Program Strany
Vážení spoluobčané,
otevíráte program strany „Národní prosperita“. Strany, na kterou jste zřejmě ještě v tisku ani v televizi nenarazili a která je tedy pro vás zatím velkou neznámou. Naše strana byla řádně zaregistrována již 22. března 1999 a je jednou z těch, které se naší současné politické elitě příliš do jejích plánů nehodí a které proto publicisté, komentátoři a redaktoři v tiché shodě s vládnoucími parlamentními stranami neviditelně blokují přístup do všech sdělovacích prostředků. A mimoto se vládnoucí politická moc také pilně stará o to, aby naší straně i stranám nám podobným co možno nejvíce omezila činnost a pomocí různých byrokratických obstrukcí vstup před veřejnost znesnadnila.
Vznik naší strany nebyl iniciován žádným politickým či ideologickým uskupením. Popud k jejímu vzniku a registraci vyšel od skupiny řadových občanů, nespokojených s tím jak se v naší republice začala situace vyvíjet po listopadu 1989. Od občanů, kteří nechtěli být jen věčně ohlupovaným a podváděným “mlčícím davem“, který se bez protestu nechá vláčet kamkoli, jak se vládnoucí elitě zlíbí!
Nevěříme ve „všemocnost ruky volného trhu“ a v extrémně přeháněnou liberalizaci společnosti, ale také nehledáme nějaký návrat před listopad 1989! Ve svých názorech a návrzích řešení společenských i ekonomických problémů, vycházíme z prosté logiky zdravého rozumu, která říká, že politika není nástrojem pro vytváření nadstandardních podmínek pro vládnoucí politické strany a jejich pohlaváry. Jsme přesvědčení, že hlavním úkolem politiků je zabezpečit občanům rozumné podmínky pro život i pro jejich duševní i materiální rozvoj. Protože jen to je cesta vedoucí k prosperitě celé společnosti a k rozvoji našeho národa i všech spořádaných občanů naší země.
Nepatříme k těm novátorům světa, kteří by nejraději vytvořili nějaké nové lidstvo, promísením a zkřížením všech možných národností, které by oni mohli neomezeně ovládat. Nepatříme ani k těm, kteří by nejraději za minulostí našich národů, jak za tou dávnou tak za tou nedávnou, udělali hodně tlustou čáru, nebo ještě lépe zahrabali vše do hlubin archivů, aby to upadlo v zapomenutí. Historie našich národů neobsahuje jenom stinné stránky, jak se nás často politici snaží přesvědčit. Více je přece toho, za co se stydět nemusíme!
Byly-li v historii našich národů doby zlé, je třeba se z nich poučit a ty, kteří je způsobili, postavit na pranýř historie. Anebo, je-li to ještě možné, tyto jedince i jejich uskupení, díky jimž se dostalo některým našim občanům i naší společnosti jakékoli újmy a škody, popohnat k odpovědnosti. Národ, který se nedovede vyrovnat s vlastní minulostí a který nedokáže ubránit vlastní národní svébytnost, ten si nikdy nemůže vytvořit lepší budoucnost!
Naše strana je přesvědčena, že naše národy nesmí utonout v rozplizlosti „nového světa“ a že mají právo zachovat si svoji suverenitu a svébytnost. Chceme, aby naši občané opět stali stejnými vlastenci, jakými jsou Američané, Švýcaři, Poláci, ale také především Židé a příslušníci mnohých dalších národů světa. Stydíme se za servilitu našich politiků i mnohých občanů, projevovanou až přespříliš zřetelně vůči určitým větším národům a státním celkům, která nemá ve světě obdoby. Neměli bychom zapomínat na Mnichovskou zradu, na které měly podíl i země, kterým se nyní naši politici bezdůvodně tak ochotně podřizují. Stejně tak bychom neměli zapomínat, kam nás zavedlo poválečné područí světa Sovětů! Po svém vzniku naše Československá republika patřila mezi pět nejvyspělejších států Evropy a byla to jenom nacistická a posléze komunistická anexe naší země, co nás srazilo do řad zemí ekonomicky i kulturně zaostalých! Proto se důrazně stavíme za naprostý zákaz jakékoli propagace jak nacistické, tak i komunistické ideologie.
Přežili jsme mnohá krutá a ponižující období a to by nás mělo posílit i pro časy další! Chceme, abychom byli v Evropě rovnoprávným státem, jenž má právo zachovávat své národní tradice a právo rozhodovat o vlastní zemi tak, aby byla skutečným domovem pro každého jejího spořádaného občana. Je-li někdo hrdý na svůj národ, to přece není žádný nacionalismus ve špatném smyslu slova, jak se nás dnešní politici snaží přesvědčit. Je to jedna z nejvyšších etických hodnot, k níž bychom se měli ve vlastním zájmu vrátit! A za nedílnou povinnost našich politiků pokládáme to, že vždy a ve všem musí hájit především zájmy naší vlastní země a jejího lidu a že nesmí nepřipustit jakýkoli velmocenský nátlak jiných, který by nás odsunoval do role druhořadého státu!
Vážení spoluobčané, to co budete číst v dalších pasážích, to jsou zásady a návrhy opatření, o nichž jsme přesvědčeni, že by přispěly k výraznému ozdravění naší společnosti i ekonomiky naší země, ale není to nějaké vše zachycující dogma, ve kterém není možno něco změnit, protože si dobře uvědomujeme, že během času se vše vyvíjí v návaznosti na momentální podmínky a situaci v okolním světě.
NAŠÍM CÍLEM JE PRÁVNÍ A ŽIVOTNÍ BEZPEČÍ A PROSPERITA NAŠICH NÁRODŮ
SVĚT, EVROPA, MY A NAŠE ZAHRANIČNÍ POLITIKA
Naše země, ležící v pohořími chráněné kotlině středu Evropy, byla ve své historii mnohokrát předmětem zájmu našich agresivnějších a rozpínavějších sousedů. Jak od západu, tak od východu. A pokud nám někdy některé evropské státy naslibovaly ochranu, na niž se naši politici naivně spolehli, vždy nás nakonec všichni nechali na holičkách a na pospas těm, kterým se zlíbilo udělat z nás zotročenou zemi.
Dopadli jsme tak de facto i po 17. listopadu 1989. Ač se zprvu zdálo, že se opět vrátíme ke statutu plně svéprávného demokratického státu. S tím vědomím jsme se přece také hlásili k Evropské unii. Ale stalo se, že v této unii, jejímiž členy jsme se stali, některé zakladatelské západní státy začaly uplatňovat svoji nadřazenost jak nad novými členskými zeměmi, tak i nad celou Evropou. Naši politici sice tvrdí, že z jejich strany nejde v žádném případě o diktát, ale v mnohém to diktát přece jen je! Různé situace to potvrzují. Mluvit dnes o naší svébytné zahraniční politice je prakticky nemožné. Ostudnou Lisabonskou smlouvu, mířící jenom k přenášení pravomocí do Bruselu a k omezování suverenity naší republiky, pokládáme za skrytou přípravu federalizace Evropy. Vytváření evropské vlády, s jakýmsi „evropským prezidentem“ v čele, je toho důkazem.
Nejsme proti spolupráci mezi národy, ale musí to být spolupráce založená na rovnosti všech států a národů. Naše strana za současné situace dochází k názoru, že pro naši spolupráci s jinými státy je plně dostačující OECD a že by pro nás nebylo žádnou pohromou, kdybychom z EU vystoupili. Zatím nás víc svazuje, než povznáší. Pohádky o politickém povznesení naší země i o finanční výhodnosti našeho členství v EU jsou opravdu jenom pohádkami!
Dle našeho názoru již dnes máme právo postavit se proti těm ustanovením Evropské unie i proti jakýmkoli rozhodnutím našich vlastních politiků, pokud ohrožují zájmy naší republiky a našich občanů. Nechceme se opět stát jen napůl svéprávnou zemí, která musí poslušně přijímat vše, co mocensky silnější státy Evropské unie za servilního přikyvování našich politiků vymyslí a ustanoví! A pokud jde o tolik opěvované „bezpečnostní záruky“, musíme připomenout, že spoléhat se na nějaká prohlášení v době kdy politici velkých států mění své názory podle toho, jak jim to zrovna vyhovuje, je víc než naivní!
Jako svobodní občané chceme žít ve státě, který se nebude před kýmkoli jiným podlézavě ohýbat. Chceme žít ve státě hrdých občanů, kteří se nebudou stydět za své vlastenectví a kteří se nebudou muset lokajsky hrbit před cizinci, jen proto, že tito vládnou velkými penězi a žijí v představě, že si za ně mohou koupit cokoli a kohokoli.
Své zájmy a své občany tvrdě hájí všechny vyspělé státy! USA, Británie, Francie. Příkladem vlasteneckého nacionalismu, tedy toho co naši politici tak rádi odsuzují, mohou být izraelští Židé a ty přece nikdo neodsuzuje! Ale pro naše politiky a všechny vlády, od roku 1948 až po dnešek, vlastenectví zřejmě nebylo nikdy hlavním programovým bodem. Místo toho, z prostředků které vytvořili a formou daní vládě dali k dispozici naši občané, podlézavě podporují kdekoho ve světě a vůbec se nepozastavují nad tím, že tím poškozují občany vlastní země. Jsme toho názoru, že v době kdy chybějí peníze na mnohé nezbytné potřeby pro naši zemi a její občany, se nejprve musíme starat o prosperitní rozvoj své vlastní země a teprve pak můžeme uvažovat o pomoci zemím jiným. Neubráníme-li svoji zemi proti různým globálním nátlakům, na které nakonec vždy jenom doplácíme, nikdy se naše země skutečné prosperity nedočká.
Říká se, že I zahraniční diplomacie státu patří k jeho obraně. Vždy platívalo, že diplomat, který prvořadě nehájí zájmy své země, je špatným diplomatem! V případě naší země zatím jsme dobrých diplomatů bohužel měli pramálo. V žádném případě proto nemůžeme souhlasit v oblasti zahraniční politiky s tím, aby se naše politická reprezentace skláněla před nějakým nátlakovým lobbingem reprezentantů jiných států, když směřuje k něčemu, co bude naší republice a nám všem v budoucnu k neprospěchu. V mezinárodním měřítku bude naše strana vždy prosazovat, aby byla důsledně dodržována ze strany našich diplomatů povinnost prvořadosti zájmů naší republiky. Naši diplomaté se nikdy nesmí podřizovat nátlakům silnějších státních celků či jejich uskupení, jak je tomu začasto nyní!
