s tím počítá již deklarace Washingtonského summitu NATO z roku 1999. EU chybí plánovací kapacity, průzkumné a zpravodajské prostředky, systémy velení, řízení a spojení a také námořní a letecké transportní kapacity.

Pro rozhodovací procesy v oblasti EBOP vytvořila EU i vlastní struktury: politický a bezpečnostní výbor, vojenský výbor a mezinárodní vojenský štáb. Jedním ze zásadních problémů EBOP je prohlubující se zaostávání za USA. Již první válka v Perském zálivu v roce 1991 demonstrovala obrovskou vojensko-technologickou převahu Spojených států nad zbytkem světa, včetně ekonomicky vyspělých zemí západní Evropy. V průběhu dalších let se tato technologická mezera nejen nezmenšila, ale naopak dramaticky prohloubila. Efektivitou armády změřené bojovými schopnostmi dosahuje Evropská unie jedné desetiny úrovně Spojených států.

Vzhledem k omezenosti zdrojů je zjevné, že Česká republika se může zavázat plnit cíle v rámci EBOP pouze tam, kde se shodují s cíli výstavby sil v rámci NATO. Z těchto důvodů vyplývá, že ČR a ostatní státy odmítají možnosti vytvoření systému kolektivní obrany uvnitř EU.

Rozpočet EU na zahraniční a bezpečnostní politiku tvoří pouhých 5,7 %, na rozdíl od zemědělské politiky (43 %), strukturálních fondů (45 %) a svou zprávu, tedy byrokracii a propagandu (5,7 %).

Z uvedených skutečností vyplývá, že těžiště EU není na zahraničně-bezpečnostní politice, ale na rozvoji sebe sama. To se naplno projevilo při současné imigrační krizi, kdy EU není schopna se svou bezzubou politikou a svou bezpečnostní agenturou Frontex zabránit tisícům pašeráků lidí přepravovat migranty na území států EU. Nedokázala zajistit ani elementární ochranu hranic Schengenského prostoru, natož migraci zastavit. Dochází k hrubému porušování tzv. Dublinských dohod, podle kterých má každý imigrant právo žádat o azyl v první zemi EU, do které vstoupí. Tak tomu v praxi není. Dalším opatřením bylo z úrovně EU poskytnutí finančních prostředků Turecku, které není členem EU, jen v roce 2015 3 mld. Euro (81 mld. Kč) na náklady spojené se zadržováním imigrantů na svém území. V roce 2016 požádalo Turecko o další 2 mld. Euro jako navýšení předchozí částky a jeho požadavky na další finanční prostředky nestále vzrůstají. Následně ER a EK požadují po členských státech EU přijímání povinných kvót na přerozdělování imigrantů s každoročním navyšováním. V důsledku toho přišlo jen v roce 2015 do sousedního Německa více ne 1 milion převážně ilegálních imigrantů, mezi kterými jsou rozptýleny stovky jedinců, stoupenců radikálního islámu, podporující takzvaný samozvaný Islámský stát. Tato migrace pokračuje dále. V řadě zemí EU jsou trvale platná bezpečnostní opatření v souvislosti s pácháním teroristických útoků přívrženci radikálního islámu. Ukazuje se, že státy, které si přijaly vlastní bezpečnostní a ochranná opatření např. stavbou plotů, tuto problematiku zvládají. Paradoxně tyto státy sdílejí za tato opatření ze strany EU kritiku.

Tyto skutečnosti jasně ukazují, že EU je jako projekt chybný, marnotratný a nefunkční. Zcela chybným bylo přijetí Řecka jako členského státu, kde soustavně probíhá zcela nesmyslná sanace v souvislosti s propojením s ekonomicko-politickými zájmy jednotlivých politiků EU a MMF. Vlastní původní základní principy EU, tedy principy volného obchodu a pohybu osob, byly negovány Lisabonskou smlouvou, kterou přišla ČR a ostatní malé členské státy o suverenitu.5 EU měla ambice stát se Spojenými státy evropskými, ale stala se postupně zcela nefunkční organizací, která není schopna zajistit elementární bezpečnost členských států EU. Proto na ni nelze v otázce Evropské a bezpečnostní politiky nadále spoléhat.

4. REFORMY ARMÁDY

V čele Ministerstva obrany se za 26 let vystřídalo 16 Ministrů obrany, přičemž každý měl jinou vizi a koncepci. Někteří z nich se dopustili řady neuvážených kroků a rozhodnutí, které mají za následek fatální následky, se kterými se armáda potýká do dnes. Za všechny jmenujme jenom neuvážený nákup 72 ks bitevníků L-159, které Ministerstvo obrany nemůže prodat komukoliv, neboť v nich jsou zabudovány přístroje a avionika zahraničního výrobce, která podléhá jeho souhlasu s prodejem. Jenom jejich skladování a údržba stojí armádní rozpočet miliony Kč ročně. Obdobně byly uzavřeny i nevýhodné smlouvy spojené s nákupy letounů CASA, obrněných vozidel PANDUR, DINGO a IVECO atp. Pronájem nadzvukových letounů JAS-39 GRIPEN byl politickým rozhodnutím a v konečném důsledku správným. Vyřešilo obměnu nadzvukového letectva po sovětských letounech MIG-21 bez akvizice USA nabízenými letouny F-16. Náklady na jejich provoz a údržbu však podstatným způsobem zatěžují rozpočet výdajů Ministerstva obrany.

Vybudování plnohodnotné a vyvážené plně profesionální armády státu naší velikosti vyžadovalo finanční prostředky odpovídající 2,2% HDP. Snížily se počty osob v armádě z plánovaných 45 tisíc na cca 40 tisíc, a mohlo se později v roce 2007 přejít na postupné snižování podílu obranných výdajů na HDP až pod 2% pouhým udržováním stejné reálné výše rozpočtu armády. K tomu bohužel nedošlo. Především však reforma počítala s příliš optimistickými předpoklady v oblasti finančních zdrojů. Počítala s vyšším růstem ekonomiky, a tudíž i vyšším HDP. Počítala se stabilním podílem 2,2% HDP, zatímco ten byl permanentně snižován, kdy v roce 2008 byl pouhých 1,35 % HDP. To vše způsobovalo podfinancování reformy a reformy reforem a k významným nesystémovým škrtům v oblasti akvizic doprovázenými různými korupčními skandály.

