Úvod (úvodní stránka webu)
Chcete referendum o Evropské unii? Stejně jako my myslíte, že je to nejdůležitější téma letošních voleb? Jsme tu pro Vás. Politické hnutí Referendum o Evropské unii je nové jen datem oficiálního vzniku. Každý z členů roky vystupoval ve veřejném prostoru kriticky k EU už v době, kdy ostatní ještě oslavovali novodobé pětiletky. Naše názory jsou konzistentní. Hnutí jsme založili, protože referendum o EU dodnes nikdo neprosadil. Proto, že ostatní ho buď odmítají, nebo nemají sílu ho prosadit.
Letos je to buď, anebo. Jsou strany, které vám ve volbách nabízejí tzv. řešení všeho možného, ale cíleně zamlčují, že v drtivé většině musí být vše v mantinelech EU a referendum zcela odmítají. Jsou strany, které by sice referendum chtěly, ale pro občany jsou z různých jiných důvodů prostě nevolitelné. A pak je tu cca 40 % lidí, které doposud nikdo k volbám nedostal. Řada z nich totiž ví, že bez referenda o EU nejsou schopni na národní úrovni ve volbách ve skutečnosti něco změnit. My prosadíme referendum o Evropské unii a Vy rozhodnete. Pojďte do toho s námi.
Cíl voleb 2017
Naším cílem ve volbách 2017 je prosazení ústavního zákona následujícího znění:
Ústavní zákon
o referendu o členství České republiky v Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Část první
Referendum o členství České republiky v Evropské unii
Čl. 1
Obecná ustanovení
(1) Referendem podle tohoto ústavního zákona lze přijmout rozhodnutí o vystoupení České republiky z Evropské unie.
(2) Otázka pro referendum zní: „Souhlasíte s tím, aby Česká republika vystoupila z Evropské unie?“
(3) Právo hlasovat v referendu má každý občan České republiky starší 18 let věku.
Čl. 2
Vyhlášení referenda
Prezident republiky vyhlásí referendum ve lhůtě do 90 dnů od účinnosti prováděcího zákona (čl. 4) obdobným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon. Referendum se musí uskutečnit ve lhůtě od 60 do 180 dnů od jeho vyhlášení. Pokud by se referendum mělo konat v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, vyhlásí ho prezident republiky tak, aby se konalo spolu s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do zastupitelstev územních samosprávných celků.
Čl. 3
Výsledek referenda
(1) Rozhodnutí o vystoupení České republiky z Evropské unie je přijato, odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících.
(2) Výsledek referenda vyhlašuje prezident republiky obdobným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon.
(3) Vyhlášený výsledek referenda, kterým bylo rozhodnutí o vystoupení České republiky z Evropské unie přijato, nahrazuje souhlas všech příslušných státních orgánů s vystoupením České republiky z Evropské unie. Vyjádřením souhlasu v referendu se zakládá příslušným státním orgánům povinnost k oznámení záměru vystoupit z Evropské unie dle čl. 50, odst. 2 SEU a povinnost k učinění dalších nezbytných kroků směřujících k ukončení členství České republiky v Evropské unii.
Čl. 4
Provedení zákonem
Zákon upraví další podmínky výkonu hlasovacího práva v referendu, jakož i podrobnosti vyhlašování a provádění referenda a vyhlašování jeho výsledku. K přijetí tohoto zákona je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Část druhá
Změna ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Čl. 5
Rozšíření pravomoci Ústavního soudu ČR
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a ústavního zákona č. 98/2013 Sb., se mění takto:
- V čl. 87 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l) o tom, zda postup při provádění referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména pak s ústavním zákonem o referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo se zákonem vydaným k jeho provedení.“
Část třetí
Účinnost
Čl. 6
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem …..
Důvodová zpráva
Obecná část:
Dne 1. května 2004 vstoupila po ratifikaci všemi smluvními stranami v platnost Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Souhlas lidu v referendu vyhlášeném na základě ústavního zákona č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení České republiky a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, nahrazoval souhlas Parlamentu se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, došlo k podstatným změnám v samotném primárním právu Evropské unie. Ratifikační proces tzv. Evropské ústavy byl sice po odmítavých referendech konaných v Nizozemsku a ve Francii fakticky zastaven, to však nezabránilo v přijetí Lisabonské smlouvy, která z Evropské ústavní smlouvy vychází a s výjimkou terminologických odchylek a přečíslování jednotlivých ustanovení ji takřka kopíruje. Ratifikací Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy bez souhlasu lidu v referendu došlo k zásadní změně primárního práva Evropské unie oproti stavu, s nímž souhlasili občané České republiky v referendu. Tato změna spočívá zejména v tzv. komunitarizaci do té doby třetího pilíře, jakož v rozsáhlé expanzi hlasování kvalifikovanou většinou v oblastech, kde bylo dříve možné přijímat rozhodnutí pouze jednomyslně. Zásadní proměnu Evropské unie přinesla rovněž krize evropské měnové unie a konečně i tzv. migrační krize, v rámci jejíhož „řešení“ byla proti vůli České republiky přijata rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a 2015/1601, která zavedla mechanismus pro relokaci běženců.