Stav, ve kterém se naše diplomacie potácí, vyplývá z toho, že dnešní naše politická elita upřednostňuje jakési euro/světové světoběžnictví a zcela popírá společenský význam tradičního vlasteneckého nacionalismu pro naši zemi. Význam toho, co u nás bývalo hybnou silou veškerého společenského pokroku i kulturnosti. To naše strana pokládá za největší propad naší společnosti a vždy bude na straně těch, kteří se vracejí k našim vlasteneckým tradicím.
Budeme důsledně požadovat, aby do diplomatických služeb byli zařazováni jen kvalifikovaní odborníci a aby se definitivně skoncovalo s dosavadní praxí, dle které jsou místa v diplomatických službách často jen jakousi “trafikou“ pro opotřebované politiky a stranické funkcionáře. Chceme, aby naše zahraniční diplomacie dosáhla profesionální úrovně, byla v souladu s naší důsledně svobodomyslnou politikou a vždy vystupovala především jako představitelka suverénního a kulturního státu.
ZÁVĚREM
Stojíme za tím, že nejvyššími držiteli moci v demokracii nejsou politici, ale občané! Kteří výkon moci politikům jen svěřují! Pokládáme za nutné, pro budoucnost naší země a našich národů, aby už konečně politici vymetli ze svých hlav myšlenku, že každý projev národního uvědomění a snaha o kontrolu práce politiků, je nežádoucím extremismem, se kterým je v dnešní nové době třeba skoncovat! Chceme zdůraznit, že každý zdravý národ usiluje o své území, chce mít své hranice a svůj stát. Nechceme-li se stát ve světě přehlíženým odpadem, musíme všem dát jasně najevo, že svoji národní identitu nezaprodáme a že si uchováme vše, co nám naši předkové odkázali.
Naše České země, včetně Moravy a Slezska, byly v historii Evropy jedněmi z prvních v oblasti kulturní i společenské. A naše první Československá republika byla jako demokratický stát v mnohém dále než jiné země Evropy, osobující si dnes právo nadřazenosti. Ale doba minulá vnutila našim občanům do hlav přesvědčení, že jsme pouhým malým národem a že bez nadvlády jiné cizí mocnosti se neobejdeme. A toto v myslích našich občanů i nadále přetrvává a navíc jsou v tomto zejména mladí lidé utvrzováni ze strany politiků bláboly o tom, že národní státy jsou odsouzeny k zániku a že trendem budoucnosti je jakési novodobé světoběžnictví. Takové myšlení pokládáme za zvrácené. Nedejme se těmito politickými proklamacemi o významu světoobčanství zmást. Vedou jen k nežádoucímu mísení těžko slučitelných etnik, jehož jediným výsledkem může být beztvará, snadno manipulovatelná masa lidí, žijících jenom pro současnost a ovládaných „klanem sjednocovatelů“. Pro které je to nejjednodušší cestou k mocenskému ovládnutí evropského kontinentu.
Sjednocovatelé Evropy nám rádi dávají za příklad vznik Spojených států amerických. Ale tam byly podmínky zcela jiné než zde v Evropě. Spojili se tam lidé různého původu a vzniklý mnohonárodnostní stát byl pro ně jediným východiskem. Evropa však byla odjakživa kontinentem národnostních států, které ve svém souhrnu tvořily svými kulturními hodnotami pestrou kytici! V trendech Evropské unie, pokud se nezmění, by se však mohla stát, v přeneseném slova smyslu, jen hnijícím snopem slámy, smíšené s všemožným plevelem, který už nebude dobrý ani na podestýlku!
Do situace, kdy o naší vlastní zemi budou rozhodovat jiní, se nikdy nechceme dostat! Naše strana se proto plně staví za plné zachování naší národní identity, za obnovení národní hrdosti a zachování našich kulturních i společenských tradic! A též za morální očistu celé naší společnosti! Proto odmítáme všechny trendy, které propagují „nový věk“ založený na rozkladu etických pravidel a klasických hodnot.
Demokracie nemusí být pouhou „fatou morgánou“, která se z ničeho nic může rozplynout. Je-li vybudována na poctivých základech, může ji rozbít jen násilný zásah. Ale bohužel ta naše současná demokracie je po pravdě jen pouhou pouťovou sádrovou atrapou, lživě vydávanou našimi politiky za skutečné „umělecké dílo“ trvalého charakteru. Což je kardinální lež. Tu pravou demokracii si teprve budeme muset vytvořit.
Strana Národní prosperita
Únor 2009
1. OBČANÉ, POLITICI A POLITIKA
Rozhodující silou v demokratické zemi nejsou politici a jejich strany, ale je jí vůle občanů. Politici se musí stát pouhými služebníky těch, kteří je ve volbách pověří správou země!
Nám se bohužel v politice po listopadu 1989 zabydlelo několik „vybraných politických stran“ – včetně sametově nám pro časy budoucí uchovaných komunistů. A tyto strany hned plně nahradily tu bývalou „jedinou stranu“, která nám neomezeně vládla od února 1948 až po listopad 1989. A nejenom nahradily. Ukázalo se záhy, že převzaly a ještě důkladně zdokonalily její nomenklaturní manýry. A co víc? Jak se dalo očekávat, do těch „nových stran“ ruče přeběhla řada komunistických pragmatiků, poté co odhodili svoji rudou knížku a navlekli demokratické kostýmy. Tyto strany se pak vydaly stejnou cestou, jako jejich předchůdkyně. Především při sestavování nové ústavy do textu si vložily řadu klausulí, které jim prakticky natrvalo zajišťovaly bez problémů prioritu na naší politické scéně. Své postavení si důkladně pojistily také na Ústavu navazujícími volebními zákony a pravidly, zajišťujícími, že se mezi ně žádná jiná strana nedostane. Zejména ne taková, která by měla odvahu vládnoucí strany a jejich činy kritizovat.
Součástí nové Ústavy ČR se stala také Listina základních lidských práv a svobod, která s Ústavou tvoří nedílný celek. Proto by také nemělo být mezi články Ústavy a Listinou rozpor. Ale rozporů je tam hned celá řada. I to dokazuje, že při vytváření Ústavy byly upřednostňovány účelové politické zájmy stran před logikou věci i před souladem obou dokumentů!
Naše strana bude vždy usilovat o zavedení nového volebního systému i nové specifikace povinností prezidenta, obou komor Parlamentu, vlády a jí podřízených složek, i všech nižších zastupitelských orgánů v krajích a u obcí tak, aby byly v nejvyšší možné míře omezeny vlivy politických stran či uskupení, které by mohly proces demokratizace narušit či dokonce zvrátit, jako se stalo po listopadu 1989 na začátku let devadesátých. A také o to, aby příspěvek státu za volební hlasy byl poskytován podle počtu získaných hlasů příslušným stranám a společenským organizacím, bez ohledu na to zda získaly parlamentní mandát či ne. Aby nebyly hlasy těch subjektů, které mandát nezískaly, připočítávány subjektům úspěšnějším, jako se to děje doposud. Protože občan, tím že někomu dal svůj hlas, věnoval mu také za sebe uvedený příspěvek! Prosazovat budeme i to, aby jakoukoli jiná forma finanční podpory stran ze strany státu byla výslovně zakázána. Příjmy stran musí vycházet výhradně z členských příspěvků, výnosů stranického majetku a z darů sympatizantů. V případě darů s tím, že dary budou přecházet od dárců na konto příslušné strany prostřednictvím státem vytvořeného bankovního účtu kontrolovaného NKÚ.
2. PREZIDENT
Prezident, jako nejvyšší představitel státu a nejvyšší velitel naší branné moci, musí být nestranným představitelem všech občanů země! Naše strana se staví za to, aby prezident byl volen přímou volbou občany. Přímá volba mu však uděluje mnohem vyšší mandát, než jaký dostávají politické strany! Proto může být prezidentem jen člověk s vysokým morálním kreditem! Člověk vzdělaný, který žije se svou rodinou příkladným způsobem. Jen takový může stát v čele našich národů!
V zájmu stability státu a jeho rozvoje musí být prezidentu přesně vymezeny nejenom jeho povinnosti, ale také veškerá nezadatelná práva. Především musí mít povinnost odvolávat na základě návrhu senátu ty ministry, kteří řádně nebudou plnit své povinnosti a bude-li toho zapotřebí, odvolat třeba i celou vládu a po dohodě se senátem jmenovat nové ministry. Ale také musí mít prezident právo rozpustit poslaneckou sněmovnu, pokud tato, pro rozpory mezi jednotlivými stranickými skupinami, přestává plnit základní poslání a funkce. Pro případ odvolání celé vlády, nebo rozpuštění poslanecké sněmovny, musí prezident mít právo vládnout, až do jmenování nové vlády, nebo do vytvoření nové poslanecké sněmovny, ve spolupráci se senátem, pomocí prezidentských dekretů. Prezident musí mít rovněž plné a nepřehlasovatelné právo veta vůči zákonům, jejichž zavedení by dle jeho přesvědčení ohrožovalo suverenitu, stabilitu a bezpečnost státu.
3. PARLAMENT
Parlament je základní zákonodárnou složkou. Sestává se senátu – horní komory a poslanecké sněmovny – dolní komory. Obě složky jsou tu k tomu, aby sloužily občanům, zajišťovaly tvorbu a uplatňování kvalitních zákonů, ale nejsou tu proto, aby poskytovaly nadstandardní blahobyt stranickým představitelům!
Naše strana bude prosazovat, aby imunita zvolených členů Parlamentu, i všech dalších státních činitelů, byla omezena výhradně na jejich politickou činnost po dobu platnosti jejich mandátů a zároveň byla zákonnou úpravou řešena jejich okamžitá odvolatelnost, dopustí-li se nějaké nezákonnosti, nebo nevykonávají-li řádně svůj mandát. Parlament musí být příkladem nejvyšší morálky a ne jen rekreačním zařízením a výsadní cestovní kanceláří pro stranické elitáře. Ti, kteří ve volbách získají mandát do některé z komor parlamentu, si musí být vědomi, že jsou jenom pouhými zaměstnanci občanů a podle toho se chovat.