Od roku 2002 až do dnešních dnů dochází k permanentnímu snižování zdrojového rámce v poměru k HDP na dnešních 1,04 %. Vlády se z důvodu narůstajících mandatorních výdajů a neuvážené sociální politiky postupně rozhodly sáhnout k rozpočtovým škrtům tam, kde se budou ozývat nejmenší protesty. Tedy v armádě. Výsledkem byla nutnost vypracovat novou reformu armády. Původní reformní koncept měl některé chyby. Počítal s příliš velkým počtem lidí a plánované počty techniky i zásob byly stále příliš vysoké a jejich provoz, údržba a skladování tak zbytečně odčerpávaly rozpočtové prostředky. Řídící a velící struktura byla předimenzována. Ministerstvo bylo odděleno od generálního štábu, existovaly mnohé duplicity a multiplicity struktur a celé uspořádání spíše vedlo ke konkurenci a nevýkonnosti. Budování 5 vyšších velitelství bylo nereálné. Koncept reformy také prakticky nepracoval s projektem aktivních záloh a tzv. rezervními komponenty armády. Jednalo se pouze o několik symbolických jednotek. Vyspělé profesionální armády však jsou v případě potřeby založeny na doplňování záložních komponentů, především u jednotek bojové podpory a zabezpečení. V resortní koncepci bylo zbytečně mnoho jednotek vytvářených profesionálními vojáky, zatímco mohly být tvořeny aktivními zálohami.

Znamená to, že všechny předchozí koncepty reforem byly podfinancované a vyžadovaly propuštění velkého množství osob, byly příliš ambiciózní, rozmáchlé a velkorysé a mohly vyjít jen v ideálním případě, kdy by všechno fungovalo optimálně. Neobsahovaly prakticky žádné rezervy.

5. POPIS SOUČASNÉHO STAVU ARMÁDY

V minulých 20 letech došlo k destrukci obraných schopností České republiky. Součástí procesu ztráty suverenity je proces přeměny AČR v malý expediční sbor, který ztratil schopnost samostatně bránit vlast. AČR je redukována a reorganizována pro potřeby společných operací, které se dají spíše označit za operace v zájmu jiných zemí než je Česká republika. Dlouhodobý charakter a vzdálenost činí tyto operace nákladnými a vyčerpávají rozpočet armády. Dnes je naše armáda malá, neúplně vybavená a bez záloh. Neexistuje jasná koncepce jejího rozvoje pro potřeby boje na vlastním území při obraně teritoria a rovnoměrné obrany země.

Některé složky armády dlouhodobě neinvestují do rozvoje svých schopností, z důvodu nedostatku finančních prostředků. Některé vojenské útvary jsou naplněny na pouhých 60 %, což ohrožuje jejich bojeschopnost. Hlavním důvodem současného neutěšeného stavu naší armády jsou naprosto nedostatečné početní stavy vojáků a klíčových druhů vojenské techniky, neexistující systém přijímání a výcviku záloh při uvádění do vyšších stupňů BoPo, špatné logistické zabezpečení a malé zásoby munice. AČR má stále předimenzovaný řídící, podpůrný a zabezpečovací aparát na úkor svých výkonných složek. AČR je využívána na akce, které nejsou jejími úkoly a které degradují schopnosti jejich příslušníků do pozic srovnatelných s pořadatelskou službou na fotbalových stadionech.

Názorným příkladem je střežení muničního areálu ve Vrběticích, kde byla uskladněna munice civilních firem a liknavostí a nedůsledností státního dozoru nad oblastí odprodeje munice a jejího skladování zde došlo k rozsáhlému výbuchu, který měl za následek 2 mrtvé. Vyšetřování příčin tohoto incidentu ještě ani nezačalo, protože dochází stále k odstraňování nevybuchlé munice rozptýlené v důsledku výbuchů po celém areálu. Armáda okolo celého areálu staví oplocení, což také nesouvisí s úkoly armády. Nedochází v plném rozsahu k plánované obměně výzbroje, techniky a materiálu po dosažení konce jejich životního cyklu. Budovány jsou prioritně pouze jednotky určené pro nasazení do zahraničních operací na úkor ostatních složek Armády. To vede k postupné ztrátě bojeschopnosti a demotivaci toho nejcennějšího co armáda má, svých lidí. AČR má kvalitní speciální síly o malém počtu a 8 neúplných bojových praporů pozemního vojska, přičemž pouze 4 jsou mechanizované v kombinaci s výsadkovými. V katastrofálním stavu je dělostřelectvo. Bylo zrušeno raketové dělostřelectvo a zůstalo 24 zastaralých samohybných houfnic. Vojska jsou prakticky bez účinné těžší palebné podpory. K dispozici je cca 30 modernizovaných tanků a zhruba 100 zastaralých bojových vozidel pěchoty. K nakoupeným OT Pandur nejsou k dispozici PTŘS. Chybí početnější moderní lehké protitankové zbraně.

Letectvo má k dispozici 14 stihaček JAS-39 Gripen a pouze 24 PLŘS AMRAM středního doletu. Dále letku lehkých bitevních L-159, bez zakoupené účinné výzbroje proti pozemním cílům. Jde o absurdní plýtvání prostředky. Protivzdušná obrana má jen 18 systémů krátkého dosahu a 4 modernizované archaické systémy KUB. Není schopna účinně bránit vzdušný prostor země, ani chránit vlastní vojska. Armáda má 2 stacionární moderní radary s minimální životností v případě konfliktu. Nedisponuje moderní mobilní radarovou technikou6. V případě konfliktu ztratí i kontrolu vzdušného prostoru.

Mobilizační schopnosti armády se dramaticky snížily. AČR není schopna zajistit základní obranu teritoria a území republiky svými vlastními silami. Roty aktivních záloh nejsou svým počtem cca 100 mužů v kraji schopny nahradit potřebné zálohy. Počet cca 6000 mužů bojových jednotek nestačí na prostou kontrolu hranice a její uzavření před pronikáním neozbrojených davů ilegální imigrace. V případě masivní činnosti islamistů spojené s masovými nepokoji a terorem nebude dostatek sil na zajištění bezpečnosti na území České republiky.

Zásadní vliv na bezpečnost země má ztráta branné připravenosti obyvatel. Občané jsou dlouhodobě přesvědčováni, že obrana země je věc, která se jich už netýká.

6. NAVRHOVANÉ ZÁSADY KONCEPČNÍCH ZMĚN

Na základě výše uvedených skutečností navrhuje SPD v otázce koncepčních změn v resortu Ministerstva obrany uplatňovat tyto zásady:

Zásada č. 1 Nelze se spoléhat na zajištění obrany země státy NATO. Základní orientace jádra armády musí být obrana svrchovanosti a nezávislosti území našeho státu. Je nutné vytvářet spolupráci se státy V4, nebo dalšími státy, kde bude na rozdíl od NATO garantována okamžitá vojenská pomoc včetně jaderné odvety v případě použití zbraní hromadného ničení proti ČR. Jednotky AČR musí být schopny vést operace hlavně na našem území a dále v omezené míře zahraniční operace v boji s terorismem. V rámci spolupráce se státy V4 budeme prosazovat integraci opravárenských, výcvikových a některých logistických kapacit a navrhovat společné akvizice. Budeme usilovat nejen o vytváření společných jednotek, ale i podporovat bilaterální integrační tendence v oblasti protivzdušné obrany státu a letectva.

Zásada č. 2 Primární z hlediska obranného plánování a plánování sil musí být pro nás vlastní obrana ve spolupráci se státy V4 , NATO a EU. V rámci NATO budeme plnit smluvní závazky v rámci Washingtonské smlouvy mimo účasti v zahraničních operacích, kterých se zúčastníme pouze v případě mandátu RB OSN. K tomu provedeme snížení osob vysílaných do mezinárodních štábů NATO a EU minimálně o 50 %. Do cílů v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky se budeme zapojovat pouze v případě, pokud se bude jednat o operace pod mandátem RB OSN.