Navrhovatel s ohledem na výše uvedené okolnosti stojí na stanovisku, že je vhodné dát občanům prostor k tomu, aby se prostřednictvím referenda vyjádřili k otázce, zda si přejí v současné Evropské unii setrvat, nebo zda ji ústavně a mezinárodněprávně konformní cestou opustit. S ohledem na skutečnost, že k souhlasu se vstupem České republiky došlo prostřednictvím referenda, je podle navrhovatele vhodné souhlas k tomu příslušných státních orgánů nahradit stejným institutem (referendem), byť se podle vnitrostátního ani unijního práva nejedná o nutnou podmínku k realizaci vystoupení České republiky z Evropské unie.
Ústavozákonodárce předjímá možnost uplatnění přímé demokracie (a tedy i referenda) coby jednoho ze způsobů výkonu státní, resp. veřejné moci v ustanovení čl. 2, odst. 2 Ústavy ČR, který stanovuje, že „ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“ Předkládaný návrh přestavuje formu fakultativního referenda (v určité otázce může být rozhodnuto referendem i způsobem jiným, avšak pokud k referendu zákonem stanoveným postupem dojde, je nutno brát jeho výsledek za závazný)[1], nejedná se tedy o referendum obligatorní ani konzultativní (poradní). Vyloučení konzultativní formy vyplývá již ze samotné dikce čl. 2, odst. 2 Ústavy ČR.[2]
Navrhovatel z větší části přebírá koncepci ústavního zákona č. 515/2002 Sb. o přistoupení České republiky k Evropské unii. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že podle současného návrhu je referendum konstituováno jako referendum fakultativní (a nikoliv obligatorní). Další podstatný rozdíl je možné spatřovat v tom, že předkládaný návrh ústavního zákona neumožňuje opakování referenda v případě nevyslovení souhlasu s vystoupením z Unie (srov. oproti tomu čl. 3 ústavního zákona č. 515/2002 Sb., který s možností opakovaného referenda při nevyslovení souhlasu s přistoupením k EU počítal). Navrhovaný ústavní zákon má povahu ústavního zákona čistě jednorázového. Další rozdíl lze shledat rovněž v rozsahu navržené novely Ústavy ČR. Předkládaný návrh novelizuje pouze jedno ustanovení Ústavy ČR (zakotvuje pravomoc Ústavního soudu rozhodnout o tom, že postup při provádění referenda není souladný s ústavním pořádkem, zejména pak s tímto ústavním zákonem či se zákonem vydaným k jeho provedení), kdežto ústavní zákon č. 515/2002 Sb. o přistoupení České republiky k Evropské unii novelizoval rovnou 3, resp. 4 ustanovení Ústavy ČR, které byly následně ústavním zákonem zrušeny, resp. z Ústavy ČR vypuštěny (podrobněji komentář k čl. 5).
Slučitelnost navrhované úpravy s mezinárodními závazky a s ústavním pořádkem
Navrhovaná právní úprava je slučitelná s mezinárodními závazky České republiky. Vystoupení z Evropské unie umožňuje samotné primární právo Unie (čl. 50, odst. 1 SEU). Akt vystoupení je jednostranným projevem vůle členského státu.[3] Jeho jedinou podmínkou je soulad s vnitrostátními právními předpisy, který je Evropská rada oprávněna přezkoumat.[4] Předkládaný návrh ústavního zákona není v rozporu s literou ani principy dosud platného ústavního pořádku a jeho materiálního jádra (čl. 9, odst. 2 Ústavy ČR). Návrh ústavního zákona je realizací čl. 2, odst. 2 Ústavy ČR.
Finanční a hospodářský dopad navrhované úpravy
Odhad výdajů na provedení referenda lze nepřímo získat z dat o nákladech na provedení celostátních voleb. Navrhovatel odhaduje náklady na provedení referenda ve výši cca 600 milionů Kč. Odhad je však velmi hrubý, skutečná výše nákladů se bude do značné míry odvíjet od vyhlášeného termínu referenda (možnost spojit ho dle čl. 2 návrhu s volbami do Poslanecké sněmovny či s volbami do zastupitelstev územních samosprávných celků) a od právní úpravy obsažené v prováděcím zákoně (čl. 4 návrhu).