Budeme se snažit prosadit, aby v obou komorách Parlamentu ustanovovány pouze odborné pracovní výbory a pokud si strany či jiná uskupení utvoří poslanecký či senátorský klub, aby tomuto bylo poskytnuto jen nejnutnější provozní zázemí a servis, ale aby jeho funkcionářům nebyly udělovány jakékoli finanční příplatky k jejich základnímu platu. Na takové příplatky by měli nárok pouze předsedové a místopředsedové odborných pracovních výborů! Stojíme také za tím, aby pro poslance a senátory bylo uzákoněno, že nemohou být zároveň členy vlády a naopak.
4. SENÁT
Být senátorem či senátorkou musí být pro zvoleného jedince ctí. Proto by to měla být jenom symbolicky honorovaná čestná funkce, o kterou se budou u občanů ucházet takoví morálně pevní jedinci, pro které je služba vlasti osobním posláním.
Senát by pak měl především posuzovat, projednávat a schvalovat zákony, které již prošly poslaneckou sněmovnou. S právem vetovat a sněmovně k zásadnímu přepracování vrátit takový zákon, u kterého bude nadpoloviční většina všech členů senátu přesvědčena, že je nedostatečně či nejasně formulován a byl by víc ke škodě, nežli k užitku.
Senátu by mělo dostat právo, aby v součinnosti s prezidentem kontrolovat činnost a úspěšnost vlády a v případě zjištění nedostatků, po dohodě s prezidentem, uložit předsedovi vlády, aby provedl potřebná nápravná opatření, včetně výměny některého z ministrů. Pro případy zvláštního zřetele, tj. ve věcech mimořádné státní důležitosti, by měl pak senát mít právo uložit vládě, aby se v intencích stanovených senátem danou věcí zabývala.
Zpracovávání potřebných podkladů a administrativní úkony pro potřeby senátorů by zajišťoval senátní úřad, obsazený patřičně kvalifikovanými pracovníky.
5. POSLANECKÁ SNĚMOVNA
Poslanec je osoba, která své postavení získala jen díky výsledku voleb od občanů – voličů. Placen je ze státních prostředků, tedy daňovými poplatníky a má tedy sloužit společnosti jako jakýkoli jiný úředník. S tímto vědomím by měl každý člen poslanecké sněmovny přistupovat ke své práci.
Dle našeho názoru by se poslanecká sněmovna měla v budoucnu zabývat výhradně jenom posuzováním a schvalováním předložených zákonných předloh, s právem vracet předkladatelům k přepracování či doplnění ty předlohy, u nichž zjistí nedostatky či nejasné formulace. Řádně projednané a sněmovnou schválené zákony pak předkládat Senátu k závěrečnému projednání a schválení. U zákona, který sněmovně senát vrátí k přepracování, by sněmovna pak byla povinna respektovat připomínky senátu a po přepracování jej jako novou zákonnou předlohu opětovně zařadit do svého pracovního programu k novému projednání. U všech projednávaných zákonných předloh, ale také u novel starších zákonů, musí být respektováno základní téma a nelze do nich vkládat formou „přílepků“ tematicky nesouvisející doplňky.
6. VLÁDA
Vláda je pouhým nejvyšším manažerským výkonným prvkem státního aparátu, zabývajícím se správou státu dle platných zákonů.
V oblasti zákonodárné je jejím úkolem jen posuzování poslaneckou sněmovnou či senátem jí k zpracování předaných zákonných předloh a provádění jejich legislativně-technických úprav. Ale měla by mít i sama právo sněmovně předkládat k projednání a schválení svoje vlastní legislativní návrhy, dojde-li k závěru, že jsou potřebné.
7. STŘEDNÍ A ZÁKLADNÍ ZASTUPITELSKÉ ORGÁNY
V zemi, kde morálka je popelkou, je samospráva v dnešním pojetí protismyslná. Současná samospráva je zákonně natolik špatně nastavena, že to přímo vytváří podmínky pro korupci. Je třeba si uvědomit, že tito volení zástupci jsou také jenom placenými zaměstnanci občanů a ne místními všemocnými gubernátory!
Je jen těžko kontrolovatelná a způsob jejího vytváření (volby systémem stranických kandidátek) a následné vytváření pracovního aparátu, umožňují vznik místních mocenských klanů, které vnáší do obcí a měst korupční klientelismus a to, že s přidělenými prostředky se často hospodaří velmi neuváženě. V důsledku toho se mnohdy obce až nesmyslně zadlužují a dochází i k rozkrádání obecních prostředků a majetků. Naše strana bude bezpodmínečně prosazovat, aby výkonná obecní správa se stala nejnižším článkem státní správy, hospodařícím s prostředky přidělovanými státem.
Jsme zároveň pro přímou volbu všech volených zastupitelů a pro to, aby jim byly přesně stanoveny jen takové pravomoci, které jim v žádném případě neumožní získávat přízeň projekčních, podnikatelských a dodavatelských subjektů, usilujících o realizaci velkolepých, ale veskrze druhořadých projektů na dluh.
Pokládáme za samozřejmé, že úřední síť bude koncipována tak, aby veškerá nutná úřední jednání mohl občan zrealizovat v jednom místě, v dostupné vzdálenosti od jeho bydliště. To nás vede k požadavku zpětného obnovení územních celků, zhruba ve velikosti bývalých okresů. Nejlepším vzorem mohou být okresy z času před II. světovou válkou! Krajům pak by měla být ponechána pouze vyšší funkční kontrolní a odvolací činnost i činnost koordinační a dle toho také bude možno příslušně snížit početně jejich aparát na nezbytnou míru.
8. ODMĚŇOVÁNÍ A NÁROKY STÁTNÍCH ČINITELŮ ZASTUPITELŮ
Je nutné, aby bylo zásadním způsobem nově definováno odměňování a materiální zabezpečení jak u našich zákonodárců a vlády, tak i u zastupitelů na všech stupních tak, aby odpovídalo náročnosti jejich práce a také obráželo kvalitu jejich práce i výkonnost. A stejně tak u politických stran!
Nadstandardní odměňování lze uznat jenom u mimořádně pracovitých a úspěšných úředníků. A platí to i na poslance a členy vlády, kteří také nejsou de facto ničím jiným než úředníky, které my občané zaměstnáváme! Pokud se to někomu nebude líbit, může se přece živit jinak. Nikdo jej držet nebude, lepších se jistě najde dost.
Pro všechny státní činitele i všechny státní zaměstnance musí také platit stejná pravidla zdravotního a sociálního pojištění, jako pro jakéhokoli jiného občana, i to, aby základem jejich odměňování bylo jenom 12 platů ročně.
Pokud jde o politické strany, tak ty dle našeho názoru mají od státu nárok jen příspěvek za hlasy, dle konkrétních volebních výsledků a nic jiného! Na tento příspěvek za získané hlasy musí mít nárok všechny strany, které vstoupily do volebního procesu a to tak, že se přitom bude vycházet z celostátního souhrnu počtů hlasů získaných jednotlivými stranami. Hlas dávají voliči konkrétní straně, a proto této také náleží od státu příspěvek za každý hlas, který získala. Jakékoliv přenášení tohoto příspěvku za hlasy na jiné strany, jako se to děje nyní, pokládáme za naprosto nepřípustné a nemravné.
V době kdy v naší společnosti klesá podíl lidí vytvářejících hodnoty a stoupá množství úředníků, zásadně odmítáme jakýkoli politický klientelismus stran, který vede jen k zbytečnému zbytňování byrokratického aparátu a budeme požadovat systémovou revizi u všech státních úřadů a institucí k posouzení kádrového obsazení a na ni navazující provedení úprav počtů zaměstnanců tak, aby odpovídaly skutečným potřebám. Pro všechny státní zaměstnance musí být vytvořen stabilní kariérní řád, obsahující také závazný morální kodex. V každém případě se také stavíme proti jakýmkoli doživotním úřednickým definitivám. A za nejvýše potřebnou pokládáme systémovou hloubkovou revizi veškerého hospodaření obcí a měst zpětně od roku 1989 po dnešek, provedenou NKÚ, na jejímž základě by bylo možno, při zjištění závažných nedostatků i při prokazatelném plýtvání se svěřenými prostředky, zpětně povolat k odpovědnosti ty, kteří na tom měli vinu.
9. REFERENDUM
Naše strana zásadně vždy bude stát za zákonem o obecném referendu. Za logické pak pokládáme, že výsledek referenda musí být plně závazný pro všechny politiky a zastupitele, s výjimkou prezidenta, který by jako jediný měl v případě referenda právo veta, došel-li by k závěru, že jeho uznání by nějak výrazně poškodilo naši zemi, nebo rozhodující část naší společnosti.
V otázce zákona o obecném referendu, prostřednictvím kterého by občané mohli rozhodovat o natolik závažných otázkách, u nichž se nelze spolehnout jen na to, jak se k nim vyjádří zvolení zastupitelé, nenašli naši politici nikdy shodu. Všechny parlamentní strany sice kolem dokola prohlašují, že referendum je jedním z hlavních pilířů demokracie, ale jakmile na zákon o obecném referendu přijde řeč, vylezou hned s desítkami tak závažných překážek, že jednání o daném zákonu bezvýchodně zadrhne. Ukazuje se, že naši současní politici se referenda zkrátka bojí, tak říkajíc jako čert kříže. Zjevně proto, že referendum by mohlo výrazně omezit jejich zastupitelskou moc a vrátit ji lidem!
U celostátního referenda budeme navrhovat, aby k jeho vypsání dostačovalo 300 tisíc podpisů oprávněných voličů na petičních listech a výsledek referenda pak měl platnost, zúčastní-li se jej nejméně stejný počet voličů, jaký se zúčastnil v předešlých volbách. U otázek místní působnosti v obcích a městech pokládáme za dostačující počet podpisů na petičních listech odpovídající 30%tům účasti v posledních volbách na daném stupni a výsledek bude vycházet z počtu platných hlasů. Za nepřijatelné pokládáme to, aby otázky pro celostátní referendum sestavovali politici. Navrhujeme, aby jejich sestavováním bylo pověřováno kolegium sestavené z rektorů a děkanů státních vysokých škol.
10. RODINA A SPOLEČNOST
Rodina je podle názorů naší strany jedním z nejdůležitějších prvků každé vyspělé společnosti a ani škola, ani nějaký ústav takovou funkční rodinu, čímž myslíme muže a ženu a jejich děti, nemůže v jejích hodnotách nahradit. Rodina se za celá tisíciletí osvědčila jako nenahraditelný základní prvek každé spořádané společnosti a platí to i dnes. Na tom dnešní „společenští novátoři“, ignorující základní přírodní zákony i historický vývoj rodiny, nic nezmění! Snažme se zachovat existenci našich národů tím, že podpoříme rodinu jako tvůrkyni jejich budoucnosti.