Zásada č. 3

Znovuvybudování českého zbrojního průmyslu a navázání na slavnou tradici českých zbrojovek a zbraní. Veškeré významné akvizice pro Armádu ČR primárně zabezpečovat z domácích zdrojů, pokud to bude možné. Je nutné využívat efektivní možnost modernizace starší techniky a unifikace.

Zásada č. 4 Snížení provozních nákladů na celkový chod Ministerstva obrany. K tomu bude provedeno v etapách zásadní snížení počtu zaměstnanců v civilně-správní části Ministerstva obrany a jeho přímo podřízených útvarech a zařízeních. Bude provedeno přehodnocení počtu a účelné využití stávajících objektů Ministerstva obrany. Je třeba urychlit odprodej nepotřebného majetku a zamezit veškerým zbytečným výdajům a nehospodárnostem zejména u podniků, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany. Tímto opatřením chceme posílit složku výkonnou na úkor řídící.

Zásada č. 5 Prosazování změny stávající organizační struktury AČR tak, aby při využití stávajících „tradičních“ posádek a dislokačních míst byla zabezpečena rovnoměrně obrana území ČR. K tomu je třeba reorganizovat AČR jako celek a přizpůsobit způsob jejího velení a řízení. SPD bude prosazovat rozvíjení schopností AČR pro zabezpečení obrany území našeho státu. Tyto schopnosti budou podmíněné adekvátní technologickou a organizační úrovní.

Zásada č. 6 U Pozemních sil jejich současná organizační struktura odpovídá nasazení do mírových operací a je bez prvků bojové podpory a zabezpečení. Do organizačních struktur existujících mechanizovaných brigád je nutné mírově začlenit prvky bojové podpory a zabezpečení. Takovéto jednotky jsou potom schopny vézt plnohodnotně bojové úkoly (obrana, útok a jiné taktické činnosti) na území státu.

Pozemní síly je potřeba zásadním způsobem posílit na úroveň dvou mechanizovaných brigád (8 mechanizovaných praporů). Tyto prapory musí mít 100% naplněnost a musí být vybaveny těžkou technikou a odpovídající palebnou silou včetně tanků. Techniku těchto praporů lze zajistit modernizací stávající starších zbraní. Úkolem těchto praporů je okamžitá rozhodná reakce na ohrožení státu s cílem získat čas pro nasazení záloh. Vytvoření unifikovaných mechanizovaných praporů přinese řadu pozitivních efektů, jako např. sjednocení učebně výcvikové základny. Samotná akvizice techniky je jen částí projektu, na kterou musí navázat rozpracování doktríny, taktických postupů, doporučení nejvhodnějších způsobů výcviku a bezpečnostních opatření, které se dále promítnou do řady pomocných dokumentů.

Unifikace techniky by byla příležitostí k dosažení vyšší úrovně systému přípravy, což se následně pozitivně promítne i do úrovně bojeschopnosti jednotek. Shodná struktura mechanizovaných praporů by také umožnila jednodušší výměnu personálu mezi jednotkami a přispěla k realizaci systému kariérového růstu. Pro boj s teroristy obnovíme brigádu speciálních sil. Je nutná zásadní modernizace dělostřelectva, včetně znovuzavedení raketometných systémů. Obnovíme ženijní brigádu s kapacitou na řešení živelných katastrof. Nebudeme budovat nadměrné kapacity chemické a biologické ochrany. Rozhodneme o další existenci využití Centra ochrany proti ZHN (COE) ve Vyškově, Centra biologické ochrany v Těchoníně a o Mnohonárodním centru pro koordinaci logistiky (MLCC) v Praze.

Naše armáda by měla mít schopnost poskytovat jednotky pozemních do stupně prapor a adekvátně vzdušných sil pro účelově utvářená úkolová uskupení pro zahraniční operace pod mandátem OSN.

Vzdušné síly musí zajistit základní úkoly protivzdušné obrany státu, minimální podporu pozemních sil a leteckou dopravy. Je potřeba zásadním způsobem vyřešit posílení a modernizaci protivzdušné obrany státu. Nebudeme navyšovat počet 14 letounů JAS-39 GRIPEN a ukončíme provoz letounů L-159. Letouny JAS-39 GRIPEN doplní 8 cvičných letounů a bude pořízena moderní výzbroj. Zachováme stávající kapacity vrtulníkového letectva s modernizací zavedených typů. Nebudeme navyšovat leteckou přepravní kapacitu. Protivzdušná obrana bude zajištěna navýšením počtu systémů krátkého dosahu (do 10km) a 4 moderními systémy středního dosahu (do 50km). Je nutná akvizice moderní mobilní radarové techniky a udržení kapacit REB.

Zásada č. 7 Obrana teritoria, objektů důležitých pro obranu státu (ODOS), operační přípravy státního území (OPSÚ) a ochrana objektů kritické infrastruktury bude jedním z hlavních bojových úkolů AČR.

Za tímto účelem je potřeba změnit charakter Krajských (zemských) vojenských velitelství ve smyslu teritoriální odpovědnosti v případě obrany teritoria a státní hranice. Uzávěra, resp. obrana státní hranice na vybraných úsecích, bude organizována s cílem nedovolit proniknout do vnitrozemí skrytě bojujícím silám, teroristům a běžencům.

Chceme provést změnu financování konceptu Aktivních záloh. Bývalí profesionální vojáci budou tvořit zálohu profesionálního jádra armády. V oblasti přípravy obrany území státu v krajích vytvoříme výcvikové a mobilizační prapory na snížených počtech (cca. 300 profesionálních vojáků) s úkolem provádění výcviku záloh a při ohrožení vytvářet lehké brigády (se 2-3 prapory) na doplnění nasazených mírových sil. Zálohy budou vytvořeny na základě intenzivní vojenské přípravy v délce 8 týdnů7 a následně 4 krát 2 týdny cvičení do čtyřiceti let8. K vojenské přípravě budou povoláni zdravotně způsobilí muži a dobrovolně se hlásící ženy nejdříve v termínu mezi ukončením středoškolského studia a nástupem na vysokou školu, nebo do zaměstnání. Obsahem bude základní střelecký výcvik a činnost jednotlivce na bojišti. Muži budou mít možnost vojenskou přípravu odmítnout čestným prohlášením, že odmítají nastoupit k přípravě obrany země. Součástí přípravy bude složení vojenské přísahy. Výzbroj těchto brigád budou tvořit pěší zbraně, ženijní prostředky, ruční protitankové a protiletadlové systémy a lehké minomety. Mobilitu zajistí lehká obrněná a terénní vozidla.

Zásada č. 8 Budeme navrhovat změnu profesního vzdělávání vojáků s cílem posílení vlastenectví a přípravy na obranu vlastního státu. Vojenské školství musí klást mnohem větší důraz na přípravu vojsk v poli. Další postup v otázce Akademického vzdělávání bude předmětem odborné diskuse s cílem snížit a následně sloučit všechny vědecké instituty, ústavy a agentury do jednoho celku.