Zvláštní část:
K čl. 1
K odstavci 1:
Odstavec 1 je realizací čl. 2, odst. 2 Ústavy ČR. Zakotvuje institut jednorázového referenda, na jehož základě lze přijmout rozhodnutí o vystoupení České republiky z Evropské unie. Mimo to však stále mohou o vystoupení České republiky z EU rozhodnout k tomu oprávněné orgány státní moci. Navrhovatel nechtěl jít cestou tzv. obligatorního referenda (tj., že ve stanovené věci může být vždy rozhodnuto jen a pouze referendem) jako tomu bylo v případě ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k EU (čl. 1, odst. 1). Předkládaný návrh tak neomezuje pravomoci státních orgánů v budoucnu rozhodnout o vystoupení ČR i bez souhlasu občanů v referendu.
K odstavci 2:
Návrh ústavního zákona formuluje otázku pro referendum, která bude muset být reflektována v prováděcím zákoně. Navrhovatel používá v předmětném ustanovení termínu „souhlasíte…“ s ohledem na skutečnost, že je v daném případě nahrazován souhlas příslušných orgánů státní moci (srov. čl. 3, odst. 3 návrhu). Ustanovení obsahuje rovněž odkaz na čl. 50 SEU, který proces vystoupení z Unie upravuje. Vyjádřením souhlasu v referendu se zakládá příslušným státním orgánům (prezidentovi republiky, popř. vládě) povinnost k oznámení záměru vystoupit z Evropské unie dle čl. 50, odst. 2 SEU a povinnost k učinění dalších nezbytných kroků směřujících k ukončení členství České republiky v Evropské unii. K samotnému vystoupení pak dojde až okamžikem vstupu tzv. dohody o vystoupení v platnost, popř. uplynutím prekluzivní lhůty 2 let od oznámení záměru vystoupit z Unie Evropské radě, nebude-li výslovně a jednomyslně dohodnuto jinak (čl. 50, odst. 3 SEU).
K odstavci 3:
Právo hlasovat v referendu náleží každému občanovi České republiky, který je starší 18 let věku. Stanovení dalších podrobností se ponechává na zvážení zákonodárci, který je povinen přijmout prováděcí zákon (čl. 4). Je tak zcela na zákonodárci, zda například umožní hlasování občanům v referendu i ze zahraničí (typicky na ambasádách České republiky), či nikoliv. Konkrétní provedení je (stejně jako u všech druhů voleb) ponecháno na úpravě v běžném zákoně. K prováděcímu zákonu podrobněji komentář k čl. 4 návrhu.
K čl. 2
Po vzoru volebních zákonů se vyhlášení referenda svěřuje prezidentovi republiky. Navrhovatel zde na rozdíl od právní úpravy obsažené v ústavním zákoně č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nenavrhuje změnu článku 62 Ústavy ČR. Provedení novely Ústavy ČR není ve vztahu k zakotvení pravomoci prezidenta republiky vyhlásit referendum nutné, jelikož prezident republiky může vykonávat i další pravomoci nad rámec Ústavy, stanoví-li tak zákon (argumentum a fortiori a minori ad maius rovněž ústavní zákon). Rozdíl bude spočívat v tom, že v navrhovaném případě se bude jednat o kontrasignovanou pravomoc (čl. 63, odst. 3 Ústavy ČR), kdežto v případě doplnění pravomoci přímo do čl. 62 Ústavy ČR by se jednalo o pravomoc nekontrasignovanou. Navrhovatel nevidí důvod, proč činit rozdíl mezi vyhlášením voleb (kontrasignovaná pravomoc) a vyhlášení referenda.
Výslovně se stanovuje, že referendum se vyhlašuje obdobným způsobem jako zákon (shodně čl. 1, odst. 4 ústavního zákona č. 515/2002 Sb.). Návrh ústavního zákona důsledně rozlišuje mezi lhůtou pro vyhlášení referenda a lhůtu pro uskutečnění referenda. Lhůty stanovil navrhovatel tak, aby se stihla po technické stránce řádně zajistit organizace referenda, jakož aby mohla ze strany příznivců i odpůrců vystoupení České republiky proběhnout případná kampaň a diskuze.
Zejména s ohledem na finanční aspekty se v zákonem stanovených případech umožňuje spojit referendum spolu s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nebo s volbami do zastupitelstev územních samosprávných celků (volby do obecních zastupitelstev, volby do krajských zastupitelstev). Předlohou se stal čl. 1, odst. 5 ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.