Naše strana chce docílit také toho, aby si naši občané znovu začali uvědomovat význam soudržnosti a vazeb mezi jednotlivými generacemi. Tedy nevyvratitelnou skutečnost, že odcházející generace vždy vytváří cestu generaci nastupující a má proto právo na její úctu. Chceme, aby plnohodnotná rodina – matka, otec a děti – byla vždy a ve všem preferována a ze strany státu podporována. Stát si musí také vážit žen, které dají přednost rodině před osobní kariérou. Chceme, aby stát výrazně podporoval nejen dobře fungující rodiny s dětmi výrazným daňovým zvýhodňováním a také poskytováním nízce úročených novomanželských půjček s delší dobou splatnosti, ale aby také rozumným způsobem podporoval matky, které ne z vlastní viny zůstanou s dětmi osamoceny. Chceme proto ve společnosti vytvářet atmosféru, která bude mladé lidi odrazovat od lehkovážného ukončování manželství, v němž jsou děti. Budeme také požadovat, aby se řádným rodinám dostávalo nejenom sociální podpory, budou-li ji potřebovat, ale také úcty a společenského uznání. Naším cílem je docílit takového stavu, aby otec dokázal ze svého příjmu uživit na potřebné základní úrovni rodinu a aby matka se mohla dětem v jejich raném věku plně věnovat.
Budeme usilovat o to, aby mladí lidé byli vedeni a vzděláváni k odpovědnému rodičovství. Nechceme se v žádném případě smířit s konstatováním, že náš národ stárne a že jediným řešením, které zabezpečí naší zemi ekonomický růst, je plné otevření naší země přistěhovalcům.
Nelze také připustit, aby homosexuálové veřejně svými vystoupeními znevažovali řádné manželství a rodinu! Budeme usilovat o anulování homosexuálních svazků.
11. BYTOVÁ POLITIKA
Bydlení je jednou ze základních životních potřeb a musí být dostupné i pro občany z méně výdělečných oborů. Naše strana se bude zasazovat o to, aby byly ze strany státu vhodným způsobem stimulovány obce a města k výstavbě domů s nájemním bydlením, ne však v kategorii nadstandardního bydlení, jak je tomu často v současnosti, ale v kategorii bytů dostupných výší nájemného i pro občany méně výdělečných kategorií a pro mladá manželství.
Méně výdělečným občanům a důchodcům, kteří bydlí nyní v lukrativnějších částech měst a jejichž příjmy už přestávají stačit na úhradu neregulovaného nájemného, by měl stát poskytovat potřebný vyrovnávací sociální příspěvek do doby, než jim bude umožněno přestěhování do přiměřeného bytu s nižším nájemným.
Chceme také, aby stát především podpořil život na venkově. Aby se lidé přestali stěhovat do již tak dost přelidněných měst, v nichž často nenalézají uplatnění. To však znamená, že stát musí k venkovu přistupovat systémově, tj. podporovat ve venkovských regionech vznik podnikatelských aktivit zaměřených na rozvoj života krajiny i dalších, které poskytnou práci těm místním obyvatelům, kteří nenaleznou uplatnění v zemědělství. Ale znamená to i to, že stát musí zároveň vhodným způsobem podpořit ve venkovských regionech místní školství, dostupnost zdravotní péče, zabezpečení zásobování základními životními potřebami (potraviny, spotřební zboží), poštu i dopravní obslužnost, aby obyvatelé těchto regionů měli stejné základní životní podmínky jako lidé v městech. Lidé na venkově nejsou žádnými občany II. kategorie a musí pocítit zájem státu o jejich život v konkrétních činech!
12. ZAMĚSTNANOST, PRÁVO NA PRÁCI A NA SOCIÁLNÍ POMOC
Žádná práce není podřadná a ponižující! Zajištění práce občanům je jednou ze základních povinností každé solidní osvícené vlády. Je její povinností poskytovat pomoc těm, kteří si z objektivních důvodů sami svou prací prostředky pro život nemohou zajistit. Ale zároveň má proto mít vláda také právo stanovovat těm, kteří takovou pomoc potřebují, podmínky za jakých jim bude poskytována. To znamená, že ti, kteří mohou pracovat, nemohou bezdůvodně odmítat práci, která jim je nabídnuta a zároveň ještě požadovat dávky sociální pomoci.
Jsme také přesvědčeni, že lidé, kteří po celý život poctivě pracovali, musí mít zajištěn řádný starobní důchod, který jim zabezpečí důstojný život. Záruky v tomto směru musí dát lidem stát!
Naše strana se bude zasazovat o to, aby každému občanu České republiky stát poskytl možnost žít v souladu se zákony. Chce-li stát, aby se lidé živili poctivě, musí jim pro to také vytvářet podmínky tím, že jim umožní vydělat si na život poctivou prací. Nejde-li to jinak, musí pro ty, kteří nemohou sehnat práci, a zejména pak pro mladé absolventy škol, zajistit do doby než si řádnou práci najdou, práci náhradní, např. při veřejně prospěšných pracích.
Chceme, aby podnikatelé působící na území našeho státu upřednostňovali zaměstnávání našich vlastních občanů. Právo na práci mají u nás především naši řádní občané! Zaměstnávání cizích státních příslušníků musí být státem regulováno pracovním povolením a jejich počet musí být průběžně limitován podle potřeb a profesních specifikací.
Stát musí zaměřit svoji pozornost na proces vzniku nových pracovních příležitostí. A to i ve státem kontrolovaných výrobních kapacitách všude tam, kde soukromý sektor selhává. Je třeba, aby stát programově organizoval v širším rozsahu veřejně prospěšné práce, při nichž by byl zřetel zaměřen nejen na běžné nezaměstnané, ale také na čerstvé absolventy škol, s tím, že budou povinni v rámci takto organizovaných prací vykonávat jakoukoli práci, i když neladí s jejich základní profesí.
Těm, kteří odmítnou práci, která jim bude v rámci jejich regionu nabídnuta pracovním úřadem, nebo se jí nějakým trikem budou snažit vyhnout, nemusí být příspěvek v nezaměstnanosti přiznán. Vyplácení příspěvku v nezaměstnanosti poskytovaného státem by mělo být realizováno jen tehdy, když nebude možno žádným způsobem nezaměstnanému práci zajistit či poskytnout a mělo by být zároveň podmíněno odpracováním stanoveného počtu pracovních hodin v měsíci při veřejně prospěšných pracích.
Sociální dávky a výpomoci smí být státem poskytovány pouze těm, kteří nejsou schopni si sami z prokazatelných důvodů (invalidita apod.) zajistit své životní potřeby prací nebo z výnosu svého majetku. U občanů, kteří nejsou schopni rozumně hospodařit s penězi ze sociálních dávek poskytovaných státem, budeme prosazovat, aby jim byly z těchto dávek úřadem odečítány poplatky za bydlení a další podstatná část dávek jim byla úřadem poskytována týdně formou poukázek na potraviny a základní potřeby.
Chceme prosazovat, aby řádně pracující občané odcházeli do důchodu při dosažení věku 60 let – ženy 57 let se snížením podle počtu dětí a také, aby byl při stanovování odchodu do důchodu brán opět zřetel na dlouhodobé působení fyzické i psychické náročnosti zaměstnání žadatele o vyměření důchodu.
13. ZDRAVOTNICTVÍ
Cílovou metou musí být zdravotnictví na úrovni současných vědeckých poznatků, které bude ke všem, kteří jeho pomoc budou potřebovat, přistupovat stejně ohleduplně a vstřícně!
Naše strana se staví za to, aby při zachování míry hospodárnosti i dostupnosti zdravotnické pomoci a péče byla ustanovena systémově uspořádaná, státem řízená a důsledně kontrolovaná síť zdravotnických zařízení, která zabezpečí jak neodkladnou pomoc, tak obecnou zdravotní péči i péči následnou, včetně pohotovostních služeb a to i v těžko dostupných lokalitách.
Toto bude možno zajistit jenom za předpokladu, že bude skoncováno s nedomyšlenými experimenty, měnícími se dle toho jaká strana právě má mocenskou převahu. Koncepce zdravotnictví, má li být přínosná, musí být vypracována nejméně pro desetileté údobí!
Budeme rovněž požadovat, aby letecká záchranná služba a rychlá záchranná služba v rámci Integrovaného záchranného systému byly plně v péči státu, s nepřetržitým provozem 24 hodin a aby tyto složky plně navazovaly na státem zabezpečovanou lékařskou pohotovost neodkladné pomoci. Pokládáme za nezbytné, aby finanční zhodnocení práce pracovníků zdravotnictví ve státním sektoru dosáhlo co nejdříve úrovně odpovídající jejímu významu i náročnosti a aby příslušníkům rychlé záchranné služby i letecké záchranné služby byl pro dobu zásahu, stejně jako všem ostatním záchranářům, přiznán statut veřejného činitele.
Chceme, aby byla přiměřeným způsobem ze strany státu i regionálních zastupitelských orgánů poskytována ekonomická podpora těm soukromým lékařům, kteří se rozhodnou otevřít svoji ordinaci v menších obcích, zejména v těžko dostupných oblastech, odkud je cesta k lékaři do nějakého většího města problémem.
Namísto „Lékařské komory“, která se stala „skrytým odborovým svazem“, budeme požadovat, aby byla jako samostatná součást při ministerstvu zdravotnictví ustanovena „Doškolovací a kontrolní zdravotnická centrála“, jejímž úkolem bude udržování potřebné odborné úrovně lékařů – včetně soukromých – i dalšího zdravotnického odborného personálu, pomocí povinných doškolovacích akcí, a která zároveň bude také nejvyšším odborným arbitrem při rozhodování v případech stížností na pochybení při poskytnutí zdravotní péče.
U běžného středního zdravotnického personálu, zejména u zdravotních sester, nepovažujeme za potřebné, aby – jak se dnes požaduje – musely absolvovat bakalářské studium. Pokládáme však zároveň za nutnost, aby absolventi, vycházející ze zdravotních škol, dosahovali odborné připravenosti alespoň takové, jako mívali před rokem 1989. Dnes tomu tak začasto není a novodobé setry-magistry sice překypují spoustou teoretických znalostí, ale ve věci praktické práce s pacientem silně zaostávají.