Zásada č. 9

Změnou Zákona o dani z příjmu zrušíme zdanění výsluhového příspěvku příslušníků ozbrojených sil. Provedeme přehodnocení pracovních smluv u občanských zaměstnanců pobírajících výsluhový příspěvek s cílem tyto smlouvy ukončit. Tímto opatřením podpoříme služební zákon a otevřeme armádu odborníkům z civilního sektoru.

Zásada č. 10 V rámci kariérního řádu budeme prosazovat změnu systemizace funkcí s cílem zabezpečit rotace osob na funkci po 3-4 letech služby po vzoru vyspělých armád. Zároveň je potřeba snížit tabulkové počty osob v nejvyšších hodnostních sborech ve prospěch nižších hodnostních sborů tak, aby byla minimální doba výsluhy v hodnosti 3 roky a maximální doba výsluhy v hodnosti 4-5 let. Tímto způsobem se zabezpečí průběh služební kariéry vojáků v jednotlivých hodnostních sborech s cílem motivace těch nejlepších v návaznosti na potřebné vzdělání.

Zásada č. 11 Vláda musí stanovit koncepci energetické a potravinové bezpečnosti země. Je nutné vytvořit základní rezervy pro mimořádné situace a mobilizaci země. Ve spolupráci s ministerstvem školství zavedeme do škol témata branné výchovy a civilní obrany. Podpoříme dobrovolné branné aktivity v rámci Sokola a dalších zájmových organizací a tak zapojíme občany do obrany země.

7. ZÁVĚR

Politickou realitou je soustavné krácení rozpočtových prostředků na obranu. Náklady na rozpočet MO ve výši 1,03 % HDP na 1 rok jsou nedostatečné. Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR) schválená vládou ČR v lednu 2016 není pro svou délku zpracování s ohledem na měnící se bezpečnostní prostředí zpracována reálně. Nebere dostatečný ohled např. na enormní nárůst extrémismu spojený s migrační krizí, která se neustále prohlubuje. Podle KVAČR teritoriální obrana vychází z konceptu plnit tento úkol v dekádě a s podporou spojenců (NATO), tedy bez vlastních teritoriálních sil a sil územní obrany. Pokračuje se v budování kapesní drahé armády neschopné reálné a účinné obrany země. V tomto konceptu Armáda počítá s akvizicemi ve výši 460 mld. Kč do roku 2025. Zahrnuje zbytečné akvizice do techniky potřebné hlavně k zahraničním expedicím.

AČR je dlouhodobě podfinancovaná. SPD bude prosazovat stabilitu výdajů na obranu ve výši 1,6% HDP. Armáda se musí orientovat na vybudování vojska schopného bránit území vlastního státu a v případě potřeby mít schopnost na svém území přijmout na posílení vlastních schopností vojska koaličních států. Do spojeneckých sil bude armáda poskytovat jednotky nejvýše velikosti praporu (nebo ekvivalent letectva) a to výhradně pod mandátem RB OSN. Budeme plnit závazky z NATO v rámci článku 4 a 5 Washingtonské smlouvy. Chceme spolupracovat se Slovenskem a dalšími státy V4, a budeme hledat a vytvářet i další formy spolupráce s ostatními státy pro diverzifikaci zabezpečení suverenity, bezpečnosti a nezávislosti ČR.

Důraz musí být kladen na schopnost bránit vlastní území a intenzivní výcvik ve stávajících výcvikových prostorech. Jednotky musí být mobilní, udržitelné, dobře vycvičené a kvalitně vybavené. Musí mít schopnost bojovat při obraně vlastního území, v intenzivním válečném konfliktu a při asymetrických operacích jako je boj proti mezinárodnímu terorismu. V případě agrese proti České republice musí být AČR schopna klást účinný odpor s využitím symetrických i asymetrických metod boje.

AČR musí zásadním způsobem posílit sbor aktivních záloh a tvorbu záloh pro mobilizační rozvinutí. Zavedení vojenské přípravy je zásadním prvkem obnovení obranných schopností občanů země. Je to obnovení čestného práva občana bránit svou vlast. Tímto opatřením posílíme vlastenectví a občanskou angažovanost při obraně vlastního státu. Musí dojít k dramatickému navýšení bojových možností armády. Vlády při provádění armádních reforem selhaly a selhávají. To si však naše armáda vůči ochraně suverenity našeho státu dovolit nemůže!

V Praze dne 8. března 2016

Poznámky pod čarou

1 Tento úkol je však průřezový nejen silovými resorty ale i zpravodajskými službami a vyžaduje komplexní samostatné systémové řešení.

2 Změnou zákona o obcích k posílení bezpečnosti v obcích. Jedná se o skupinu běžných občanů, kteří jsou organizováni za účelem poskytnutí militantní či policejní služby. Domobrana může nabývat celou řadu podob. Může mít formu organizované domobrany, která slouží jako rezerva profesionální armádě a která je složena z dobrovolných vojáků. Domobrana také může být chápána jako soubor fyzicky schopných mužů a žen, kteří mohou být v případě potřeby povoláni do zbraně. Tato forma bývá označována jako neorganizovaná domobrana. Jako další pak můžeme zmínit soukromou domobranu, jež může a nemusí mít podporu státu. Domobrana má anti-vládní charakter. Není tedy odpovědná státu. 0,5 1,5 2,5 1993 1998 2002 2008 2013 2015 2016 v mld Kč v % HDP

3 Effect Based Approach of Operations

4 Counter-Improvised Electronic Devices

5 Lisabonská smlouva změnila poměr hlasování EU z prosté většiny na kvalifikovanou většinu 62% populace, což zásadním způsobem zvýhodňuje velké státy od malých;

6 V současná době vláda ČR projednává nákup 8 ks radarů v ceně 3,6 mld Kč.

7 V tomto případě bude náklady na zdravotní a sociální pojištění hradit stát;

8 V tomto případě budou náklady ušlé mzdy hrazeny státem.

Programový dokument: Smyslem života nás všech, jsou zdravé a vzdělané české děti a mládež

České školství vychází z obrovské tradice. Součástí naší národní kultury byla snaha o zajištění vzdělání pro další generace české mládeže. Budování českých škol byl jedním ze zásadních výsledků národního obrození. Tradice a kvality české pedagogiky se výrazně projevily v době budování samostatné československé státnosti. Vysoká úroveň přípravy učitelů a prestiž jejich práce byly základem pro rozvoj školství. Československá republika po svém vzniku přišla s rozvojem vysokého školství a s promyšlenými reformními kroky, které postavily naše školství na jedno z předních míst ve světě.