K čl. 3
K odstavci 1:
Kladný výsledek referenda je po vzoru čl. 5, odst. 1 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. spojen s kladnou odpovědí nadpoloviční většiny hlasujících. Navrhovatel tehdy v obecné části důvodové zprávy k ústavnímu zákonu č. 515/2002 Sb., konstatoval: „Zvažovány byly tři možné modely: stanovení určité účasti hlasujících jako podmínky platnosti referenda, stanovení nadpoloviční většiny hlasujících, jež je současně určitým podílem všech oprávněných občanů (např. 30%, ale také 50%), a konečně vynechání podobné podmínky platnosti. Zvláště první případ je v mezinárodním srovnání neobvyklý; v zemích EU jde vlastně jen o Itálii. Silným argumentem ve prospěch třetího přístupu bylo upravení procedury obdobné volebnímu procesu a hlavně nezapočítávání absentujících jako hlasujících proti přistoupení. Ponechává se tak zcela na voličích, zda se hlasování zúčastní nebo ne; pokud však hlasovat nepřijdou, neovlivní výsledek referenda – rozhodnutí vlastně přenechávají aktivním občanům.”
Podle názoru navrhovatele tohoto ústavního zákona by měly být podmínky pro kladný výsledek referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie shodné jako v případě referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii.
K odstavci 2:
Stejně tak jako prezident republiky vyhlašuje referendum, vyhlašuje rovněž jeho výsledek. Výsledek referenda se vyhlašuje způsobem obdobným, jakým se vyhlašuje zákon. K tomu viz přiměřeně výklad k čl. 2 návrhu.
K odstavci 3:
Odstavec 3 stanovuje, že kladný výsledek referenda (souhlas občanů s vystoupením z Evropské unie) nahrazuje souhlas všech příslušných státních orgánů s vystoupením z Evropské unie. Navrhovatel úmyslně zvolil formulaci “všech příslušných státních orgánů”, protože v právní teorii nepanuje zcela jednoznačný názor na to, které všechny státní orgány jsou do procesu vypovězení mezinárodní smlouvy/odstoupení od mezinárodní smlouvy zapojeny. Sporná je zejména úloha Parlamentu v tomto procesu. V nejobecnější rovině však platnost mezinárodní smlouvy ukončuje ten orgán, z jehož plné moci byla mezinárodní smlouva sjednána[5] – ustanovení tak bude dopadat zejména na prezidenta republiky, popř. sekundárně na vládu. Dále viz výklad k čl. 1, odst. 2 návrhu.
K čl. 4
Prováděcí zákon stanoví podrobnou úpravu pro výkon hlasovacího práva v referendu, vyhlášení referenda a jeho výsledků ve Sbírce zákonů apod. Je standardním přístupem v tuzemském ústavním právu a legislativě, že nejzákladnější ustanovení ve vztahu k volbách jsou upraveny v právním předpise ústavní právní síly (volby do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR – čl. 16 a následující Ústavy ČR, volba prezidenta republiky – čl. 56 a následující Ústavy ČR, zastupitelstva územních samosprávních celků – čl. 102 Ústavy ČR), kdežto podrobnosti a ustanovení technicistního charakteru jsou provedeny zákonem. Stejná koncepce byla koneckonců zvolena i v případě ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o přistoupení České republiky k Evropské unii, jehož článek 6 stanovoval, že podrobnosti upraví zákon.
Navrhovatel se rozhodl pro případ budoucích možných sporů o povahu tohoto prováděcího zákona výslovně stanovit, že k jeho přijetí je potřeba schválení Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Jednalo by se tak de facto o tzv. organický zákon (zákon, který má právní sílu jako „běžný“ zákon, avšak je v porovnání s „běžným“ zákonem schvalován přísnější procedurou – Senát zde nemůže být přehlasován Poslaneckou sněmovnou). Zákon, který by prováděl ústavní zákon o referendu, by měl totiž materiálně velmi podobnou povahu jako tzv. volební zákon ve smyslu čl. 40 Ústavy ČR (tzv. organické zákony). S ohledem na možné spory, jakož i s ohledem na velmi extenzivní judikaturu Ústavního soudu ČR k výkladu pojmu „volební zákon“ (srov. zejména Nález Pl. ÚS 13/05 z 22. 6. 2005), se navrhovatel rozhodl pro odstranění veškerých pochybností, postup pro přijetí prováděcího zákona výslovně normovat. Shodný postup byl zvolen i v případě ústavního zákona č. 515/2002 Sb. (čl. 6, věta druhá).
K čl. 5
Dané ustanovení novelizující Ústavu ČR rozšiřuje pravomoc Ústavního soudu ČR. Ten by mohl rozhodnout o tom, zda postup při provádění referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména pak s ústavním zákonem o referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo se zákonem vydaným k jeho provedení.