Za základní považujeme, aby všeobecná zdravotní pojišťovna byla tím, kdo bude hradit veškerou zdravotní péči v rozsahu ministerstvem zdravotnictví stanovených normativů, sestavených odborníky, respektujících moderní úroveň zdravotnické péče. Ostatním komerčním zdravotním pojišťovnám by měl být ponechán prostor pouze pro zabezpečování nadstandardní péče pro jejich klienty, kteří se u nich připojistí.
Je zapotřebí, aby u neodkladných ošetření i při nutné nemocniční léčbě, která bude poskytnuta občanu jiného státu, který není u nás pojištěn, lékařům a nemocničním zařízením provedené úkony a náklady hradila VZP a úhradu své pohledávky si pak vynucovala zákonnou cestou u dané osoby, nebo jejího státu.
Budeme se zasazovat o to, aby byla v rámci našeho státu obnovena naše vlastní, dnes značně utlumená výroba léčiv a zdravotnických pomůcek, jako protiváha proti zahraničním farmaceutickým výrobcům, kteří využívají našeho nedostatku a jejichž vysoké ceny jsou jednou z příčin těžkostí našeho zdravotnictví. A aby bylo také obnoveno státem kontrolované centrální zásobování léky, léčivy a zdravotnickými pomůckami, které zajistí centrálně řízený nákup v cenově udržitelných relacích.
14. ŠKOLSTVÍ
Říká se, že čím hloupější jsou občané, tím jsou lépe ovladatelní. Ale je také pravdou, že vzdělaný národ má vždy šanci uspět v soutěži s ostatními! V zemi, která dala světu J. A. Komenského, nesmí být školství popelkou! Ale zatím tomu bohužel tak je!
Všichni si musíme uvědomit, že školy nejsou pouhými nalejvárnami vědomostí, ale že mají i výchovný úkol. Že musí mládež vést jak k vědomostem, tak i k vlastenectví, úctě k práci, slušnosti a odpovědnosti! Současné omezování výuky dějepisu je zřejmě cíleným krokem, pomocí kterého má být docíleno toho, aby nové generace ztratily svoji sounáležitost s vlastním národem a staly se tlupou anonymních kosmopolitů. S tím nikdy naše strana nebude souhlasit. Znalost dějin vlastního národa pokládáme za stejně potřebnou, jako znalost vlastního mateřského jazyka! Chceme proto, aby stát vytvářel podmínky pro působení těch společenských organizací, které se ve spolupráci se školami zaměřují na kultivované využití volného času mládeží.
Budeme prosazovat, aby školství získalo svoji dlouhodobou stabilní koncepci, která se nebude měnit po každých volbách podle toho, jaká strana v nich vyhraje. Je také třeba docílit toho, že pedagogičtí pracovníci, a též všichni, kteří se starají o kultivované využití volného času mládeží, budou řádně a na úrovni oceňováni dle kvalit své práce a bude jim poskytována stejná ochrana jako veřejným činitelům.
Nejvyšší nutností je dle našeho názoru zabezpečení toho, aby byla zachována státem kontrolovaná a zabezpečovaná základní síť škol I. a II. stupně, tj. škol základních, gymnasií i středních škol odborných, v nichž bude poskytováno vzdělání v souladu s jednotnými osnovami stanovenými ministerstvem. Zároveň se stavíme za systém hodnocení výslednosti žáků a studentů známkou, protože jen tento systém účinně stimuluje k většímu úsilí. Je třeba, aby u škol I. a II. stupně bylo také podpořeno využití volného času žáky vytvářením zájmových kroužků, které přispívají ke kvalitnímu využití volného času dětmi a mládeží a aby ti pedagogové, kteří je povedou, byli také za tuto činnost patřičně odměňováni.
Stát musí též výrazně zintensivnit podporu učňovského školství a vytvořit mu podmínky pro to, aby se z řad vyučených stali nejenom kvalifikovaní pracovníci, ale také lidé s kvalitním všeobecným vzděláním, u některých oborů též s maturitou.
Stát musí rovněž v maximální míře podporovat státem řízené a zabezpečované vysoké školy tak, aby dosáhly úrovně odpovídající stupni rozvoje společnosti a vědy s tím, že tato podpora bude zaměřena zejména na ty druhy vysokých škol, jejichž absolventy potřebují především podniky a instituce naší republiky.
Jsme pro to, aby bylo zavedeno školné na školách středních, s výjimkou škol průmyslových a středních škol zdravotních. Gymnasia a další odborné střední školy s maturitou produkují jen administrativní pracovníky, jichž je dnes přebytek a kteří už velmi těžko hledají uplatnění a stávají se proto mnohde jen abonenty státních podpor. Ale jsou do určité míry přípravou na vysokou školu a studium na nich je tedy osobní investicí. Souhlasíme proto rovněž s tím, aby na vysokých školách bylo zavedeno školné.
Vzdělání je investicí každého jedince a nepovažujeme za přijatelné, aby ostatní občané financovali vysokoškolské vzdělávání lidem, kteří se často po absolutoriu věnují práci ve zcela jiném oboru, nebo odcházejí za vyšším platem do zahraničí. Současně však jsme názoru, že perspektivním, ale sociálně slabším studentům, musí formou bezúročné půjčky na školné pomoci stát, s tím, že tato bude studentem po absolutoriu do 10 let splacena, a s tím, že studentu, jemuž tato státní pomoc byla poskytnuta, při výtečném ukončení studia bude částka, kterou by byl povinen splácet, o určitá procenta snížena.
Budeme však požadovat, aby pro soukromé školy jakéhokoli druhu byla stanovena povinnost organizovat svou výuku tak, aby jejich absolventi zvládli v plném rozsahu náplň státem stanovených základních učebních programů.
15. VĚDA A VÝZKUM
Základní i aplikovaný výzkum podmiňuje veškerý pokrok. Je zapotřebí, aby stát postupně vytvořil vědeckým pracovníkům těch vědeckých a vývojových institucí, které jsou ve státní působnosti, takové finanční podmínky, které zabrání odlivu těch nejlepších do zahraničí.
Naše strana bude prosazovat, aby stát poskytoval v maximální možné míře podporu vědeckého rozvoje těch vědeckých a vývojových institucí, které jsou ve státní působnosti a jistou podporu, například daňovým zvýhodněním, poskytoval i těm podnikům, které v rámci svých aktivit zorganizují a v širším měřítku budou provádět s kvalitním výsledkem výzkumnou a vývojovou činnost. Stát ovšem musí také podporovat ekonomicky výzkumné projekty prováděné na vysokých školách jak v oblasti základního výzkumu, tak v oblasti výzkumu aplikovaného.
16. KULTURA
Kulturní národ se nikdy nedá zotročit, ani prodat ! Současný zmatený a nemocný svět kulturu bohužel spíše ubíjí, než aby ji podporoval !
V současné době převládá v naší kultuře novodobý „šoubyznys“, což není nic jiného než produkce hudebních, výtvarných i dramatických škvárů. Lidé to sledují jen proto, že jim nic jiného nezbývá a že v současném světě plném starostí o přežití často hledají jen odpoutání od šeré reality. Chtějí se alespoň nějak pobavit a bohužel na to, aby mohli jít na hodnotné představení do divadla, či na kvalitní film do kina, do koncertní síně, nebo do muzea či galerie, většina nemá prostředky.
Naše strana bude usilovat o to, aby stát formou grantů mnohem výrazněji než doposud podporoval naši vlastní kvalitní a původní filmovou a televizní tvorbu natolik, aby se stala protiváhou značně rozporuplných zahraničních výtvorů ryze komerčního charakteru, o jejichž umělecké, výchovné a morální kvalitě lze s úspěchem pochybovat. I o to, aby ze strany vládních orgánů, ale i ze strany obcí a měst, byly výrazně podporovány veškeré občanské aktivity přispívající k užitečnému využití volného času jak dětí a mládeže, tak i dospělých – amatérské divadelní soubory, amatérská pěvecká a hudební tělesa apod. – které tím přispívají ke kultivování naší společnosti. Náš stát také musí aktivněji podporovat výrobu a vysílání pořadů a filmů podchycujících významná údobí našich národů a podporujících vlastenecké uvědomění, zvláště u mládeže !
Je třeba rovněž dbát o to, aby všemi úředními institucemi a zejména pak tiskem i dalšími medii bylo důsledně dbáno na dodržování čistoty našeho českého jazyka bez vulgarismů a cizojazyčných zkomolenin. Protože i to je vizitkou kulturní společnosti !
17. TISK A TELEVIZE
Media jsou snadno zneužitelným nástrojem moci ! Zvláště dostanou-li se do rukou politiků a jejich stran.
Naše strana se staví za to, aby byla rozbita současná monopolizace tisku – většina deníků i regionálních týdeníků je dnes v rukou zahraničních tiskových gigantů – a byla podpořena ediční činnost nezávislých regionálních tiskovin.
Aby byla v plném rozsahu zachována veřejnoprávní televize, pro niž by jako hlavní zásada bylo stanoveno, že bude poskytovat politicky nezávislé zpravodajství, vyvážené komentáře domácího i světového dění a hodnotné kulturní, vzdělávací i zábavné pořady, oproštěné od dnes tak moderního vulgarismu, násilí a laciné sexuality.
Soukromým komerčním televizním stanicím, vzhledem k častým pochybným a úpadkovým kvalitám jejich programů, které společnost spíše demoralizují, by pak měly být výrazně přitvrzeny podmínky pro udělování a obnovování vysílacích licencí.
18. SPORT A TĚLOVÝCHOVA
Heslem našich předků bylo „V zdravém těle zdravý duch !“ Uveďme toto heslo opět v život, bude to k prospěchu všem !
Naše strana se proto staví za to, aby stát podporoval výrazně vhodným způsobem ty společenské organizace, které umožní širokým vrstvám společnosti věnovat se ve volném čase amatérskému sportu a tělovýchovné činnosti, s důrazem na ty, které se věnují mládeži.