Základy těchto reformních kroků přežily i složité období komunistického režimu. Komunisté se zaměřili na ideologizaci některých oblastí škol, popření autonomie, různosti a samosprávy v práci škol. Učitelé se stávali terčem kádrové perzekuce komunistické moci. Za silné stránky školství bylo možné považovat úroveň přípravy učitelů, úroveň technického učňovského vzdělávání a středního odborného školství. Vysokou kvalitu mělo speciální školství a předškolní péče. V roce 1989 jsme měli ve srovnání se západními zeměmi menší podíl vysokoškoláků, ale úroveň našich maturantů byla srovnatelná s úrovní bakalářského stupně vzdělání v těchto zemích.

V létech 1989 až 2000 došlo k prudkému rozvoji sítě škol a posílení jejich různosti a také technického vybavení. Vznikly školy jiných zřizovatelů. Byla provedena zásadní reforma financování škol zavedením normativního financování a školství bylo přímo řízeno MŠMT. Od roku 2000 do současnosti je naše školství ovlivněno reformou státní správy, vznikem krajů, přechodem zřizovatelských kompetencí, vstupem České republiky do Evropské unie a postupným přejímáním koncepcí směřujících k posílení integrace EU. Vstup do EU znamená přijetí konceptu vzdělávání, jehož důsledkem je výrazné snížení úrovně na všech stupních vzdělávání.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura považuje oblast školství za programovou prioritu. Zásadním způsobem ovlivňuje řadu dalších oblastí. Oblasti sociální, kulturní, ekonomickou a především otázku národní a vlasteneckou. Naším zásadním cílem je vrátit na naší školu stav, kdy motivovaní učitelé kvalitně pedagogicky pracují, žáci se učí a škola ve spolupráci s rodinou připravuje mladého člověka na budoucí uplatnění v životě. Na uplatnění pracovní, občanské a lidské. Základní jednotkou úspěchu naší země musí být zdravé a vzdělané české dítě

Předchozí vlády o podpoře školství mluvili vždy před volbami a po volbách zůstalo u prázdných slibů. Oblast školství je bohužel součástí prolhaných strategií získávání voličských hlasů. Bez ohledu jestli šlo o takzvané strany pravice nebo levice. Učitelé a škola je zajímali pouze dva měsíce před volbami. Po volbách pak tyto elity vytahují ze školství peníze prostřednictvím drahých projektů jako byl internet do škol, nebo příprava ,,nové maturity“. Program přímé demokracie, který má naše hnutí, musí znamenat ve školství zvýšení odpovědnost politiků.

Zásadní problémy dnešního Českého školství:

• 1. Neustálé reformy probíhající bez dlouhodobé koncepce na základě projektů z EU. Je vytvářena nestabilní situace, kdy neexistuje dlouhodobá koncepce. Školy jsou doslova zahlcené neustálými změnami. Opouští se tradiční přístupy a metody. Nekriticky a chaoticky se přebírají zahraniční vzory. Jde o směs diletantismu při řízení školství a také o prohlubující se ideologizaci školství. Ideologizace má sloužit k hodnotovému přeformátování mladé generace tak, aby podporovala současnou integraci Evropy do multikulturního superstátu. Příkladem je současné prosazování inkluze, karierního řádu, obsahová reforma vzdělávání (RVP) a rozval standardů vzdělávání. Již jen zařazení inkluze do škol je absurdní. Na úkor kvality vzdělávání všech se budou učitelé a asistenti zabývat konfliktními situacemi mezi dětmi s různými předpoklady ke vzdělávání. Učitelé, kteří studovali speciální pedagogiku a učí na praktických školách, degraduje inkluze na pozici asistentů do tříd s integrovanými žáky. Karierní řád pro pedagogické pracovníky je byrokratický nesmysl. Učitelé budou formálně absolvovat řadu nesmyslných školení. Jde o vytahování peněz pro vzdělávací agentury. Mnohá školení budou absolutně zahozený čas a peníze, které by mohla škola či učitelé využít jiným způsobem.
• 2. Nedostatek finančních prostředků. S tím je spojeno nedostatečné ohodnocení práce učitele. Bez náležité výše odměny nelze do školství přivézt kvalitní učitele. Podíl HDP vydávaný na školství nedosahuje potřebné výše a školství je podfinancováno. Nedostatek financí je zakrýván trvalou snahou o reformu financování. Učitelé jsou okrádání za nečinnosti neschopných odborů. Pokud je rodina dvou učitelů s dvěma malými dětmi sociálním případem, jde o hanbu dnešního režimu.
• 3. Velké množství maturitních oborů a vysokoškolských titulů. Zvyšováním množství nesmyslných vysokoškolských oborů na uměle vytvořených fakultách je provázeno snižováním kvality a uplatnitelnosti na trhu práce. Jde o obrovské plýtvání prostředky. Navyšování podílu vysokoškoláků podle koncepce EU (přes 50%) logicky znamená rozpad kvality maturitní zkoušky a vysokých škol. Důsledkem bude zvyšující se nezaměstnanost mladé generace. Naprosto nedostatečná je podpora technického vzdělání na všech stupních škol. Pokles úrovně maturantů a vysokoškoláků dosahuje alarmujícího stupně.
• 4. Rozpadající se spolupráce školy a rodiny. Rozpad rodin zásadním způsobem mění hodnotový svět dětí a mládeže. Snižuje jejich předpoklady v dosažení výsledků ve vzdělávání. Mladí lidé ztrácí pracovní návyky a předpoklady k fungujícímu rodinnému životu.
• 5. Školy různých zřizovatelů mají v regionálním školství různá pravidla pro svoji činnost. To vytváří nestejné podmínky pro práci škol. Je nutné vytvořit rovnováhu práv a povinností škol různých zřizovatelů.
• 6. České školství začíná být předmětem ideologického působení, které je zaměřeno na potlačování tradičních hodnot vycházejících z tradic naší židovsko – křesťanské historie. Dochází k cílené propagaci multikulturalismu, individualismu, spotřebního života a předčasné sexuality. Je propagována pozitivní diskriminace a jsou řešeny uměle vytvářené lidskoprávní problémy. Jsou relativizovány přirozené rodinné vztahy, jejichž základem je láska mezi mužem a ženou. Je záměrně vytlačovaná národní a vlastenecká výchova. Zcela je zrušena výchova a příprava k obraně vlasti.
• 7. Zásadní pro regionální školství je demografická situace. Nezájem vlád a nedostatečná podpora mladých rodin způsobila demografický pokles. S výjimkou Prahy a Středočeského kraje bude demografická křivka nepříznivá.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura připraví následující kroky k zásadní změně v situaci českého školství.

Řízení ve školství a samospráva ve školství

Vzhledem k širokému zapojení občanů do procesu vzdělávání považujeme za zásadní uplatňovat v co nejširší vhodné míře vliv samosprávy občanů v oblasti školství. Obce a kraje by měly obdržet zásadní kompetence a odpovědnost za strukturu vzdělávací nabídky regionálního školství. Na úrovni samosprávy je třeba posuzovat vznik nových škol v oblasti regionálního školství a potřebnost nových oborů. Nesouhlasíme s centrálním a plošným zaváděním povinné mateřské školy. Zavedeme právo školy u zápisu nařídit vedle odkladu nástupu i povinný nultý ročník základní školy, kde se děti z rodin, které nevěnují výchově dětí dostatečnou pozornost naučí základním návykům, které ve škole potřebují. Zápis do základní školy nesmí být formální a prosadíme u zápisu zásadní spolupráci mateřské školy, rodiny, základní školy a odborných pedagogických pracovníků.