Předlohou tohoto ustanovení se stal čl. 7 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. a to s tím, že navrhovatel odstranil některé dílčí nedostatky, které byly v čl. 7 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. shledány.[6] Navrhovatel si je vědom toho, že po platné realizaci referenda se dané ustanovení stane obsoletní. Navrhovatel si rovněž uvědomuje skutečnost, že dané ustanovení bude s největší pravděpodobností nutné reflektovat i změnou v zákoně č. 182/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o Ústavním soudu).
Navrhovatel naopak s ohledem na skutečnost, že návrh předkládaného ústavního zákona nepočítá s opakováním referenda podle tohoto ústavního zákona, nepřejímá tu část ustanovení čl. 7 ústavního zákona č. 515/2002 Sb., podle níž měl Ústavní soud pravomoc rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí. Dané ustanovení se totiž vztahovalo právě k návrhu na tzv. opakované referendum, se kterým se prezident republiky neztotožnil a nevyhověl mu.[7]
[1] Obdobně ŠIMÍČEK, V. In FILIP, J. et al. Ústava České republiky. Komentář. Praha: Linde, 2010, str. 51.
[2] O konzultativní referendum by se mohlo jednat např. v situaci, kdy by se referendum konalo na základě zákona, nikoliv však ústavního zákona. V takovém případě by totiž nebyla naplněna podmínka čl. 2, odst. 2 Ústavy ČR a nejednalo by se tak vůbec o případ, kdy lid přímo vykonává státní moc (konzultativní referendum není ve formálním smyslu výkonem státní moci). Srov. SYLLOVÁ, J. In SLÁDEČEK, V., MIKULE, V., SYLLOVÁ, J. Ústava České republiky. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 18-19.
[3] DÖRR, O. In NETTESHEIM, M. Das Recht der Europäischen Union. Band I. EUV/AEUV. München: C. H. Beck, 2011, Kommentar zum Art. 50 EUV, Rdnr. 3., Rdnr. 19.
[4] TICHÝ, L. In TICHÝ, L. et al. Evropské právo. 4. vyd. Praha: 2011, str. 68, marg. 138.
[5] Srov. MLSNA, P., KNĚŽÍNEK, J. Mezinárodní smlouvy v českém právu – teoretická východiska, sjednávání, schvalování, ratifikace, vyhlašování a aplikace. Praha: Linde, 2009, str. 475.
[6] Viz např. FILIP, J. In FILIP, J. et al. Ústava České republiky. Komentář. Praha: Linde, 2010, str. 1165-1170. Zdaleka ne se všemi námitkami se však navrhovatel ztotožňuje.
[7] Ibid., str. 1164.
Programové postoje pro ČT24 (Volby 2017: Programové postoje stran)
REU k tématu Obrana a bezpečnost
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro uchování a posílení bezpečnosti občanů a zajištění efektivní obrany ČR
Politika Evropské komise vytváří zásadní bezpečnostní rizika. Vzniká koncept společné Evropské armády jakožto silového prvku evropského superstátu. Znamenal by pro nás podřízenost většinovému hlasování ve vojensko-politických rozhodnutích, a tudíž i riziko účasti v cizích válkách. Jakou přísahu a komu by skládal český voják? Určitě ne České republice, ale superstátu, představovanému úředníky z Bruselu nebo vůdcům velkých států, jako je Německo či Francie. Terorismus, nejdiskutovanější bezpečnostní téma dneška, slouží vládám států EU k posilování pravomocí na úkor osobní svobody občanů. Hnutí Referendum o Evropské unii spatřuje smysl a poslání AČR v obraně vlastního státu a podporuje občanskou motivaci bránit svobodu svoji, svých blízkých a spoluobčanů. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro uchování a posílení bezpečnosti občanů a zajištění efektivní obrany našeho státu.
REU k tématu Doprava a dopravní infrastruktura
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro suverénní zodpovědnou politiku v oblasti dopravní infrastruktury a investic
Podle celkového objemu čerpaných dotací z Operačního programu Doprava máme v České republice hustou síť perfektních dálnic a vlaky sviští minimální rychlostí 200 km/h. Fakt, že tomu tak není, je zapříčiněn mimo jiné způsobem schvalování staveb a nutností dodržet regulace Evropské unie. Infrastrukturní projekty tak nejsou primárně realizovány na základě skutečného veřejného zájmu, ale podle jejich slučitelnosti s normami EU a hesla „musíme čerpat co nejvíce“. Dostali jsme se do paradoxní situace, kdy díky falešné modle čerpání dotací za každou cenu dokola opravujeme některé části dopravní infrastruktury a investujeme do šíleně předražených staveb, a mezitím jsou naprosto klíčové infrastrukturní projekty v nedohlednu. Referendum o Evropské unii je základem pro rozhodnutí občanů, zda o strategii a investicích v tak zásadní oblasti pro Českou republiku budeme rozhodovat u nás doma, nebo v podřízenosti centrálním pravidlům a rozhodnutím za našimi hranicemi.