Ale zároveň si myslíme, že pro příště už musí být bylo skoncováno se státními dotacemi, maskovanými většinou začleněním nějakého toho „příspěvku na inovaci stadionu“ do státního rozpočtu při jeho schvalování sněmovnou,kterým je de facto skrytě podpořen nějaký profesionální sportovní klub, který sport organizuje čistě na komerční bázi. Ale jsme však zároveň pro to, aby státem byla dotována a zajišťována středisková příprava těch sportovních týmů a sportovců, kteří reprezentují naši republiku na evropských i světových mistrovstvích a olympiádách.
19. ZÁKONY
Demokracie není anarchií, i když někteří dnešní politici i občané ji tak zřejmě vidí. I v demokracii mají občané vedle svých práv i povinnosti.
Naše strana bude prosazovat, a za zásadní považuje, vytvoření logicky provázaného a co možno jednoduchého systému zákonů, který by nahradil dosavadní totálně nepřehledný a v mnohém zmatečný pseudo-systém, vytvořený po roce 1990 a ještě víc zmotaný v letech následných, který prospívá jen těm, kteří zákony rádi porušují a obcházejí, i jejich právníkům.
Budeme požadovat postupné systematické prověření všech zákonů, z nichž mnohé prodělaly již tolik „novelizací“, že se v nich již často nevyznají ani renomovaní právníci, což nahrává jenom zločincům, podvodníkům a jejich navýsost dobře placeným obhájcům. Výsledkem musí být jasný zákon, neumožňující dvojí výklad a neodporující logice zdravého rozumu.
Za bezpodmínečně nutné pokládáme to, aby pro příště bylo dbáno nejen na kvalitu a jasné formulování zákonů, ale také o to, aby veškeré zákony stanovovaly též příslušné sankce za jejich nedodržování. Jen takové zákony mohou přispět ke stabilizaci a urychlit vleklá soudní řízení. Aby toto mohlo být splněno musí však parlamentní zákonodárci odhodit svou osobní samolibost a skoncovat s amatérskými úpravami zákonných předloh, připravených kvalifikovanými pracovníky státního aparátu.
Trváme samozřejmě na tom, aby poškozený občan byl zákonem skutečně chráněn. Zatím je tomu často opačně, víc je ochraňován pachatel, než poškozený. A budeme také požadovat vydání zákona, který bude postihovat skryté formy příživnictví a též zákona proti veřejné prostituci a žebrotě.
20. SOUDY A VĚZEŇSKÁ SLUŽBA
Zákon má právo být tvrdý vůči těm, kteří škodí společnosti ! Trest musí být pro potrestaného skutečným trestem !
Naše strana se staví za to, aby byla znovu otevřena otázka zrušení statutu “soudce na doživotí“ a aby vedle jmenování soudcem existovala i možnost rychlého odvolání soudce v případě zneužití pravomoci z jeho strany, při zanedbávání povinností a při zjevné nekompetentnosti. Dále také za to, aby výše platů soudců byla závislá i na jejich výkonnosti a úspěšnosti.
Budeme prosazovat, aby výrazně byly zpřísněny trestní sazby za hrdelní zločiny, účast na organizovaném zločinu, teroristické činy, obchod s lidmi a dovoz, výrobu i distribuci drog a aby byl aplikován princip součtu trestů. Jsme rovněž pro to, aby byla, stejně jako ve Velké Británii, snížena trestní věková hranice mladistvých na 10 let a aby byly soudně postihovány v jednotlivých kauzách mladistvých také osoby právně za mladistvého delikventa odpovědné.
Za samozřejmé pokládáme postihování veškerých projevů vandalismu, s povinností plné náhrady vzniklých škod pachatelem a v případě mladistvých úhrada vzniklých škod rodiči či odpovědnými zástupci nezletilého.
U zvláště nebezpečných zločinců budeme požadovat, aby soudy v maximální možné míře využívaly nejvyšší trest doživotí, bez nároku na zkrácení a amnestii. U mnohonásobných brutálních vražd, a u vražd s výraznými prvky vilnosti, jsme pro obnovu trestu smrti.
Navrhujeme, aby pro pachatele trestných činů příslušníků ozbrojených složek – policie a armáda – byl obnoven vojenský soud a pro vyšetřované a odsouzené určena zvláštní zařízení, v nichž nebudou odsouzení v kontaktu s jinými delikventy.
Ve sféře vězeňství budeme požadovat, aby byl výrazně zpřísněn u nebezpečných zločinců vazební režim, důsledně byli oddělováni recidivisté od poprvé trestaných a aby vězeňská služba kladla větší důraz na zajištění zaměstnanosti odsouzených – u těžších zločinců i ve formě nucených prací, jako je těžební práce v lomech, terénní práce na výstavbě protipovodňových zábran a pod. – aby mohli vytvářet prostředky na úhradu svého pobytu ve věznici i na krytí dalších jim připsaných pohledávek.
21. POLICIE
Jen stát, který se dokáže postarat o bezpečí svých občanů a tyto ochránit před zločineckými živly, může dovést své občany na cestu k prosperitě !
Naše strana se bude zasazovat za to, aby v zemi byl ustanoven jednotný policejní systém s důsledně vybudovanými speciálními složkami, včetně složky železniční policie. Duplicitu, která vznikla vytvářením městských a obecních policií, pokládáme za systémovou nesmyslnost. Pro návaznost na zastupitelský aparát měst a obcí dostačujeme stanovit příslušným regionálním a místním velitelům policejních složek povinnost informovat pravidelně představitele obce o místní bezpečnostní situaci a těmto také dát právo předkládat v případě potřeby příslušným regionálním a místním velitelům policejních složek také své požadavky. Dosavadní „městskou/obecní policii“ bude lepší nahradit pořádkovými inspektory s přesně stanovenými pravomocemi.
Chceme aby každý policista měl jistotu, že pokud při své práci dodrží zákonný postup, bude za ním státní exekutiva stát a že pokud ve službě dojde k zdravotní úhoně, nebo následkem bude smrt, budou on i jeho rodina patřičně odškodněni. Policisté musí být hodnoceni nejen dle dosaženého stupně vzdělání, ale i dle kvality a výslednosti práce. Policii je třeba vrátit ztracenou vážnost a toho lze dosáhnout jen výsledností její práce a jejím řádným přístupem k občanům. Práce policisty je prací vyžadující vysokou profesionalitu. Dostatečných počtů policistů nelze proto dosáhnout pouhými náborovými akcemi, ale jen cíleným odborným vzděláváním těch, kteří se pro tuto profesi rozhodnou.
Speciální policejní složky, zejména pak složky předurčené pro boj s organizovaným zločinem a terorismem, musí být přednostně vybavovány moderní technikou umožňující zefektivnění jejich práce, ale v žádném případě nesmí být zneužívány k jakékoliv politicky motivované persekuci těch politických či společenských uskupení, která se vládnoucí moci znelíbí.
Do resortu ministerstva vnitra, k doplnění a systémovému ujednocení Integrovaného záchranného systému (IZS), je třeba funkčně, personálně i materiálově, začlenit plně státem organizovanou a financovanou leteckou záchranou službu, horskou záchranou službu, kynologickou záchrannou službu i vodní záchranou službu. Za nezbytné pokládáme u všech těchto záchranných složek, ale i u dobrovolných hasičských jednotek uzákonění statutu veřejného činitele.
Zároveň budeme navrhovat a prosazovat, aby přímé náklady na zásah IZS a všech jeho složek v případech, že budou ujištěni ti potřebu zásahu nedbalostí nebo vědomě vyvolali, tito hradili. U zásahů u nichž nebude viník zjistitelný, náklady ponese státní záchranný systém.
22. ARMÁDA
Národ, jehož státní systém nedokáže ochránit a ubránit vlastní výsostné území, přestává být svébytným národem ! Odpor naší mladé generace k vojenské službě pokládáme za ostudný projev její morální degradace. Obrana vlastní země a národa je a musí být pro každého muže i dnes čestnou povinností a ne zátěží, které se bude pomocí různých triků vyhýbat ! A i mladé ženy by dle našeho názoru mohly mít povinnost absolvovat základní kurs zdravotní pomoci, aby je bylo možno v krizových situacích nasadit jako posilu profesionálních složek zdravotní pomoci a záchrany.
Ovšem u nás, s nástupem Václava Havla a polistopadových vlád, v nichž se vystřídaly všechny tzv. demokratické strany, došlo jenom k rozdrobení obranných sil naší republiky a k morální devastaci armády. Ukázkou toho jak si politici cení armády je i to, jak se mnozí z nich pyšní tím, že v mládí získali „modrou knížku“ a tak se vyhnuli prezenční službě v armádě. Všude jinde ve světě by tito lidé sklidili opovržení a někde i trest !
Zároveň podotýkáme, že podle nás bylo trestuhodné jak naši politici podléhali hlasům pacifistů, volajících po rozbití naší armády. Jsou to hlasy naivních fanatiků, nerespektujících realitu světa, který není a zjevně ještě dlouho nebude bez konfliktů při kterých jsou na civilním obyvatelstvu páchána stejná zvěrstva, jaká na něm byla napáchána v řadě konfliktů minulého století.
Novými politiky přijatá koncepce, dle které hlavní součástí naší armády jsou od chvíle našeho začlenění do NATO speciální jednotky využitelné k různým bojovým misím v dalekém zahraničí, pokládáme za zcestnost. I to, že byla zcela zrušena povinná vojenská příprava mladých mužů ! Díky této koncepci byla například zcela zlikvidována Civilní ochrana, která měla být nejsilnější záchrannou složkou při živelních pohromách a celá tato zodpovědnost přenesena na hasičský sbor, který u větších situací nemůže vše v potřebném rozsahu zvládnout.
Naše strana chce, aby základem obranného systému republiky byla profesionální armáda moderního typu, odpovídající svými počty a složením velikosti naší země i jejím potřebám, která bude schopna naši zemi v případě ohrožení bránit a která také bude schopna plnit naše závazky vůči obrannému uskupení jehož jsme členy. Zároveň však si musíme být vědomi i toho, že i zdánlivě spolehliví partneři nás mohou nechat na holičkách – jako nás nechala před II. světovou válkou Francie s Británií – a proto že si musíme vytvářet také širší obranné zázemí z řad svých občanů. V tomto směru za potřebné pokládáme například také obnovení složky železničního vojska.