Musí platit zásada, že věci týkající se vzdělání a výchovy dětí, se musí rozhodovat co nejblíže občanů. Obcemi a kraji zřizované školy musí nabízet dostatečnou kapacitu a vhodnou strukturu regionálního školství. Chceme posílit úlohu dlouhodobých záměrů schvalovaných zastupitelstvem kraje pro oblast školství. Dlouhodobé záměry musí být konkrétním řídícím prvkem ve školství. Musí vyjadřovat spojení demografických údajů o počtu dětí s plánovanou kapacitou jednotlivých typů škol. Dlouhodobé záměry musí obsahovat jasný cíl z hlediska budoucího profesního uplatnění absolventů. Chceme posílit úlohu Školských rad na školách. Je třeba rozšířit zastoupení rodičů, zletilých žáků a pedagogického sboru. Musí být zvýšena prestiž tohoto orgánu samosprávy a navýšeny jeho kompetence. Za vhodné považujeme větší spolupráci Školské rady a České školní inspekce. Školská rada by měla mít také zásadní slovo v hodnocení práce ředitelů škol. Znovu zavedeme podmínku nejméně čtyřleté pedagogické praxe pro uchazeče o místo ředitele školy. Za klíčové považujeme postavení učitele. Učitel nemůže být sluha vzdělávacího systému. Legislativně posílíme pozici pedagogických pracovníků a školy při řešení záškoláctví, šikany, násilí ve školách a udržení kázně obecně. Prosadíme posílení právního postavení učitele v případě agrese proti jeho osobě. Učitelé musí cítit právní podporu a ochranu při své odpovědné práci. Zákonní zástupci musí nést plnou odpovědnost za chování svých dětí. Skončí doba, kdy učitel je beztrestně urážen. Podpoříme snížení věku trestní odpovědnosti.

V oblasti vysokých škol nechceme omezovat autonomii vysokých škol. Zároveň je nutné posílit odpovědnost vysokých škol za budoucí uplatnění jejich absolventů. Nabídka studia vysokých škol musí odpovídat skutečným potřebám státu. Zrušíme duplicitu vyšších odborných škol a bakalářského studia. Na všech úrovních řízení školství musí dojít k zásadnímu zjednodušení administrativy. Učitel musí především učit a ředitel řídit kvalitu vzdělávání ve škole. Nemohou být zahlcení byrokracií a prázdnou činností. Zrušíme financování škol prostřednictvím tzv. evropských projektů. Po vystoupení z Evropské unie budou tyto finanční prostředky rozdělovány pomocí tzv. šablon podle počtu žáků. Pro školy různých zřizovatelů musí být uplatňována obdobná legislativní pravidla.

Oblast financování škol

Zásadním problémem českého školství je jeho podfinancování. Požadujeme za nutné, aby současný poměr 4,5 % HDP se přiblížil k 6 %. V současné situaci se toto podfinancování maskuje pokusy o reformu financování školství. Jde o kamufláž neochoty vlád investovat do vzdělávání českých občanů. Odmítáme teorii bezplatného školství. Jde o populistickou lež tzv. levice. Občané vzdělávání své a svých dětí platí. Platí je prostřednictvím daní. V České republice prostřednictvím vysokých daní a odvodů. Volání tzv. pravice po zavádění školného je asociální pokus o další zdanění a dvojí platbu za vzdělávání. Chceme zachovat stávající standard z daní hrazeného vzdělávání. Za základ rozdělování finančních prostředků ve školství považujeme normativní metodu financování. Je možné diskutovat o konstrukci normativu jako hodnoty spojené s počtem žáků, třídou se stanovenými parametry nebo jinou hodnotou. Normativní financování musí zajistit, že občan, jehož dítě studuje strojírenskou školu např. v Karlových Varech, dostane stejnou finanční podporu z veřejných prostředků jako občan, jehož dítě studuje stejnou školu v Praze. Kromě normativního financování musí mít samosprávy možnost získat rezervní prostředky pro řešení situace škol v odlehlých oblastech, škol se specifickými obory atd. Normativní financování by mělo zajišťovat přímé náklady na vzdělávání a provozy škol by měly hradit zřizovatelé škol. Normativní financování je nutné uplatnit i v oblasti vysokého školství. Zde je nezbytné, aby stát přestal financovat obory studia, pro které zjevně není uplatnění na trhu práce a jejichž financování je mrháním státními prostředky. Tyto prostředky musí získat vysoké školy nabízející kvalitní studium potřebných oborů. Studentům je třeba nabídnout z veřejných prostředků hrazenou kapacitu takových oborů, které jim umožní dobré pracovní uplatnění a které budou přínosem pro celý stát.

Příprava a odměňování pracovníků ve školství

Základem pro přípravu pedagogických pracovníků musí být kvalitní studium na pedagogických fakultách a ostatních vysokých školách. Nelze získat do školství kvalitní pedagogické pracovníky bez jejich odpovídajícího odměňování. Považujeme za nutné, aby odměňování pedagogických pracovníků bylo zafixováno ve výši cca 130 % průměrné mzdy v České republice. Odmítáme stávající podobu karierního řádu pro učitele. Je nefunkční, nemotivující a zbytečný. V dalším vzdělávání učitelů musí mít klíčovou úlohu pedagogické fakulty vysokých škol a budeme prosazovat úzké propojení pedagogických fakult a pedagogické praxe. V rámci studia na pedagogických fakultách budeme chtít výrazné navýšení hodin praktické výuky, kdy studenti pedagogických fakult budou na školách působit v roli pedagogických praktikantů. Pedagogické fakulty musí formou kombinovaného studia nabídnout možnost rozšíření vzdělání pro pedagogické pracovníky. Další vzdělávání pedagogických pracovníků nesmí být prostorem pro vyvádění finančních prostředků ze školství a nesmí být ani nástrojem ideologizace školství.

Obsah vzdělávání a standardy

Nezastupitelnou úlohou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy musí být udržení úrovně znalostí žáků stanovením standardu těchto znalostí pro jednotlivé stupně vzdělání. Znovu zavedeme centrální osnovy do vzdělávacího systému základních a středních škol. V těchto osnovách ponecháme prostor 20% obsahu pro vzdělávací autonomii školy. Školy musí být schopné definovat úroveň znalostí a ve spolupráci s žákem a rodinou této úrovně dosahovat. Zavedeme centrální hodnocení znalostí žáků po 5. ročníku a 9. ročníku základní školy. V páté třídě bude stanoveno kritérium pro výběr nadaných žáků pro přijímací řízení na víceletá gymnázia. V deváté třídě pak stejným způsobem stanovíme kritérium pro studium maturitních oborů. Odmítáme zásadním způsobem snižovat požadavky na úroveň maturitní zkoušky a odmítáme koncepci vzdělávání v Evropské unii založené na masovém nárůstu nekvalitního vysokoškolského vzdělávání. Nechceme takto polovinu vysokoškolsky vzdělané populace jako důkaz kvality vzdělání. Obnovíme kvalitu a prestiž odborné středoškolské přípravy v technických a zdravotnických oborech. Součástí bakalářského studia na vysokých školách musí být významný podíl praxe. Tato praktická výuka musí většinu absolventů tohoto stupně vysokoškolského vzdělání připravovat na uplatnění v provozu firem a podnikatelských subjektů. Absolventi našich škol musí být jazykově i odborně připraveni. Nesouhlasíme s koncepcí takzvaného společného (inkluzivního) vzdělávání. České speciální školství není diskriminační a zaslouží podporu a další rozvoj. Společné vzdělávání je nebezpečná iluze.