REU k tématu Společnost a kvalita života
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro zajištění svobody a kvalitnějšího života každého z nás i celé společnosti
Kvalita života se nedá ani změřit, ani nadiktovat. Každý člověk je jedinečný a vnímá svůj život individuálně. Žádná regulace ani směrnice EU občanům šťastný a spokojený život nezajistí. Život občanů patří jim, ne úředníkům a politikům. Každý má právo na ochranu svého soukromí, majetku, zdraví a života. To je role státu. Nikoliv vměšování se rodičům do výchovy dětí, všem do nakládání s vlastním majetkem nebo filtrování informací v médiích a na sociálních sítích. Skutečné elity jdou občanům příkladem a inspirují je. Současné pseudoelity jsou posedlé kontrolou, zákazy, nařízeními a šířením svojí jediné pravdy. Naše členství v EU tyto negativní tendence posiluje, neboť velká část rozhodovacích pravomocí leží v Bruselu, kde nemají vůbec tušení, jakým problémům a výzvám běžní lidé čelí. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro zajištění svobody a kvalitnějšího života pro každého z nás, a tím i celou společnost.
REU k tématu Sociální politika a zaměstnanost
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro udržitelnou sociální politiku, zdravou zaměstnanost i zasloužené důchody
Česká republika je rozvinutým státem. Rámec naší sociální politiky je definován Evropskou sociální chartou, která specifikuje ochranu sociálních práv občanů v Evropě. Český sociální systém je stabilní a nezaměstnanost v porovnání s jinými státy EU nízká. Tyto výdobytky však začínají být v ohrožení. Štědrý a předimenzovaný sociální systém vůdčích států EU se stal kvůli jejich chybným rozhodnutím obtížně financovatelným a svoje problémy chtějí přenést na ostatní. Silové přerozdělování běženců na základě přidělených kvót navíc přenese náklady na jejich zajištění na cílové země. V oblasti sociální politiky se připravuje prohloubení slučování legislativy v členských zemích EU. O dalším postupu zřejmě rozhodne „sociální summit“ už letos v listopadu. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro svobodu naší sociální politiky a její stabilitu do budoucna, společně se zdravou zaměstnaností i zaslouženými důchody.
GALERIE
REU k tématu zaměstnanost
REU k tématu Školství, sport, věda a mládež
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU zbaví školství byrokracie, což je základ pro zvýšení mezd. Učitel má učit, ne vyplňovat papíry
Ve vzdělávání a sportu patří Evropské unii pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje vzdělávací programy členských států. Tuto pravomoc však nevyužívá pouze k podpoře skutečného vzdělání, ale i projektů, jež jsou motivovány šířením politické ideologie, což považujeme za skandální porušení zásady apolitičnosti školského systému. V zájmu účelového čerpání dotací školy na tuto hru přistupují a naše děti se tak stávají obětí politické indoktrinace už od raného školního věku. Společně s postupující ideologizací školství a jeho byrokratické centralizaci se na učitele na všech stupních škol valí administrativní zátěž, která je odvádí od jejich skutečného poslání – předat našim dětem vědomosti a naučit je získané vzdělání používat. Od našeho vstupu do EU se Česká republika ve srovnávacích žebříčcích úrovně znalostí propadá. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro odpolitizování školství a převedení peněz tam, kde jsou potřeba. Na mzdy učitelů.
REU k tématu Průmysl a obchod
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro opravdu udržitelný rozvoj průmyslu a úspěšný a férový obchod s celým světem
Jsme země šikovných a schopných lidí, kteří k úspěchu potřebují pouze rozvázat ruce. Odmítáme škodlivé regulace a prosazujeme svobodný obchod s partnery po celém světě. Úspěch průmyslového sektoru se odvíjí od kvalifikace pracovní síly, možností obchodní spolupráce a cen vstupních surovin a energií. Lisabonská smlouva odebrala České republice i jiným členským státům možnost samostatně sjednávat obchodní dohody. Nařízení EU ohledně emisí CO2 naprosto podkopala energetický sektor. Největším tahounem trendu obnovitelných zdrojů energií je Německo, které však kvůli uzavření svých jaderných elektráren emise CO2 nesnižuje. Účet za obnovitelné zdroje platí daňový poplatník. Jen za letošní rok nám všem v ČR vezmou sluneční, větrné a biomasové energetické zdroje z kapsy přes 40 miliard korun! Tento přístup posloužil zájmům velkých zemí v EU. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro opětovné získání suverenity ve sjednávání obchodních dohod i vlastní energetické politice.