Vzhledem k tomu, že jsme přesvědčeni, že armáda nemá jenom obrannou funkci, ale také funkci morálně výchovnou, stavíme se za obnovení základního intenzivního vojenského výcviku mladých mužů na 6 až 10 měsíců, s cílem vytvoření záloh, které bude možno v případě potřeby zmobilizovat pro zabezpečení podpůrných a týlových činností jak ve prospěch profesionálních armádních součástí v případě vojenského ohrožení republiky, tak i při živelních pohromách a jiných situacích. Příslušná část mladých mužů by obdobně prodělávala výcvik u složek IZS.
Pokud pak jde o naši účast ve vojenských mezinárodních misích, jsme pro to, aby počty a rozsah našich kontingentů byl výrazně snížen tak, aby odpovídal velikosti naší země a počtům našeho obyvatelstva. Současný stav pokládáme za zbytečně vysoký.
23. USMĚRŇOVÁNÍ EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚ
V ekonomicky vyspělém světě neexistuje stát, který by v jejím vlastním zájmu neusměrňoval a nekorigoval její ekonomický rozvoj. U nás se to však, díky přehnanému liberalismu naší nové „polistopadové elity“, zvrtlo. My její zvrácenou myšlenku, že všechno zvládne a usměrní “nepřekonatelná ruka volného trhu“, zásadně odmítáme. Její živelnost plodí jen problémy a vytváří podmínky pro korupci a podvody. To však neznamená, že popíráme svobodu podnikání. Ale má-li být ekonomika země produktivní a přínosná, pokládáme za potřebné její zaměření v jejím vlastním zájmu v rozumné míře usměrňovat.
Naše strana navrhuje, aby byl ustanoven politicky nezávislý Státní analytický a plánovací úřad, který by na základě dat Státního statistického úřadu i vlastních rozborů zpracovával a vládě předkládal svá odborná dobrozdání, ve kterých by navrhoval nejvýhodnější zaměření naší ekonomiky a který by také zpracovával strategické ekonomické plány s dlouhodobým výhledem.
Za velmi rozumné pokládáme názory o tom, že stát by měl podpořit výrazným způsobem obnovu u nás tradiční výrobní zaměření (strojírenství, sklářství, keramiku, textilní výrobu, i na naši zemědělskou výrobu navazující vlastní zpracovatelský průmysl) tak, aby nejen dokázaly pokrýt naše základní potřeby, ale abychom s nimi také uspěli i v oblasti exportní. Stavět jen na turistickém ruchu, nebo jenom na automobilovém průmyslu, jak to dnes preferuje řada politiků, pokládáme za bláhové a zcestné.
24. PODNIKÁNÍ
Svobodné podnikání je základem prosperity. Ale má-li prosperitu přinášet, musí dodržovat zákonná pravidla ! Nedokáže-li jejich dodržování stát zajistit a nevytvoří-li pro podnikání řádné podmínky, je špatným státem. A tomu našemu se to zatím ještě nepovedlo. Spíše naopak !
Naše strana bude prosazovat, aby všemi způsoby bylo zabráněno tomu, aby se naše republika stala na křižovatce Evropy pouhou „montážní dílnou“ či „překladištěm zboží“ . Chceme, aby v naší zemi bylo vyráběno zboží s vysokou přidanou hodnotou, ale jsme proti neúměrnému zvýhodňování zahraničních podnikatelů na úkor našich českých podnikatelských subjektů. Budeme požadovat, aby stát pro naše podnikatele i živnostníky vytvořil takové prostředí, ve kterém se poctivý a snaživý podnikatel či živnostník může stát uznávaným členem společnosti. Toho lze docílit jen tím, že budou vytvořeny podmínky podporující rozvoj podnikatelské a živnostnické činnosti a zároveň tvrdě postihující jakékoli nepoctivce v této oblasti.
Chceme, aby životně důležité a strategické podniky – např. v oblasti energetiky, těžby surovin, petrochemie, zbrojním průmyslu, ale i v oblasti zásobování pitnou vodou a plynem – a také nemocnice, farmaceutické výrobní jednotky a železniční doprava, byly navráceny do rukou státu a to i za cenu jejich vyvlastnění za úplatu. Chceme, aby byl ze strany našeho státu položen důraz na tvorbu vlastního českého kapitálu i průmyslu a byla vytvořena naše vlastní komerční banka, v níž by stát ručil za vklady střadatelů. Zahraniční banky nejen vykořisťují naše občany, ale mohou snadno zneužívat svých informací ve prospěch zahraničních konkurentů našich firem.
Budeme požadovat, aby zahraniční firmy a podnikatelské subjekty řízené otevřeně i skrytě cizími státními příslušníky, které nebudou ve stanovených termínech plnit své daňové povinnosti a jiné platební povinnosti vůči našemu státu, byly z našeho území bez výhrad vykázány a pohledávky našeho státu vůči nim soudní cestou vymáhány a řešeny i obstavením majetku stejně tvrdě, jako se to děje našim občanům jinde. Jsme přesvědčeni, že musí být opětovně stanoveno, že jakákoli výrobní jednotka je povinna odvádět své danětam kde podniká a ne v nějaké cizí zemi, v níž má pouze centrální administrativní jádro. A převádění výnosů podnikání do různých „daňových rájů“ pokládáme za pouhou formu skrytého podvodu, kterou je třeba okamžitě zakázat.
Jsme za to, aby byla přísně prosazována povinnost těch podniků a podnikatelských subjektů, které zaměstnávají cizince s platným pracovním povolením, aby platily za své cizokrajné zaměstnance ve stanovených termínech zdravotní a sociální pojištění a aby, pokud nebudou tyto povinnosti dodržovat, byly příslušným způsobem sankcionovány.
Za neoddiskutovatelnou pokládáme povinnost našeho státu, aby všemi dostupnými způsoby podporoval uplatnění výrobků našich českých firem na našem vnitřním trhu. A aby pro naše české živnostníky vytvářel takové daňové a odvodové podmínky, které jim umožní provozování činnosti tak, aby jim to pokrylo jak jejich vlastní potřeby, tak poskytlo i přijatelný zisk, potřebný pro inovaci výrobních prostředků.
Naše země se také pomalu stává jen velkým tržištěm, na kterém cizí přistěhovalci většinou prodávají výslovně brakové zboží, nelegálně dovezené a v nemalé míře také padělky výrobků renomovaných zahraničních firem. Tomu je třeba udělat rázně konec. Na tržištích by měly být prodávány pouze zemědělské produkty od drobných pěstitelů a drobné hospodářské pomůcky a upomínkové předměty z místní řemeslnické výroby.
25. DOPRAVA
Nejenom chemický průmysl a neuvážené používání průmyslových hnojiv, ale i automobilová doprava patří mezi největšími ničitele přírody a životního prostředí. Upřednostněním ekologičtějších způsobů přeprav ochráníme sami sebe ! Je třeba, aby politici již konečně pochopili, že železniční doprava je oproti silniční nejenom ekonomičtější, ale hlavně citlivější k životnímu prostředí. Aby neupřednostňovali silniční dopravu jen proto, že to nějaké přepravní lobby požaduje.
Naše strana se staví za to, aby železnice byla plně ponechána ve státních rukách a aby pro osobní přepravu bylo stanoveno jízdné přijatelné pro všechny vrstvy obyvatelstva, a to i za cenu státních dotací, a také za to, aby osobám dojíždějícím do zaměstnání a studentům, byly poskytovány patřičné slevy. Za samozřejmé pokládáme, že musí být také zajištěna dopravní obslužnost zasahující i do nejzapadlejších obcí.
Budeme prosazovat, aby stát v rámci své dopravní koncepce vhodným způsobem preferoval železniční dopravu, včetně dopravy kamionových souprav po železnici, kde pokládáme zvláště u tranzitní kamionové přepravy za vhodné, aby od tranzitních dopravců bylo požadováno realizovat přesun jejich kamionů přes naši republiku po železnici. K tomu se budeme zasazovat o to, aby byly vytvořeny stimuly, které povedou podnikatele k tomu, aby v nejvyšší možné míře pro dopravu svých surovin i produktů využívali železniční síť a naopak chceme, aby znatelným znevýhodněním byli postihováni ti, kteří toto opatření nedokáží pochopit a i nadále se budou zaměřovat na dopravu kamionovou i tam, kde to nebude nezbytně nutné. Za samozřejmé pokládáme, aby v rámci vnitrostátní silniční dopravy bylo dodržování nosnosti kamionů namátkově na hlavních tazích důsledně kontrolováno a při zjištění přetížení byl kamion ihned odstaven, jeho provozovatel pokutován a aby mu nebyl dovolen další přesun do té doby dokud přetížení neodstraní.
Je také bezpodmínečně nutné, aby stát už konečně začal komplexně řešit nápravu katastrofálního stavu sítě komunikací, včetně vložených komunikačních staveb (mosty a pod.), s důslednou kontrolou, jejímž úkolem by bylo zabránit vzniku neodůvodněných výdajů. A to třeba i na úkor dílčího omezení výstavby nových dálničních tras.
26. ZEMĚDĚLSTVÍ A EKOLOGIE
Zemědělství formuje životní prostředí v němž žijeme. Zachováme-li si čistou přírodu a produkci čistých potravin, zachováme si i zdravé prostředí pro sebe i své děti.
Naše strana bude usilovat o to, aby o venkově přestali rozhodovat od zeleného stolu svými byrokratickými způsoby úředníci z města, kteří venkov poznají jen z televize. Stát musí v oblasti zemědělského podnikání tomuto oboru podnikání dopomoci k prosperitě také omezováním, nebo přiměřeným limitováním dovozů těch zemědělských produktů, které může naše zemědělství v dobré kvalitě vyprodukovat samo.
Je zapotřebí, aby stát podpořil hospodáře malých rodinných farem, kde většinou jde o restituenty, kteří majetky svých předků převzali zpět ve značně zdevastovaném stavu a které jsou význačným krajinotvorným prvkem. Například půjčkami s nízkým úrokem a dlouhodobou splatností, cílenými na nákup moderní zemědělské techniky a obnovu hospodářských objektů. Navrhujeme, aby státem byli vhodnou formou, např. daňovým zvýhodněním, výrazně preferováni také ti zemědělci, kteří hospodaří na tzv. „ekofarmách“.
Za nanejvýš potřebné pokládáme též to, aby byly pod státní kontrolou vytvořeny Územní výkupní a zásobovací jednotky, zhruba pro území okresu, které zajistí zemědělcům smluvní výkup jejich produktů i jatečních zvířat za stanovené výkupní ceny a současně jim zabezpečí dodávky kvalitních krmiv i dalších potřeb. Stát musí také dbát o to, aby úřady důsledně postihovaly ty vlastníky zemědělských pozemků, kteří je řádně neobhospodařují a nechávají je zarůstat plevelem a také ty vlastníky lesů, kteří tyto řádně neobhospodařují, nebo plení, aniž by zajistili po vykácení části lesa jeho obnovu novou výsadbou.