Občanská a vlastenecká výchova

Do škol prosadíme návrat výchovy k tradičním rodinným hodnotám. Škola musí připravovat nejenom na uplatnění pracovní, ale také na uplatnění občanské a lidské. Nechceme další ideologizaci školy směrem k multikulturalismu, individualismu a dalším věcem, které vedou k oslabení funkce rodiny. Znovu chceme vrátit do školy témata přípravy k obraně vlasti a vlastenecké a rodičovské výchovy. Podpoříme aktivity škol ve sportovních aktivitách a v obnově fyzické zdatnosti mladých lidí. Nepřipustíme zřízení a fungování náboženských škol, kde nebude respektován rovný přístup k právům lidí a hlásáno nadřazení náboženského práva nad světským právem.

Spolupráce s trhem práce, uplatnění absolventů škol

Součástí dlouhodobých záměrů zpracovaných a připravených na úrovni samosprávy a Ministerstva školství musí být vazba na trh práce a uplatnění absolventů škol. Daně občanů nemohou financovat obory, které jsou neuplatnitelné a které nemají jasný výstup pro pracovní uplatnění absolventů. Tento přístup se musí týkat jak středního vzdělání, tak vysokoškolského vzdělání. Dnes hlásaná podpora technického vzdělávání musí mít skutečný odraz i do oblasti vysokého školství. Je nutné zvýšit podporu kvalitních a společensky vysoce potřebných oborů vysokých škol. Jde především o technické, přírodovědné, lékařské a pedagogické obory. Od základního stupně vzdělání je třeba vést žáky a studenty k pracovním návykům, úctě k práci a vytvářet účinnou informační podporu pro profesní poradenství. Profesní poradenství musí umožnit žákům, studentům a jejich rodičům dobrou orientaci na trhu práce. Nelze připustit, aby existovaly odborné školy, učiliště nebo technické vysoké školy bez úzké vazby na příslušné výrobní firmy a praxi.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura programově podpoří mladé rodiny s dětmi. Investice do rodin odstraní demografickou krizi, která deformuje české školství. Naše hnutí považuje za zásadní propojení změn v oblasti školství se změnami v oblasti sociální, daňové a důchodové. Naše politika je politika rehabilitace práv české třígenerační rodiny. Práva na důstojný život spojený s výchovou a vzděláním dětí v suverénní České republice.

Politický program SPD (obecný program hnutí, stránka Program na spd.cz)

Hnutí Svoboda a přímá demokracie je politické hnutí, které prosazuje zásadní ústavní a legislativní změny směřující k obraně svobody a demokracie v České republice. Za základní princip obrany demokracie považujeme zavedení přímé demokracie a široké zapojení občanů do řízení země. Považujeme za nutné ukončit demo-demokracii, ve které vládnou kmotrovské stranické mafie. Falešné hry politických stran na levici a pravici přivedly naši republiku do bludného kruhu hlubokých dluhů, vysokých daní a krizí. Musíme prosadit změny, které vrátí občanům důvěru v budoucnost. Změny, které vrátí smysl „férovému“ podnikání a poctivé práci. Lidé musí znovu vědět, že za svou práci dostanou důstojnou mzdu a za své daně důstojnou penzi, vzdělání, zdravotní a sociální péči. Stát musí být garantem jejich bezpečí a strážcem práva a svobody. Prosazujeme systém sociální solidarity společnosti k potřebným. Především k seniorům, dětem a invalidům.

Podporujeme tradiční hodnoty naší společnosti a považujeme fungující rodinu za její podstatu. Rodina zasluhuje ochranu a podporu. Za základ rodiny považujeme tradiční svazek muže a ženy. Odmítáme propagaci a podporu názorů a chování, které ohrožují fungování rodin a výchovu dětí v rodině. Podporujeme systém rovnováhy občanských svobod a povinností. Občané mají právo na ochranu svého soukromí, identity, osobních informací a dat před preventivním špehováním státu. Občané mají právo sdílet a využívat svobodně informace na internetu, pokud se to nedotýká práv a svobod jiných občanů. Základem naší prosperity je práce široké střední třídy zaměstnanců, malých a středních podnikatelů a firem. Tito lidé jsou oporou státu. Musíme podporovat jejich aktivitu, podnikavost, pracovitost a vzdělanost. Stát jim musí sloužit, protože oni jsou plátci daní, z kterých žije.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie je vlastenecké a demokratické hnutí, které povede nekompromisní politický zápas za nezávislost a suverenitu českého státu. Současná podoba evropské integrace je chybným projektem vytvoření evropského superstátu. Projekt je spojen s faktickým oslabením a likvidací národních států a národů Evropy. Žádáme právo občanů rozhodnout v referendu o vystoupení z EU. Projekt stávající evropské integrace také přímo ohrozí svobodu a demokracii v Evropě. Součástí tohoto procesu je řízená islamizace Evropy. Probíhající nelegální imigrace je počáteční fází konfliktu, který v konečném důsledku ohrozí svobodu, demokracii i samotnou existenci České republiky a našeho národa. Nehlásáme nenávist k žádnému národu, rase, kultuře, nebo náboženství. Naše společnost má národní tradice vycházející z kořenů židovské, antické a křesťanské kultury a civilizace. Tyto hodnoty budeme chránit. Jsou základem demokracie, svobody a lidských práv. Probíhající islamizace evropských zemí je s těmito hodnotami neslučitelná. Důsledně odmítáme multikulturní ideologii, která je nástrojem islamizace. Nahlas říkáme, že není naší povinností otevřít dveře každému, kdo si řekne, že se u nás usadí, ale že pobyt v našem domově je pro cizince privilegiem. Pokud někdo chce u nás pracovat a žít, musí respektovat naše hodnoty a přizpůsobit se. Naši vlast budovali po staletí naši předkové. Buďme skutečnými pány ve své zemi. Buďme dobrými vlastenci. Važme si a respektujme jiné národy, ale žádejme stejný respekt od nich. Podporujeme spolupráci svobodných evropských států a států Visegrádské čtyřky na zásadě společných zájmů, otevřeného trhu, svobodného obchodu, pohybu a obrany.