REU k tématu Kultura
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro zachování našich historických a kulturních hodnot a nepřepisování dějin
Česká republika je domovem mnoha velkých postav světové kultury, jejichž díla jsou dodnes inspirací pro bezpočet lidí po celém světě. Ať to byl třeba Antonín Dvořák, nebo Karel Čapek, spousta z nich se zapsala do historie lidstva a všichni to dokázali svým talentem, tvrdou prací a bez dotací. Kultura nesmí být po obsahové ani po formální stránce ovlivňována svévolnými rozhodnutími státu, neboť pak neodráží skutečné nálady a potřeby společnosti, ale spíše přání a představy politiků či úředníků. Evropská unie kulturou manipuluje prostřednictvím dotací. Přepisují se pohádky, ve jménu politické korektnosti se „modernizují“ divadelní hry klasických autorů a penězi daňových poplatníků se dotuje filmová produkce s tím „správným“ obsahem. Autentická kultura zaniká a je nahrazena obdobou „socialistického realismu“. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro možnost uchování tradiční kultury a odmítnutí přepisování historie v politických kancelářích za našimi hranicemi.
REU k tématu Státní finance
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro suverénní fiskální a daňovou politiku a odmítnutí společné měny euro
Česká republika je v porovnání s většinou zemí EU ekonomicky stabilní zemí. Historicky máme nízkou míru zadlužení vůči HDP a poměrně příznivé daňové prostředí i pro zahraniční investory. Vedoucí země „tvrdého jádra“ EU jsou v situaci opačné a hledají cesty, jak konkurenci z východních zemí omezit. Proto zaznívají nové termíny jako sociální a daňový dumping. Místo systémového řešení vlastních problémů si tak chtějí skrze Evropskou komisi prosadit slučování daní napříč EU. To by pro nás znamenalo ztrátu konkurenční výhody, propad ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti. Odmítáme i přijetí eura jako politického projektu. Nezávislá měnová politika nám umožňuje pružně reagovat na dynamický vývoj na světových trzích a chrání nás před nevyhnutelnou krizí eurozóny způsobenou neudržitelnými státními dluhy zemí, jako jsou Francie, Itálie nebo Řecko. Po roce 2020 se staneme čistým plátcem do rozpočtu EU. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou jedinou cestou, jak nepřijmout společnou měnu.
GALERIE
REU k tématu státní finance
REU k tématu Zahraniční politika
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro suverénní zahraniční politiku a respekt a váhu ČR na mezinárodní scéně
Po přijetí Lisabonské smlouvy jsme ztratili podstatnou část svojí suverenity. Mezinárodní smlouvy jsou v hlavních oblastech sjednávány ve výlučné pravomoci Evropské unie podle článku 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rozhodnutí o zavádění ekonomických sankcí vůči některým zemím je uskutečňováno mimo kompetenci vlády ČR. Vedoucí země EU si však vždy velmi dobře ohlídají, aby se takové sankce nedotkly jejich výsostných zájmů, což krásně ilustrují sankce proti Rusku, které se však nedotkly rusko-německého projektu plynovodu NordStream, v jehož správní radě působí bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Přimknutím a servilitou vůči „tvrdému jádru“ nic nezískáme. Naše zahraniční politika musí být sebevědomá a nesmí se podřizovat parciálním zájmům velkých států v EU. Dokud budeme členským státem EU, nemůže být téma zahraniční politiky v národních volbách věrohodné. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro obnovu suverénní zahraniční politiky České republiky.
REU k tématu Zemědělství a životní prostředí
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro nápravu škod v zemědělství a životním prostředí způsobených spol. polit. EU
Zemědělská politika EU slouží jako páka na prosazení zájmů farmářů ze „starých“ zemí Evropské unie a vede k potlačování konkurence ze strany našich zemědělců. Musíme dodržovat kvóty na produkci jednotlivých komodit. Ničíme si půdní fond pěstováním řepky olejné. Čeští zemědělci jsou kvůli dotacím znevýhodněni oproti například francouzské, německé nebo italské konkurenci. Půdní fond se místo zdroje potravy pro obyvatele České republiky stal generátorem dotací. Pěstování technických plodin a nadměrné využívání chemikálií vede k devastaci přírodní rovnováhy.
Naše zemědělce zatěžuje bizarní a přebujelá administrativa; například pro každou krávu musí vést její životní deníček s daty krmení, dojení, pastvy apod. Všechny tyto skutečnosti nahrávají velkým zemědělským koncernům a pomalu ničí klasické malé zemědělce, kteří jsou ve zdravé společnosti páteří národa. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro návrat zdravého rozumu i do oblasti zemědělství.