Je nanejvýš nutné, aby se ekologie stala doslova státním programem, to jest, aby to nebyl jen souhrn zásad, zákazů, povolení, vyjímek, trestů, ale aby se stala nedílnou součástí našeho života.
27. CÍRKVE A STÁT
Víra je soukromým statkem člověka a stát mu nemůže toto právo odepírat. Naše strana plně uznává nezastupitelnost působení církví na úseku humanitární pomoci i jejich výchovné poslání, ale v žádném případě nemůže souhlasit s jakoukoli přímou vazbou mezi církvemi a státem, která by umožňovala obousměrné ovlivňování jejich činností a rozhodování.
Uznáváme klady činností u nás provozované historicky tradičními církvemi, ale v žádném případě nemůžeme souhlasit s živelným průnikem různých exotických sekt do naší společnosti, protože jsme přesvědčeni, že jejich činnost vnáší do naší společnosti nežádoucí prvky. Proto budeme prosazovat, aby těmto sektám nebyla činnost u nás povolována.
Uznáváme také právo církví na navrácení komunisty vyvlastněných majetků, ale jenom s podmínkou, že tyto majetky a z nich plynoucí výnosy budou církve alespoň z 80% využívat výhradně pro svou církevní humanitární činnost, nebo na renovaci těch svých církevních staveb, které jsou historicky a umělecky cennými památkami. Jsme si však zároveň vědomi, že církve samy nedokáží ze svých prostředků v plném rozsahu zajistit renovaci a údržbu všech svých historických a umělecky cenných církevních staveb a proto se plně stavíme za to, aby na záchranu těchto památek pro další časy přispíval také stát.
28. PŘISTĚHOVALECTVÍ A EXTRÉMISMUS
Přijímejme do své země jen slušné a solidní jedince, kteří u nás chtějí žít poctivě a kteří budou pro naši zemi přínosem. Za rozhodující faktor pokládáme přitom skutečnost, že všude tam, kde vznikají příliš velké komunity cizorodých přistěhovalců, dochází k tomu, že příslušníci těchto komunit odmítají integraci do základní společnosti a začínají si prosazovat různá mimořádná práva. Jsme toho názoru, že taková mimořádná práva nelze poskytovat nikomu a že v případě nátlakových akcí takových komunit má stát právo proti těmto zasáhnout a to i nejtvrdšími způsoby !
Naše strana chce, aby naši politici v sobě našli odvahu a tvrdě zakročili proti těm cizincům, kteří se k nám stahují jen proto, aby zde rozšiřovali svoje zázemí pro svou skrytou nezákonnou činnost. Aby okamžitě bylo zahájeno prověřování cizinců pobývajících u nás a ti, kteří nebudou mít řádné doklady či platné povolení k dlouhodobému pobytu, byli okamžitě vyhoštěni zpět tam, odkud přišli. Také azylové řízení musí být výrazně zpřísněno a budeme požadovat, aby příslušné státní instituce udělaly potřebná opatření pro omezení nelegálního přistěhovalectví různých etnik z východních a méně kultivovaných zemí, odkud jsou k nám zanášeny prvky zločinnosti, nelegální činnosti a příživnictví.
Je třeba, aby si politici konečně uvědomili, že většina těch, kteří k nám nezákonnými způsoby přicházejí přes hranice, neutíká z vlastní země před nebezpečím politické persekuce, ale že jsou to pouze nomádi, kteří hledají ty velkorysé životní podpory,které jsou u nás i v dalších evropských zemích poskytovány podobným lidem v rámci až příliš rozsáhlé sociální pomoci. Takoví pak, jsou-li zachyceni, plní často na dlouhé měsíce záchytné tábory, kde veškeré zaopatření jest zase hrazeno ze státních prostředků, kterých se pak díky této naší vstřícnosti vůči těmto nomádům nedostává tam, kde je jich zapotřebí mnohem více. Reálnou skutečností je i to, že tito lidé k nám často přinášejí různé nakažlivé choroby ! Takové je třeba rychle a bezvýhradně vracet do země jejich původu.
Pokud bude někomu u nás uděleno řádné povolení k dlouhodobému pobytu, nebo přiznán azyl, je třeba, aby mu bylo zároveň určeno kde bude žít. Nelze tolerovat vytváření cizorodých enkláv v nichž se takoví přistěhovalci koncentrují nežádoucím způsobem – ruské, čínské a vietnamské čtvrtě měst – do kterých se obávají vkročit i policisté a kde naše zákony jsou těmi přistěhovaleckými skupinami ignorovány. Podobní migranti z řad cikánského etnika, kteří se k nám stahují především ze Slovenska či Rumunska a zabydlují u svých etnických příbuzných, byli měli být urychleně navraceni tam, odkud přišli.
Chceme aby, i přes veškerá ustanovení Evropské unie, která naši politici neuváženě přijali, naše republika trvala na takových vlastních zákonných ustanoveních, která umožní vykázat z našeho území nežádoucí osoby cizího původu, uzná-li to za potřebné. A aby také byli tvrdě postihováni podnikavci, kteří dávají přednost zaměstnávání cizích nelegálních migrantů před našimi řádnými občany jen proto, že tito jsou ochotni bez příslušného zdravotního pojištění pracovat za plat neodpovídající ani zákonnému minimu.
Je také zapotřebí, aby byly zpřísněny podmínky pro vydávání podnikatelských oprávnění pro cizince a také, aby naše státní orgány zintensivnily a zpřísnily zásahy proti tzv. „bílým koním“, tj. proti těm našim občanům, kteří se dají za úplatu najímat cizinci pro vytváření fiktivních firem, které jsou jen pláštíkem zakrývajícím nějakou nekalou činnost.
Naše strana odmítá, aby Česká republika se musela stát podle přání některých evropských politiků jednou ze zemí, do kterých některé bývalé koloniální západní státy budou přesunovat své „přebytky“ příslušníků cizích etnik. Ty ať si dané země, které po dlouhá desetiletí z kolonií tyly, nechají hezky doma.
Tyto naše postoje vůči přistěhovatelské migraci a vůči příslušníkům některých nepřizpůsobitelných etnik, naši současní politici nazývají „nežádoucím extrémismem“, který je třeba z naší společnosti vymýtit. My však říkáme, že extrémisty jsou naopak ti politici, kteří to tvrdí. Pasují na extrémisty sami sebe již svým popíráním a odsuzováním potřeby vlastenectví, svou přehnaně liberální podporou jistých skupin lidí, které jsou pro většinu našich občanů nežádoucím prvkem a svým zarputilým prosazováním „pozitivní diskriminace“, která neznamená nic jiného než diskriminaci našich většinových národností.
29. TOXIKOMÁNIE A JINÉ NENORMALITY
Drogy, prostituce a další abnormality, i když je to věcí jedinců, oslabují celou společnost ! Stalo se však u nás zvykem, že lidé, kteří podlehnou drogám a jiným zdraví poškozujícím návykovým látkám, jsou díky politice naočkované do naší společnosti uměle přehnaným liberalismem až přespříliš tolerováni a že jsou pro ně na úkor ostatních spořádaných občanů vytvářeny „programy“, které jim ještě užívání drog usnadňují místo toho, aby je vedly k odvykání. A je řada politiků, kteří by nejraději užívání drog ještě usnadnili tím, že by legalizovali tzv. měkké drogy, které jsou při vzniku narkomana startovním prostředkem. S tím zásadně nemůžeme souhlasit !
Naše strana se staví za to, aby byly výrazně zpřísněny trestní sazby za výrobu, pašování a distribuci drog a u těch, kteří budou za takovou činnost odsouzeni, aby byla zrušena možnost zkrácení soudem vyměřeného trestu podmínečným propuštěním po uplynutí části trestu a také možnost udělení amnestie. Užívání drog musí být postaveno na roveň úmyslnému sebepoškozování člověka a ti, kteří si jejich užíváním způsobí jakoukoli zdravotní újmu, musí být povinni veškerou léčbu hradit ze svých vlastních prostředků. Jejich léčba nemůže být v žádném případě hrazena základní zdravotní pojišťovnou ! V případě platební neschopnosti léčeného narkomana pokládáme za samozřejmé, že bude povinen potřebnou částku si odpracovat pod dohledem při veřejně prospěšných pracích s tím, že výdělek, v relacích minimální mzdy, bude po odečtení nezbytného životního minima užit pro umoření jejich dluhu u zdravotnického zařízení.
Budeme prosazovat, aby s okamžitou platností bylo zrušeno bezplatné rozdávání injekčních stříkaček uživatelům drog a veškerá prevence byla zaměřena především na zásahy proti těm, kteří drogy pašují, vyrábějí a šíří. I to, aby občané, kteří budou přistiženi v exaltovaném stavu po požití drog, byli obdobně jako opilci izolováni v záchytných protialkoholních stanicích, a byla jim zákonem uložena povinnost náklady na pobyt uhradit. A při opakovaném takovém zadržení vícekrát než 2x, aby jim byla bez možnosti námitek nařízena soudně protidrogová léčba, již také budou muset v plné výši uhradit. Stejně tak v případech alkoholiků, kteří se během jednoho roku více než 2x dostanou do záchytné stanice, budeme požadovat, aby i těmto bylo možno soudem nařídit protialkoholní léčbu, jejíž náklady by byli povinni plně uhradit.
Budeme také prosazovat, aby prokázaným chronickým narkomanům bylo odebráno řidičské oprávnění a toto jim mohlo být obnoveno jen po úspěšném absolvování protidrogové léčby a prokázání drogové abstinence nejméně po 3 roky od ukončení léčby.
30. OBČAN A SPOLEČNOST
Chce-li občan demokratické společnosti mít svá práva, musí také této společnosti něco odvádět ! Nelze jenom mnohé chtít a nic nedávat ! Naše strana trvá na tom, aby platila pro všechny občany ČR stejná práva, bez rozdílu na národnost či příslušnost k nějakému etniku, ale také, aby byly odmítnuty veškeré pokusy některá etnika nějakým způsobem na úkor ostatních zvýhodňovat tzv. pozitivní diskriminací.