1. Chceme radikální změnu politického systému, chceme přímou demokracii, referendum a odvolatelnost politiků

Budeme prosazovat uzákonění širokého referenda jako nejvyššího projevu vůle občanů. Občané musí mít právo v referendu rozhodovat o zásadních otázkách týkajících se budoucnosti země. Prosazujeme přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů. Chceme odvolatelnost politiků a odpovědnost politiků občanům. Jsme pro zákaz souběhu funkce poslance a ministra. Chceme důsledné oddělení moci zákonodárné a výkonné. Vládu bude jmenovat a řídit občany přímo volený a odvolatelný prezident.

2. Osobní, hmotná a trestní odpovědnost politiků

Budeme podporovat odborné a přitom hospodárné řízení veřejného sektoru. Nechceme tunelování školství, životního prostředí, zdravotnictví, bezpečnosti země a sociálních služeb drahými a nefunkčními projekty. Veřejný sektor musí sloužit občanům a ne k obohacování kmotrovských stranických mafií. Za korupci a rozkrádání veřejných prostředků musí následovat trest. Viníci musí být odhaleni, souzeni a přísně trestáni. Zde musí fungovat nezávislá policie, státní zastupitelství a soudy. Budeme prosazovat uzákonění osobní, hmotné a trestní odpovědnosti politiků, soudců, státních zástupců a exekutivy. Jsme pro odvolatelnost politiků občany.

3. Chceme zákon o prokázání původu majetku

Prosazujeme prokázání původu nabytého majetku občana nad 20 milionů korun. A na rozdíl od všech ostatních stran zpětně. V případě, že nebude doloženo legální nabytí majetku, bude zdaněn 100% daní. Co zloději ukradli, musí vrátit! Nelze připustit zbohatnutí politicko-korupční mafie na úkor ostatních občanů.

4. Konec zvyšování daní

Daně občanů nemohou sloužit na nehospodárné a nepotřebné projekty politických kmotrů vlád a stranických sekretariátů. Budeme prosazovat snižování DPH a spotřební daně. U daně z příjmu právnických osob chceme moratorium na daňové změny po dobu tří let. Cílem je vytvořit stabilní ekonomické prostředí a podpořit poptávku na trhu. Chceme výrazné daňové zvýhodnění u daně z příjmu fyzických osob pro rodiny s třemi a více dětmi. SPD připraví reformu, která přinese zjednodušení daňového systému a daňové administrativy.

5. Budeme vytvářet nová pracovní místa – podpoříme proto podnikatele a živnostníky

Chceme platbu DPH ze skutečně zaplacených faktur a odstranění ručení za platbu DPH u obchodního partnera. Podporou podnikatelského prostředí v průmyslu, zemědělství a službách vytvoříme nová pracovní místa. Státní rozpočet musí realizovat zásadní a strategické investice v dopravě a infrastruktuře, které podpoří podnikatelské prostředí a možnosti. Zde musí být efektivně využity naše peníze, které se vrací do rozpočtu v podobě fondů EU. Pro podnikatele tak vytvoříme podmínky, které budou předpokladem pro udržení hospodářského růstu republiky. Podpoříme podnikání v oborech s vysokou přidanou hodnotou a budeme prosazovat zásadní snížení administrativní zátěže spojené s podnikatelskou činností.

6. Nedovolme další okrádání občanů lichvářskou a exekutorskou mafií

Budeme prosazovat přijetí zákona proti lichvě a legislativně znemožníme spekulativní exekuce majetku občanů na základě lichvářských půjček. Nikdo nemůže být takto připraven o bydlení a důstojnost. Exekuce musí respektovat základní občanská práva.

7. Chceme právo a spravedlnost. Chceme stát sloužící občanům

Budeme prosazovat reformy a změny státní správy. Chceme funkční, úsporný a demokratický stát, kde se občané dovolají svých práv a který od občanů žádá přiměřené povinnosti. Stát musí budovat udržitelný sociální, vzdělávací a zdravotní systém, chránit svobodu, rodinné hodnoty a bezpečí občanů. Požadujeme stabilní vzdělávací a zdravotní systém, kde bude oceněna práce zaměstnanců ve školství a zdravotnictví. Odmítáme pozitivní diskriminaci a preferenci občanů na základě rasy, etnika nebo náboženství. Jsme proti pokusům omezit právo občanů legálně nabývat a držet zbraň.

8. Nechceme drahý a nefunkční sociální systém, chceme systém podporující všechny slušné lidi – seniory, rodiny s dětmi, zdravotně postižené občany i děti ohrožené bídou

Je pro nás nepřijatelné dále tolerovat systém, kde vzniká vrstva lidí, kteří již nemají zájem pracovat, neznají slova jako povinnost a odpovědnost a terorizují své okolí kriminalitou. Na druhé straně tento systém šikanuje a ponižuje řádné občany, kteří se ocitli v nouzi. Jsme proti pozitivní diskriminaci. Zjednodušíme systém a zavedeme strop pro výši sociální podpory pro občany, kteří nežijí řádným životem. Podpora nesmí umožnit lenochům žít lépe než lidem, kteří pracují. Podporu zaslouží pouze ti, kteří vedou řádný život a řádně vychovávají děti. Zamezíme vyplácení neoprávněně vysokých podpor sociálního bydlení. Podporujeme důstojné podmínky pro seniory. Nechceme zvyšování věku odchodu do důchodu. Požadujeme zvyšování důchodů všem o stejnou částku.

9. Chceme budoucnost bez dluhů

Budeme prosazovat ústavní dluhovou brzdu s legislativou podle vzoru Švýcarské konfederace. V této ústavě je uvedeno, že výdaje státního rozpočtu musí dlouhodobě odpovídat příjmům. Strategickým cílem hospodaření státu musí být vyrovnané rozpočty.

10. Nechceme být provincií EU, chceme rozvíjet a bránit suverénní Českou republiku

Budeme požadovat referendum o každém předání státní suverenity na orgány EU a referendum o vystoupení z EU. Chceme Evropu jako volný trh zboží, služeb a práce. Evropu spolupracujících svobodných a suverénních národních států. Nechceme Evropu nesystémových dotací, dávek a úředníků. Chceme přísné podmínky imigrační politiky České republiky. Nechceme zde nepřizpůsobivé imigranty nebo příchod islámských náboženských fanatiků. Prosadíme důslednou vymahatelnost podmínek pro činnost církví podle zákona o církvích. Policie České republiky musí zahájit účinnou kontrolu hranic a zpravodajské složky musí důsledně sledovat islamisty podporující džihád a šaríu. Orgány činné v trestním řízení musí důsledně postihovat projevy radikálního islámu. Je nezbytná nová koncepce České armády. Podpoříme posílení systému aktivních záloh a zapojení občanů do obrany země. Armáda musí ukončit zahraniční expedice bez mandátu OSN a neodkladně se začít připravovat k obraně země.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie připraví volební program pro volby do krajských zastupitelstev 2016 a volební program pro volby do poslanecké sněmovny v roce 2017. Operativně budou zveřejňována stanoviska předsednictva hnutí k aktuální politické situaci.