REU k tématu Spravedlnost a stav justice
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro zjednodušení a předvídatelnost práva, jeho stálost a větší spravedlnost
V době, kdy v naší zemi platí přes 2 miliony zákonů, předpisů a vyhlášek, je pozice justice velmi těžká a spravedlnost v nesnázích. Zjednodušit a eliminovat nadbytečné normy je základem. Velká část z těchto norem byla do našeho právního řádu implementována z EU, a to automaticky, mechanicky a bez rozpravy v parlamentu. Běžný občan nemá vůbec šanci se v takové záplavě paragrafů orientovat, a ztrácí se tak základní smyl existence právního řádu – jeho srozumitelnost, předvídatelnost a vymahatelnost.
Obsahuje totiž normy, které si navzájem protiřečí, jejich výklad je nejednoznačný, a proto mohou soudci i přes nejlepší úmysly posuzovat identické případy úplně odlišně. Tato míra právní nejistoty těžce postihuje nejenom osobní životy lidí, ale i jejich ekonomickou aktivitu a správu věcí veřejných. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro pozitivní změny našeho právního systému, ze kterých bude profitovat celá společnost.
REU k tématu Místní rozvoj a dotace z EU
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro udržitelný zdravý místní rozvoj v souladu se skutečnými potřebami lidí u nás
Dotace z EU jsou založeny na principu „brát všem a dávat jen některým“. Jsou přidělovány podle pravidel a kritérií stanovených úředníky v Bruselu, kteří nemají znalost místní problematiky, prostředí a problémů občanů. Výsledkem jsou nesmyslné projekty jako rozhledny v údolích, cyklostezky v ceně silnice nebo internetové lavičky, které stojí stejně jako rodinný vůz. Takto utracené prostředky nijak nepomáhají hospodářskému rozvoji a zatěžují budoucí rozpočty a generace náklady na jejich údržbu. Dotace jsou nástrojem EU pro získávání loajality našich politiků, kteří díky nim společně se spřátelenými subjekty dosahují prospěchu. O financování veřejně prospěšných projektů a infrastruktury se musí rozhodovat co nejblíže občanům a lidmi, kteří místní problematiku znají. Ne sociálními inženýry ve vzdálených kancelářích a za nařízených pravidel, která vůbec neodrážejí skutečné potřeby občanů. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro skutečně udržitelný místní rozvoj.
REU k tématu Zdravotnictví
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem efektivního zdravotnictví bez snížení úrovně a pro zajištění kvalitní péče
Česká republika má jedno z nejlepších zdravotnictví v Evropě. Na světě vlastně není země, která by tak emotivně vypjatou problematiku, jakou zdravotnictví je, vyřešila dokonale. Do oblasti financování zdravotnictví ani systému zdravotního pojištění nám EU zatím nezasahuje, neboť pro farmaceutické koncerny je zatím pohodlnější lobbovat u národních vlád.
Stejně jako sociální systém se i zdravotnictví v některých západních zemích dostává pod tlak kvůli masivnímu přílivu imigrantů. Je tedy jenom otázkou času, kdy EU využije svých možností z Lisabonské smlouvy a započne proces harmonizace i v této oblasti. To bude z podstaty většinového hlasování znamenat postupné vyrovnávání kvality zdravotní péče v EU, což pro Českou republiku nebude cesta nahoru, nýbrž dolů. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro to, abychom oblast zdravotnictví uchovali pod kontrolou voličů a národní vlády.
REU k tématu Stav demokracie v ČR
Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro výrazné zlepšení stavu demokracie. EU trpí ze své podstaty jejím nedostatkem
Západní civilizace chápe demokracii jako technický systém volby a dělby moci a jako soubor základních hodnot. Ty tvoří právní stát, svoboda projevu a shromažďování, ochrana soukromého vlastnictví, právo na sebeobranu a volný trh. Právní stát garantuje rovné postavení před zákonem, právo na spravedlivý proces, presumpci neviny a zakazuje zpětnou platnost práva. Naše členství v EU bohužel porušuje již základní princip demokracie, kterým je odpovědnost zákonodárné a výkonné složky moci voličům. Velká část pravomocí byla svévolným rozhodnutím politiků v roce 2009 přenesena na nevolené orgány EU. Právní stát je pod neustálým atakem, implementují se zákony ignorující presumpci neviny, zavádějící zpětnou platnost práva a omezující základní občanské svobody. Vláda si vzpomene na voliče jenom před volbami, ale v mezidobí působí spíše jako vazal EU. Referendum o Evropské unii a vystoupení z EU jsou základem pro posílení práv občanů.